František Gajdošík: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986 | <nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986 | ||
| − | Československý zahradník, úředník a odbojář. | + | Československý zahradník, úředník a odbojář. Podílel se na vybudování "Lesního hřbitova ve Zlíně". |
| − | Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a | + | Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova, takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main (? Braunau am Inn), kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a pomáhal při vzniku Lesního hřbitova. Před druhou světovou válkou se stal členem [[Národní střelecká garda|Národní střelecké gardy]]. Po okupaci navázal kontakt s [[Obrana národa Zlín|Obranou národa]], prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT. František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně. |
Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové | Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové | ||
Aktuální verze z 7. 12. 2022, 09:23
*22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986
Československý zahradník, úředník a odbojář. Podílel se na vybudování "Lesního hřbitova ve Zlíně".
Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova, takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main (? Braunau am Inn), kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a pomáhal při vzniku Lesního hřbitova. Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála Otakara Zahálky. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT. František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové