Stanislav Indruch: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 06.10.1899 Nový Jičín – † 02.02.1974 Valašské Meziříčí Československý sportovec, grafik a odbojář. Narodil se v Nové…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Československý sportovec, grafik a odbojář. | Československý sportovec, grafik a odbojář. | ||
| − | Narodil se v Novém Jičíně sokol a výborný gymnasta Stanislav Indruch. V mládí vynikal v tělocviku a stal se záhy členem valašskomeziříčského Sokola. V roce 1920 se zúčastnil olympijských her v Antverpách a v roce 1924 olympijských her v Paříži; na mistrovství světa v Lublani v roce 1922 získal tři stříbrné medaile. Po skončení aktivní kariéry i nadále působil v sokolském hnutí. Brzy po německé okupaci se zapojil do [[Sokol v odboji|sokolského odboje]]. Dne 13. 11. 1942 byl zatčen a do konce války internován. Jeho spoluvězněm byl další významný sokolský sportovec a mistr světa v tělocviku Jan Gajdoš z Brna. O jejich věznění napsal Stanislav Indruch kratší stať s názvem ''S Gajdošem v Němcích''. V roce 1968 vyvíjel snahu o obnovení sokolské činnosti na regionální úrovni. Stanislav Indruch zemřel 2. 2. 1974. Jeho ostatky jsou uloženy na valašskomeziříčském hřbitově. | + | Narodil se v Novém Jičíně sokol a výborný gymnasta Stanislav Indruch. V mládí vynikal v tělocviku a stal se záhy členem valašskomeziříčského Sokola. V roce 1920 se zúčastnil olympijských her v Antverpách a v roce 1924 olympijských her v Paříži; na mistrovství světa v Lublani v roce 1922 získal tři stříbrné medaile. Po skončení aktivní kariéry i nadále působil v sokolském hnutí. Brzy po německé okupaci se zapojil do [[Sokol v odboji|sokolského odboje]]. Působil jako spojka i v rámci ON mezi skupinami Val. Kloboukách a Vizovicích. Kontakty měl s Ing. [[Jan Němec|Janem Němcem]] a [[Bohumil Rosenbaum|Bohumilem Rosenbaumem]] ve Vizovicích a škpt Stanislavem Janečkou ve Val. Kloboukách. Dne 13. 11. 1942 byl zatčen a do konce války internován. Jeho spoluvězněm byl další významný sokolský sportovec a mistr světa v tělocviku Jan Gajdoš z Brna. O jejich věznění napsal Stanislav Indruch kratší stať s názvem ''S Gajdošem v Němcích''. V roce 1968 vyvíjel snahu o obnovení sokolské činnosti na regionální úrovni. Stanislav Indruch zemřel 2. 2. 1974. Jeho ostatky jsou uloženy na valašskomeziříčském hřbitově. |
''Věř, že sokolství – toť souhrn všeho krásna, avšak i za ním se skrývá mnoho nešváru, který kalí to, co člověk si na svém nitru postavil, a někdy je ta rána tak bolestná, že slabý člověk od ní hyne.'' | ''Věř, že sokolství – toť souhrn všeho krásna, avšak i za ním se skrývá mnoho nešváru, který kalí to, co člověk si na svém nitru postavil, a někdy je ta rána tak bolestná, že slabý člověk od ní hyne.'' | ||
Aktuální verze z 17. 12. 2022, 12:50
* 06.10.1899 Nový Jičín – † 02.02.1974 Valašské Meziříčí
Československý sportovec, grafik a odbojář.
Narodil se v Novém Jičíně sokol a výborný gymnasta Stanislav Indruch. V mládí vynikal v tělocviku a stal se záhy členem valašskomeziříčského Sokola. V roce 1920 se zúčastnil olympijských her v Antverpách a v roce 1924 olympijských her v Paříži; na mistrovství světa v Lublani v roce 1922 získal tři stříbrné medaile. Po skončení aktivní kariéry i nadále působil v sokolském hnutí. Brzy po německé okupaci se zapojil do sokolského odboje. Působil jako spojka i v rámci ON mezi skupinami Val. Kloboukách a Vizovicích. Kontakty měl s Ing. Janem Němcem a Bohumilem Rosenbaumem ve Vizovicích a škpt Stanislavem Janečkou ve Val. Kloboukách. Dne 13. 11. 1942 byl zatčen a do konce války internován. Jeho spoluvězněm byl další významný sokolský sportovec a mistr světa v tělocviku Jan Gajdoš z Brna. O jejich věznění napsal Stanislav Indruch kratší stať s názvem S Gajdošem v Němcích. V roce 1968 vyvíjel snahu o obnovení sokolské činnosti na regionální úrovni. Stanislav Indruch zemřel 2. 2. 1974. Jeho ostatky jsou uloženy na valašskomeziříčském hřbitově.
Věř, že sokolství – toť souhrn všeho krásna, avšak i za ním se skrývá mnoho nešváru, který kalí to, co člověk si na svém nitru postavil, a někdy je ta rána tak bolestná, že slabý člověk od ní hyne.
(Z dopisu Stanislava Indrucha sokolu Karlovi z 28. 4. 1925)
Zdroj:
https://www.osobnostivalasska.cz/osobnost/stanislav-indruch/