Vladimír Krajčík: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922,  Mor.Ostrava - ?
+
[[Soubor:Kpt.-jerry.jpg|náhled|Vladimír Krajčík - Jerry]]
 +
<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922,  Mor.Ostrava - †4. ledna 1977, Kroměříž
  
−
Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)
+
Československý partyzán.  
  
−
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace.   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.
+
Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Již před válkou vstoupil do KSČ. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)
  
−
Zbraně získávali nejprve odzbrojováním ozbrojených kolaborantů, Němců a hajných. Později i aktivním přepadáním německých a maďarských vojáků.
+
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka [[František Juppa|Františka Juppu]] , prap. [[Alois Garnczarz|Garnczara]]  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci [[Josef Sousedík|Sousedíkovy organizace]].   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.
  
−
Po události na Mynaříkově pile v Ratiboři z 28. 10 1944, kde zahynul V. Ševcov a jeho pobočník Pavel Pimenov se Krejčík odebral na Čeladensko, kde přenechal část svého oddílu jiné skupině PBJŽ (pravděpodobně Kuzmin). Se zbytkem se vrátil na Valašsko, kde se celá záležitost vyjasnila a „Jerryho“ lidé se začlenili do PBJŽ.
+
Zbraně získávali nejprve odzbrojováním  kolaborantů, Němců a hajných. Později i aktivním přepadáním německých a maďarských vojáků.
 +
 
 +
Po události na Mynaříkově pile v Ratiboři z 28. 10 1944, kde zahynul V. Ševcov a jeho pobočník Pavel Pimenov se Krejčík odebral na Čeladensko, kde přenechal část svého oddílu jiné skupině PBJŽ (pravděpodobně Jefremov či Kuzmin). Se zbytkem se vrátil na Valašsko, kde se celá záležitost vyjasnila a „Jerryho“ lidé se začlenili do PBJŽ a bojovali v rámci Stěpanovova praporu.
 +
 
 +
Zdroje:
 +
 
 +
Archiv VOS, VHA, SOkA Vsetín

Aktuální verze z 22. 12. 2022, 14:00

Vladimír Krajčík - Jerry

*11. únor 1922, Mor.Ostrava - †4. ledna 1977, Kroměříž

Československý partyzán.

Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Již před válkou vstoupil do KSČ. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)

V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace.   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.

Zbraně získávali nejprve odzbrojováním kolaborantů, Němců a hajných. Později i aktivním přepadáním německých a maďarských vojáků.

Po události na Mynaříkově pile v Ratiboři z 28. 10 1944, kde zahynul V. Ševcov a jeho pobočník Pavel Pimenov se Krejčík odebral na Čeladensko, kde přenechal část svého oddílu jiné skupině PBJŽ (pravděpodobně Jefremov či Kuzmin). Se zbytkem se vrátil na Valašsko, kde se celá záležitost vyjasnila a „Jerryho“ lidé se začlenili do PBJŽ a bojovali v rámci Stěpanovova praporu.

Zdroje:

Archiv VOS, VHA, SOkA Vsetín

Citováno z „https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Vladimír_Krajčík&oldid=2514“