Jaroslav Surovec: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>22. červenec 1910 - ? Československý četník a odbojář.“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki>22. červenec 1910 - ? | <nowiki>*</nowiki>22. červenec 1910 - ? | ||
| − | Československý četník a odbojář. | + | Československý četník a odbojář. Od 1.4 1938 byl začleněn do Stráže obrany státu v Michalovcích, kde působil v pohotovostním oddílu. Působil v úseku mezi Slovenským Novým Městem a hranicí Zakarpatské Ukrajiny. Přechodně působil v pevnosti jako velitel družstva, a po stažení na novou demarkační po Vídeňské arbitráži, operoval v otevřeném terénu v zákopech u Michalovců. V březnu 1939 byl stažen do kasáren v Michalovcích a po odzbrojení HG, stažen na Moravu do rodného Vsetína – Rokytnice. |
| + | |||
| + | Od května 1939 se připojuje k organizaci Obrana národa ve Valašské Polance, kde působil na četnické stanici. Již v té době je ve spojení s četnickými kolegy, kteří byli rovněž v řadách ON, například Miroslava Klímka, kpt. Sedlmajera, Rudolfa Gureckého, Jana Žůrka aj. | ||
| + | |||
| + | Jejich činnost spočívala v rozšiřování ilegálních tiskovin, pomoci rodinám perzekuovaných a pronásledovaným osobám. Dále varoval lidi, ohrožené zatčením – podle jeho vlastních slov, pomáhal například Karlu Schmidtkemu. | ||
Verze z 15. 2. 2023, 11:49
*22. červenec 1910 - ?
Československý četník a odbojář. Od 1.4 1938 byl začleněn do Stráže obrany státu v Michalovcích, kde působil v pohotovostním oddílu. Působil v úseku mezi Slovenským Novým Městem a hranicí Zakarpatské Ukrajiny. Přechodně působil v pevnosti jako velitel družstva, a po stažení na novou demarkační po Vídeňské arbitráži, operoval v otevřeném terénu v zákopech u Michalovců. V březnu 1939 byl stažen do kasáren v Michalovcích a po odzbrojení HG, stažen na Moravu do rodného Vsetína – Rokytnice.
Od května 1939 se připojuje k organizaci Obrana národa ve Valašské Polance, kde působil na četnické stanici. Již v té době je ve spojení s četnickými kolegy, kteří byli rovněž v řadách ON, například Miroslava Klímka, kpt. Sedlmajera, Rudolfa Gureckého, Jana Žůrka aj.
Jejich činnost spočívala v rozšiřování ilegálních tiskovin, pomoci rodinám perzekuovaných a pronásledovaným osobám. Dále varoval lidi, ohrožené zatčením – podle jeho vlastních slov, pomáhal například Karlu Schmidtkemu.