Rudolf von Marogna Redwitz

15. října 1886, Mnichov – 12. října 1944

Rudolf Graf von Marogna-Redwitz dokončil výcvik na profesionálního důstojníka a po první světové válce zpočátku pracoval v nástupnické organizaci vojenské kontrarozvědky. Je ženatý s Annou Gräfin von Arco-Zinneberg, se kterou má dceru a dva syny.

V roce 1935 byl přijat do Wehrmachtu pod vedením Wilhelma Canarise a v roce 1938 přišel do Vídně jako šéf kontrarozvědky. V tomto příspěvku vede kampaň za pronásledované odpůrce národního socialismu. Poté, co byl admirál Canaris vyřazen ze služby, Marogna-Redwitz byl na jaře 1944 požádán Friedrichem Olbrichtem pro úkoly na vrchním velitelství armády v Berlíně. Spiklenci se dal k dispozici jako styčný důstojník pro vojenský okruh XVII (Vídeň).

20. července 1944 se mu ve Vídni podařilo navázat kontakt s politickými představiteli Karlem Seitzem a Josefem Reitherem. O něco později však byla Marogna-Redwitz zatčena gestapem. Nejprve byl vězněn ve Vídni a později v Berlíně-Tegelu. 12. října 1944 „Lidový soud“ odsoudil Rudolfa Grafa von Marogna-Redwitze k trestu smrti. Ve stejný den byl zavražděn v Plötzensee.