František Ptašinský: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | [[Soubor:František Ptašinský - Muzeum města Brna.jpg|náhled|František Ptašinský]] | ||
<nowiki>*</nowiki> 15.12.1897 Hranice na Moravě – † 16.11.1942 Berlín-Plötzensee | <nowiki>*</nowiki> 15.12.1897 Hranice na Moravě – † 16.11.1942 Berlín-Plötzensee | ||
Řádek 13: | Řádek 14: | ||
Na přání prezidenta E. Beneše pronesl asi 350 přednášek o armádě SSSR ve vojenské uniformě - vzbudil tím pohoršení ve vojenských kruzích, proto rezignoval na místo pobočníka a odešel do Památníku osvobození, kde vykonával funkci jednatele kruhu spisovatelů při vojenském ústavu vědeckém. | Na přání prezidenta E. Beneše pronesl asi 350 přednášek o armádě SSSR ve vojenské uniformě - vzbudil tím pohoršení ve vojenských kruzích, proto rezignoval na místo pobočníka a odešel do Památníku osvobození, kde vykonával funkci jednatele kruhu spisovatelů při vojenském ústavu vědeckém. | ||
− | V červenci 1938 přeložen do Mukačeva po ostrém sporu s ministrem národní obrany Františkem Machníkem. V Mukačevu byl velitelem oddílu dělostřeleckého pluku 112, po demobilizaci se stal velitelem likvidace čs. posádky v Humenném. Do Brna se vrátil v květnu 1939, byl na dovolené a čekal na zařazení do civilní služby. | + | V červenci 1938 přeložen do Mukačeva po ostrém sporu s ministrem národní obrany Františkem Machníkem. V Mukačevu byl velitelem oddílu dělostřeleckého pluku 112, po demobilizaci se stal velitelem likvidace čs. posádky v Humenném. Do Brna se vrátil v květnu 1939, byl na dovolené a čekal na zařazení do civilní služby. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil ing. Josef Hrubý. |
− | V květnu 1939 se zapojil do odboje v [[Obrana národa|Obraně národa]], zatčen ve svém bytě 20. listopadu 1939. Vězněn v Brně na Špilberku, od konce prosince 1939 v Sušilových kolejích, v lednu 1940 převezen do Kounicových kolejí, v květnu 1941 převoz do Vratislavi, odtud 19. září 1941 transport do Wohlau, v červenci 1942 věznice Alt Moabit v Berlíně. | + | V květnu 1939 se zapojil do odboje v [[Obrana národa|Obraně národa]], zatčen ve svém bytě 20. listopadu 1939.Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil ing. [[Josef Hrubý]]. Vězněn v Brně na Špilberku, od konce prosince 1939 v Sušilových kolejích, v lednu 1940 převezen do Kounicových kolejí, v květnu 1941 převoz do Vratislavi, odtud 19. září 1941 transport do Wohlau, v červenci 1942 věznice Alt Moabit v Berlíně. |
Po odsouzení lidovým soudem 24. července 1942 k trestu smrti vězněn v Berlíně-Plötzensee, kde popraven 16. listopadu 1942 ve 20.18 hodin, ve výroční den sňatku. Ptašinský podle manželky ovládal slovem i písmem ruštinu, francouzštinu, angličtinu, španělštinu a polštinu. Po odsouzení k smrti studoval učebnici španělštiny, psal si datum studia, poslední zápis je ze 16. listopadu 1942. Za první republiky byl činný literárně, psal do novin pod značkou „Lego“, překládal z ruštiny (Lunačarskij) a francouzštiny; odebíral noviny a časopisy přímo z Moskvy. | Po odsouzení lidovým soudem 24. července 1942 k trestu smrti vězněn v Berlíně-Plötzensee, kde popraven 16. listopadu 1942 ve 20.18 hodin, ve výroční den sňatku. Ptašinský podle manželky ovládal slovem i písmem ruštinu, francouzštinu, angličtinu, španělštinu a polštinu. Po odsouzení k smrti studoval učebnici španělštiny, psal si datum studia, poslední zápis je ze 16. listopadu 1942. Za první republiky byl činný literárně, psal do novin pod značkou „Lego“, překládal z ruštiny (Lunačarskij) a francouzštiny; odebíral noviny a časopisy přímo z Moskvy. | ||
Řádek 24: | Řádek 25: | ||
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1805 | https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1805 | ||
+ | |||
+ | 15.12.1897, Hranice na Moravě – 16.11.1942 | ||
+ | |||
+ | František Ptašinský bojoval v roce 1916 v rakouské armádě na ruské frontě, stal se válečným zajatcem a počátkem roku 1917 vstoupil do československých legií. Přichází do Francie, navštěvuje důstojnickou školu a je přidělen ke štábu Československých legií v Paříži. Po skončení 1. světové války se vrátil do Olmützu (Olomouc) a stal se důstojníkem československé armády. | ||
+ | |||
+ | Po obsazení českých zemí wehrmachtem se zapojil do národního odboje. V červnu 1939 se prostřednictvím Oldřicha Blažka, do jehož kulturního časopisu píše články, seznámil s Josefem Hrubým, který chtěl spojit socialistické síly a v Brně za tím účelem založil skupinu. Všem jde o spolupráci mezi různými skupinami odbojového hnutí, František Ptašinský má za úkol získat bývalé legionáře a důstojníky pro spolupráci a spojenectví. | ||
+ | |||
+ | K tomu se spojí s Čestmírem Jelínkem a Václavem Lysakem, kteří zastávají vedoucí funkce v nově založené tajné vojenské organizaci Obrana Národa (ON – obrana národa) na Moravě. | ||
+ | |||
+ | 20. listopadu 1939 byl zatčen František Ptašinský. Dne 24. července 1942 ho „Lidový soud“ spolu s Oldřichem Blažkem a Josefem Hrubým odsoudil k trestu smrti za „přípravu k velezradě“. Všichni tři muži byli zavražděni 16. listopadu 1942 ve věznici Plötzensee. |
Aktuální verze z 20. 5. 2023, 20:53
* 15.12.1897 Hranice na Moravě – † 16.11.1942 Berlín-Plötzensee
Československý voják, legionář, překladatel, spisovatel a odbojář.
Syn Františka Ptašinského a Marie, rozené Šrámkové, majitelů továrny na oplatky v Olomouci.1908–1915 česká reálka v Olomouci (28. 6. 1915 maturita),
vyučen cukrářem (výuční list vystaven v Olomouci 17. 1. 1920), 1924–1926 Škola vysokých studií pedagogických na Masarykově univerzitě v Brně (absolvoval složením zkoušky 6. 2. 1926) - v Seznamu přednášek není vyplněno, že obdržel vysvědčení
Po maturitě byl 15. října 1915 zařazen do prezenční služby jako jednoroční dobrovolec. Dne 6. července 1916 zajat na ruské frontě, 10. ledna 1917 se přihlásil do legií v zajateckém táboře v Berezovce - odtud poslán 4. srpna 1917 do Francie, přidělen ke 41. francouzskému dělostřeleckému pluku. Účastnil se bojů na západní frontě, později přidělen do kanceláře Národní rady v Paříži, stal se pobočníkem generála M. R. Štefánika, domů se vrátil 30. února 1919 v hodnosti poručíka. Dne 15. prosince 1921 přidělen k dělostřeleckému pluku č. 304 do Brna.
V roce 1936 byl vybrán za pobočníka náčelníka hlavního štábu čs. armády generála Krejčího.
Na přání prezidenta E. Beneše pronesl asi 350 přednášek o armádě SSSR ve vojenské uniformě - vzbudil tím pohoršení ve vojenských kruzích, proto rezignoval na místo pobočníka a odešel do Památníku osvobození, kde vykonával funkci jednatele kruhu spisovatelů při vojenském ústavu vědeckém.
V červenci 1938 přeložen do Mukačeva po ostrém sporu s ministrem národní obrany Františkem Machníkem. V Mukačevu byl velitelem oddílu dělostřeleckého pluku 112, po demobilizaci se stal velitelem likvidace čs. posádky v Humenném. Do Brna se vrátil v květnu 1939, byl na dovolené a čekal na zařazení do civilní služby. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil ing. Josef Hrubý.
V květnu 1939 se zapojil do odboje v Obraně národa, zatčen ve svém bytě 20. listopadu 1939.Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil ing. Josef Hrubý. Vězněn v Brně na Špilberku, od konce prosince 1939 v Sušilových kolejích, v lednu 1940 převezen do Kounicových kolejí, v květnu 1941 převoz do Vratislavi, odtud 19. září 1941 transport do Wohlau, v červenci 1942 věznice Alt Moabit v Berlíně.
Po odsouzení lidovým soudem 24. července 1942 k trestu smrti vězněn v Berlíně-Plötzensee, kde popraven 16. listopadu 1942 ve 20.18 hodin, ve výroční den sňatku. Ptašinský podle manželky ovládal slovem i písmem ruštinu, francouzštinu, angličtinu, španělštinu a polštinu. Po odsouzení k smrti studoval učebnici španělštiny, psal si datum studia, poslední zápis je ze 16. listopadu 1942. Za první republiky byl činný literárně, psal do novin pod značkou „Lego“, překládal z ruštiny (Lunačarskij) a francouzštiny; odebíral noviny a časopisy přímo z Moskvy.
Chmel uvádí nesprávně příjmení Ptačínský. Podle něho navázal Ptašinský kontakty s odbojáři v Ostravě a přispíval i do Havířských listů. Toto spojení potvrzuje i Skýpala, podle kterého se Ptašinský sešel v listopadu 1939 v Brně s redaktorem Českého slova Vojtěchem Binarem. Binar byl pověřen vytvořením civilní skupiny ON na Ostravsku. Oba však byli brzy gestapem zatčeni.
Zdroje:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1805
15.12.1897, Hranice na Moravě – 16.11.1942
František Ptašinský bojoval v roce 1916 v rakouské armádě na ruské frontě, stal se válečným zajatcem a počátkem roku 1917 vstoupil do československých legií. Přichází do Francie, navštěvuje důstojnickou školu a je přidělen ke štábu Československých legií v Paříži. Po skončení 1. světové války se vrátil do Olmützu (Olomouc) a stal se důstojníkem československé armády.
Po obsazení českých zemí wehrmachtem se zapojil do národního odboje. V červnu 1939 se prostřednictvím Oldřicha Blažka, do jehož kulturního časopisu píše články, seznámil s Josefem Hrubým, který chtěl spojit socialistické síly a v Brně za tím účelem založil skupinu. Všem jde o spolupráci mezi různými skupinami odbojového hnutí, František Ptašinský má za úkol získat bývalé legionáře a důstojníky pro spolupráci a spojenectví.
K tomu se spojí s Čestmírem Jelínkem a Václavem Lysakem, kteří zastávají vedoucí funkce v nově založené tajné vojenské organizaci Obrana Národa (ON – obrana národa) na Moravě.
20. listopadu 1939 byl zatčen František Ptašinský. Dne 24. července 1942 ho „Lidový soud“ spolu s Oldřichem Blažkem a Josefem Hrubým odsoudil k trestu smrti za „přípravu k velezradě“. Všichni tři muži byli zavražděni 16. listopadu 1942 ve věznici Plötzensee.