Zdeněk Schmoranz: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 9: Řádek 9:
  
 
25. srpna 1939 byl zatčen gestapem, 13. listopadu 1941 odsouzen v Berlíně k trestu smrti za vlastizradu a 19. srpna 1942 popraven.
 
25. srpna 1939 byl zatčen gestapem, 13. listopadu 1941 odsouzen v Berlíně k trestu smrti za vlastizradu a 19. srpna 1942 popraven.
 +
 +
Syn akademického malíře po studiu chemie v Praze pracoval nejprve jako chemik a od roku 1922 jako redaktor v pražském nakladatelství Topič a později jako zahraniční zpravodaj zpravodajské agentury ČTK. Od roku 1924 byl členem Agrární strany.
 +
 +
V roce 1931 se stal vrchním sekčním radou předsednictva vlády a v roce 1934 převzal vedení tiskové kanceláře. V roce 1936 byl jmenován ministerským radou.
 +
 +
Po obsazení českých zemí Wehrmachtem vybudoval Zdeněk Schmoranz na jaře 1939 zpravodajskou síť bývalých zpravodajských důstojníků tím, že jimi a společně obsadil 38 „míst tiskových referentů“ v „Protektoratu“ – de facto cenzorů tisku. s Osvaldem Svobodou a Josefem Vaisem vlaky podle toho.
 +
 +
Od konce června 1939 síť, později známá jako Schmoranz Group, shromažďuje zpravodajské materiály, zejména o německých ozbrojených silách. Schmoranz tyto informace předává bývalým analytikům vojenské rozvědky a také do Londýna prostřednictvím vojenské organizace Obrana Národa (ON – obrana národa).
 +
 +
25. srpna 1939 byl spolu s Osvaldem Svobodou zatčen ve Zlíně. Dne 13. listopadu 1941 je „Lidový soud“ spolu s Josefem Vaisem odsoudil k trestu smrti za „zrádné vyzvědačství a přípravu velezrady“. Byl zavražděn v Plötzensee 19. srpna 1942.

Verze z 20. 5. 2023, 21:10

(27. července 1896 Praha – 19. srpna 1942 Berlín)

Zdeněk Schmoranz (1896 – 1942).jpg
Zdeněk Schmoranz.jpg

byl český spisovatel, dramatik a novinář, účastník Československého protinacistického odboje.

Na ČVUT v Praze vystudoval chemii. Zpočátku pracoval jako chemik, později jako archivář a lektor v Národním divadle. Počátkem 20. let 20. století pracoval jako redaktor nakladatelství Topič, od roku 1930 jako politický zpravodaj ČTK. Poté nastoupil do Tiskového odboru předsednictva vlády, stal se ministerským radou a nakonec šéfem Tiskového odboru. Byl ženatý, jeho manželkou byla Liběna Ostrčilová, herečka Národního divadla.

V roce 1939 společně s Šimonem Drgáčem vybudoval z bývalých zpravodajských důstojníků zrušeného druhého oddělení Hlavního štábu přesunutých na místa tiskových tajemníků okresních úřadů zpravodajskou síť. Tato síť, známá později jako Schmoranzova skupina tiskových tajemníků‎, se zabývala sběrem zpravodajského materiálu především o německé branné moci. Tyto informace předával Schmoranz bývalým analytikům vojenské zpravodajské služby a v podobě zpráv je přes Obranu národa předával do Londýna.

25. srpna 1939 byl zatčen gestapem, 13. listopadu 1941 odsouzen v Berlíně k trestu smrti za vlastizradu a 19. srpna 1942 popraven.

Syn akademického malíře po studiu chemie v Praze pracoval nejprve jako chemik a od roku 1922 jako redaktor v pražském nakladatelství Topič a později jako zahraniční zpravodaj zpravodajské agentury ČTK. Od roku 1924 byl členem Agrární strany.

V roce 1931 se stal vrchním sekčním radou předsednictva vlády a v roce 1934 převzal vedení tiskové kanceláře. V roce 1936 byl jmenován ministerským radou.

Po obsazení českých zemí Wehrmachtem vybudoval Zdeněk Schmoranz na jaře 1939 zpravodajskou síť bývalých zpravodajských důstojníků tím, že jimi a společně obsadil 38 „míst tiskových referentů“ v „Protektoratu“ – de facto cenzorů tisku. s Osvaldem Svobodou a Josefem Vaisem vlaky podle toho.

Od konce června 1939 síť, později známá jako Schmoranz Group, shromažďuje zpravodajské materiály, zejména o německých ozbrojených silách. Schmoranz tyto informace předává bývalým analytikům vojenské rozvědky a také do Londýna prostřednictvím vojenské organizace Obrana Národa (ON – obrana národa).

25. srpna 1939 byl spolu s Osvaldem Svobodou zatčen ve Zlíně. Dne 13. listopadu 1941 je „Lidový soud“ spolu s Josefem Vaisem odsoudil k trestu smrti za „zrádné vyzvědačství a přípravu velezrady“. Byl zavražděn v Plötzensee 19. srpna 1942.