Jaroslav Lonek: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | [[Soubor:Jaroslav Lonek (Měsíc, 6-1935).jpg|náhled]] | |
| − | + | <nowiki>*</nowiki>22. prosince 1904, Chrudim – †26. ledna 1945, Drážďany | |
| + | |||
| + | Československý letecký konstruktér, pilot a představitel československého protinacistického odboje. | ||
Narodil se roku 1904 v rodině poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Vystudoval tři ročníky vyšší státní reálky v Pardubicích, z prospěchových důvodů ale odešel a vyučil se jemným mechanikem. V letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu u leteckého pluku č. 1, kde získal pilotní průkaz. Poté odešel do zálohy. Na konci 20. let (1929/30) byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette. | Narodil se roku 1904 v rodině poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Vystudoval tři ročníky vyšší státní reálky v Pardubicích, z prospěchových důvodů ale odešel a vyučil se jemným mechanikem. V letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu u leteckého pluku č. 1, kde získal pilotní průkaz. Poté odešel do zálohy. Na konci 20. let (1929/30) byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette. | ||
| − | |||
V letech 1935-1938 byl Jaroslav Lonek šéfkonstruktérem ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft). V koncepci jeho L-8 Ginette zpracoval projekt svého prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošník Zlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel.Pokračováním tohoto nejúspěšnějšího, předválečného zlínského letadla byl typ Z-212 ("nultý" prototyp 1935, výroba 1938-1939), kterých bylo vyrobeno 51. Podle jeho projektu byly ještě postaveny sportovní letoun Zlín Z-IX, větroň Zlín Z-X a rychlý cestovní a kurýrní dolnoplošník Zlín Z-XIII, což byl vrchol jeho konstruktérské práce ve Zlíně. Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic. | V letech 1935-1938 byl Jaroslav Lonek šéfkonstruktérem ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft). V koncepci jeho L-8 Ginette zpracoval projekt svého prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošník Zlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel.Pokračováním tohoto nejúspěšnějšího, předválečného zlínského letadla byl typ Z-212 ("nultý" prototyp 1935, výroba 1938-1939), kterých bylo vyrobeno 51. Podle jeho projektu byly ještě postaveny sportovní letoun Zlín Z-IX, větroň Zlín Z-X a rychlý cestovní a kurýrní dolnoplošník Zlín Z-XIII, což byl vrchol jeho konstruktérské práce ve Zlíně. Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic. | ||
| − | + | Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Lonek odešel do Polska, kde byl po vypuknutí války a okupaci jeho východní části SSSR internován Rudou armádou. Zde si ho v internačním táboře v Jarmolincích vytipovala sovětská tajná služba a v únoru 1940 ho poslala zpět do protektorátu se zpravodajskými úkoly. Vytvořil zde špionážní síť s jádrem v Pardubicích, pokrývající však téměř celé území protektorátu. Ta ovšem byla počátkem roku 1941 odhalena a zlikvidována. Lonek byl v březnu 1941 zatčen, roku 1943 odsouzen k trestu smrti a 26. ledna 1945 zavražděn německou justicí v Drážďanech. | |
| − | |||
| − | Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Lonek odešel do Polska, kde byl po vypuknutí války a okupaci jeho východní části SSSR internován Rudou armádou. Zde si ho v internačním táboře v Jarmolincích vytipovala sovětská tajná služba a v únoru 1940 ho poslala zpět do | ||
Za své hrdinství v odboji byl po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939. Na jeho paměť je v Pardubicích - Polabinách od roku 1991 Lonkova ulice. | Za své hrdinství v odboji byl po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939. Na jeho paměť je v Pardubicích - Polabinách od roku 1991 Lonkova ulice. | ||
Aktuální verze z 23. 5. 2023, 19:19
.jpg)
*22. prosince 1904, Chrudim – †26. ledna 1945, Drážďany
Československý letecký konstruktér, pilot a představitel československého protinacistického odboje.
Narodil se roku 1904 v rodině poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Vystudoval tři ročníky vyšší státní reálky v Pardubicích, z prospěchových důvodů ale odešel a vyučil se jemným mechanikem. V letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu u leteckého pluku č. 1, kde získal pilotní průkaz. Poté odešel do zálohy. Na konci 20. let (1929/30) byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette.
V letech 1935-1938 byl Jaroslav Lonek šéfkonstruktérem ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft). V koncepci jeho L-8 Ginette zpracoval projekt svého prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošník Zlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel.Pokračováním tohoto nejúspěšnějšího, předválečného zlínského letadla byl typ Z-212 ("nultý" prototyp 1935, výroba 1938-1939), kterých bylo vyrobeno 51. Podle jeho projektu byly ještě postaveny sportovní letoun Zlín Z-IX, větroň Zlín Z-X a rychlý cestovní a kurýrní dolnoplošník Zlín Z-XIII, což byl vrchol jeho konstruktérské práce ve Zlíně. Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Lonek odešel do Polska, kde byl po vypuknutí války a okupaci jeho východní části SSSR internován Rudou armádou. Zde si ho v internačním táboře v Jarmolincích vytipovala sovětská tajná služba a v únoru 1940 ho poslala zpět do protektorátu se zpravodajskými úkoly. Vytvořil zde špionážní síť s jádrem v Pardubicích, pokrývající však téměř celé území protektorátu. Ta ovšem byla počátkem roku 1941 odhalena a zlikvidována. Lonek byl v březnu 1941 zatčen, roku 1943 odsouzen k trestu smrti a 26. ledna 1945 zavražděn německou justicí v Drážďanech.
Za své hrdinství v odboji byl po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939. Na jeho paměť je v Pardubicích - Polabinách od roku 1991 Lonkova ulice.