Obrana národa Morava

Základ článku - bude upřesněn a přepracován

Prvé kroky k systematickému organisováni vojenského podzemního hnutí byly na Moravě podniknuty hned počátkem dubna 1939 pod vedením div. gen. Sergeje Ingra. Když pak v květnu navázáno bližší spojeni s Čechami a Ingr byl předurčen za vrchního velitele Obrany národa na celém území RČS, zřízeno na Moravě zemské velitelství, vedené brig. generálem Bohuslavem Všetičkou a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. Ladislav Kotík . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.

Politická sekce štábu (dr. Jan Uher, dr.Vladimír Groh, dr. Hrubý, F. Richter a dr. Kudela) navázala současně spojem s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Šámalem, Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči. Morava byla rozdělena na dvě vojenské oblasti:

Brno(západ) a Olomouc(východ).

Oblastním velitelem západní části Moravy zvolen brig. gen. František Slunéčko. — Ten se stal po uprchnuvších generálech Ingrovi a Neumannovi, po popravených generálech Bílém a Homolovi a po zatčených generálech Bláhovi a Zd. Novákovi posledním vrchním velitelem Obrany národa. Jemu jedinému podařilo se při zatýkání 2. prosince 1939 před gestapem utéci; až do revoluce žil v podzemí a v posledním roce okupace zorganizoval v Čechách odbojovou skupinu »Alex«, která se uplatnila za květnového povstání jak v Praze, tak i v některých okresích venkovských. Po jeho útěku do podzemí převzal vedení oblasti jeho zástupce plk. gšt. Václav Lysák, který však zatčen 23. prosince 1939 a popraven. Ve štábu oblasti bvlo 13 akt. a 11 zál. důstojníků. Oblasti podléhalo 5 krajů.

1. Brno-město, velitelem pplk. Tomáš Podruh, zástupce pplk. Jaroslav Golda; ve štábu bylo 12 důstojníků aktivních, 7 záložních a 5 nevojáků. — Brno bylo rozděleno na 3 okresy a tyto opět na úseky: jim podléhaly okrsky. Veliteli utvořených rámcových rot a čet bylo 28 aktivních a 32 záložních důstojníků, 23 záložních poddůstojníků, vojáků i nevojáků.

2. Brno-venkov. Sídlem kraje zvolen Vyškov. Veliteli byli postupné plk. gšt. Kamil Nesveda, plk. Josef Morávek, plk. Karel Čápek a maj. gšt. Václav Havelský. Ve štábu byli 4 důstojníci. Kraji podléhalo 6 okresů (Brno-venkov, Vyškov, Boskovice, Židlochovice, Tišnov a Nové Město). Vedoucími útvarů i civilních pomocných služeb bylo v kraji celkem 29 aktivních a 44 záložních důstojníků a 40 poddůstojníků i nevojáků.

3. Jihlava. Veliteli byli postupně plk. Karel Bláha, plk. Ant. Strnad, pplk. gšt. Ladislav Hüblbauer a plk. gšt. Jindřich Vlasák. Ve štábu bylo ještě 7 osob. Kraji podléhaly okresy Jihlava, Telč, Dačice, Třešt. — Na vedoucích místech je v kraji známo zatím 15 aktivních důstojníků, 5 záložních i nevojáků. Poměrně málo velitelů bylo zatčeno, proto nejsou známa jména hlavně v menších místech; řada z bývalých členů ON uplatnila se ke konci okupace v partyzánských jednotkách.

4. Velké Meziříčí—Třebíč. Velitelem byl plk gšt. Jiři Jaroš, zástupcem pplk. Josef Kyncl, po něm škpt v záloze Silvestr Malec a třetím pplk. Fr. Feigerle. Ve štábu 5 osob. — Kraji podléhaly okresy Třebíč, Velké Meziříčí a Moravské Budějovice. Na vedoucích místech působilo 8 aktivních, 4 44 záložních důstojníků a 16 poddůstojníků i nevojáků. — Někteří z nezatčených členů ON později spolupracovali při výstavbě partyzánského hnutí.

5. Uherské Hradiště , Velitelem pplk. Vladimír Štěrba, zástupce JUDr. Jan Vančura a štkpt. v z. Fr. Kratochvíl. Ve štábu 27 osob. Kraji podléhaly okresy Uherské Hradiště, Zlín, Uherský Brod, Kyjov, Hodonín, Vizovice, Vsetín, Val. Klobouky a Napajedla. Na vedoucích místech bylo 19 aktivních, 28 záložních důstojníků a 21 poddůstojníků i nevojáků. Tento kraj je dosud nejlépe historicky zpracován. Koncem r. 1945 bylo již zjištěno přes 1900 aktivních spolupracovníků; z nich bylo vězněno 40%, popraveno neb zemřelo ve vězeních a táborech 17%. Někteří členové ON se od r. 1942 zúčastnili organizování partyzánů jak na Slovácku (skupiny Vela, Zdenka), tak na Valašsku a za po¬ vstání i na Slovensku.

Sídlem druhé moravské oblasti ON byla Olomouc. Velitel brig. generál Václav Ždímal, jeho zástupcem plk. gšt. Jan Procházka Ve štábu bylo 8 aktivních a 8 záložních důstojníků i nevojáků. — Oblasti podléhaly 3 kraje.

1. Olomouc město. Velitel pplk. Svatopluk Weinstein, zástupcem poručík v z. Josef Vymlátil. Ve štábu 6 aktivních a 4 záložní důstojníci a pod¬ důstojnici.

2. Olomouc venkov. Velitel pplk. Metoděj Šimek, zástupcem pplk. Šurý. Kraji podléhaly okresy Olomouc-venkov, Litovel, Prostějov, Přerov, Kroměříž, Holešov, Bystřice, Lipník. Ve štábu 23 aktivních, 12 záložních důstojníků a 13 poddůstojníků a nevojáků.

3. Moravská Ostrava. Velitel pplk. Edmund Klímek, zástupce pplk. Máca. Kraji podléhaly okresy Mor. Ostrava, Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí, Hranice.

O organisací ON v tomto kraji je dosud nejméně zpráv. Skoro všichni vedoucí byli popraveni. A zde bvla ON velmi silná. Její členové se uplatnili hlavně před započetím války s Polskem přípravou povstání těsně v první linii fronty, převáděním dobrovolníků do Polska, později organizováním akci sabotážních a při výstavbě partyzánských oddílů. V uvedeném přehledu je popsána výstavba prvého sledu ON na Moravě v letech 1939 a 1940. Když v polovině r. 1940 většina vedoucích byla zatčena, nastal po pádu Francie zdánlivý klid. ON na Moravě vedl od srpna 1940 pplk. gšt. Josef Ejem až do svého zatčeni 3. října 1940. Teprve na jaře 1941 provedena reorganizace ON v úzké spolupráci s vůdci civilního odboje prof. dr. Grňou a dr. Trumpešem. Zemským velitelem stal se brig. gen. Oto Zahálka; po jeho zatčení 5. května 1942 zůstala Morava již bez vrchního velitele. Jenom někteří krajští velitelé zůstali ve spojeni s generálem Zd. Novákem v Praze. K reorganizaci ON dochází opětně až na jaře 1944, kdy velitelem oblasti olomoucké stal se plk. gšt. Fr. Rakovčík z Přerova a brněnské divisní generál Vojtěch Luža a po jeho zastřelení 2. října 1944 prof. dr. Josef Grňa V té době již ve všech krajích Moravy i Čech působí partyzánské oddíly V dubnu 1945 některé jednotky ON postavené rámcově iiž r. 1939 a nedotčené postupným zatýkáním, pomáhají v postupu Rudé armádě na západ. Z 830 dosud zjištěných vyšších velitelů a organizátorů prvého sledu 1939-40 moravské ON bylo 261 důstojníků aktivních, 416 záložních, 146 poddůstojníků, vojínů i nevojáků a 7 žen. Vězněno bylo 317 osob, z nich popraveno 122, zemřelo ve vězení 93. V boji padlo 8. Před zatčením uprchlo do zahraničí neb do podzemí 46. Nezvěstných je 244 osob. Z civilních spolupracovníků v prvé řadě n-<'- no jmenovati 280 učitelů, úředníků; inženýrů a doktoři bylo 121, obchodníků a živnostníků 79, dělníků 46, rolníků 31

Zdroje: Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce -1946, AVOS