Vladimír Vepřek: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Vladimír Vepřek.jpg|okraj|náhled|Vladimír Vepřek]] | [[Soubor:Vladimír Vepřek.jpg|okraj|náhled|Vladimír Vepřek]] | ||
| − | <nowiki>*</nowiki>19. duben 1891 - | + | <nowiki>*</nowiki>19. duben 1891, Postřelmov, okr. Šumperk - †2.října 1961, Frýdek Místek |
Československý voják a odbojář. | Československý voják a odbojář. | ||
| − | Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Vystudoval matiční reálku v Olomouci a v roce 1909 maturoval. Zapsal se na pražskou techniku - odbor zeměměřičství, ale v roce 1912 musel studium přerušit, kvůli úmrtí otce. Začal vypomáhat matce s vedením hostince a staral se o rodinu sestávající ještě z dvou sester. | + | Pocházel z rodiny drobného živnostníka Matouše a Matyldy rozené Hufové. Vystudoval matiční reálku v Olomouci a v roce 1909 maturoval. Zapsal se na pražskou techniku - odbor zeměměřičství, ale v roce 1912 musel studium přerušit, kvůli úmrtí otce. Začal vypomáhat matce s vedením hostince a staral se o rodinu sestávající ještě z dvou sester. |
| − | V říjnu 1912 nastoupil službu v R-U armádě, jako jednoroční dobrovolník. Byl veden jako politicky nespolehlivý. Po absolvování dvouleté vojenské služby | + | V říjnu 1912 nastoupil službu v R-U armádě, jako jednoroční dobrovolník. Byl veden jako politicky nespolehlivý, kvůli aktivitám v Sokole. Po absolvování dvouleté vojenské služby pomáhal v domácnosti těžce nemocné matce a připravoval se na státnice. Ovšem jeho plány byly přerušeny vypuknutím první světové války. 2.srpna 1914 byl mobilizován a odeslán na ruskou frontu. V březnu 1915 byl zajat. Pracoval v hospodářství a ve zbrojním závodě na výrobu min, než se v červnu 1917 se přihlásil do Československých legií. Působil jako instruktor 7. střeleckého pluku na Ukrajině v Berezani. Absolvoval anabázi na východ Ruska a domů se vrátil až v roce 1920. |
| − | Mezitím mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu se chytal na zkoušky ze zeměměřičství, ale musel se též starat o obživu a proto nastoupil jako pomocný učitel v Postřelmově | + | Mezitím mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu se chytal na zkoušky ze zeměměřičství, ale musel se též starat o obživu a proto nastoupil jako pomocný učitel v Postřelmově, kde T učil do května 1922. Poté na výzvu Ministerstva národní obrany nastoupil službu u hospodářsko-správního odboru vojenské nemocnice v Brně. Po šestiměsíčním praxi složil odbornou zkoušku a 1. 6 1922, byl opět aktivován jako voják z povolání. Působil jako poručík hospodářské služby u útvarů v Šumperku, Valašském Meziříčí, Hranicích, Josefově a Hodoníně. 23. září 1938 si vzal za manželku Ludmilu rozenou Kalinovou. |
| − | Po rozpuštění armády v roce 1939 byl přeřazen k min. školství a národní osvěty jako vrchní aktuárský tajemník na vyšší odborné škole strojní ve Vsetíně. | + | Po rozpuštění armády v roce 1939 byl přeřazen k min. školství a národní osvěty jako vrchní aktuárský tajemník na vyšší odborné škole strojní ve Vsetíně. |
| − | Mimo administrativní a účetní agendu, zvládal i přednášení čtyř předmětů ve IV. ročníku. Po změně osnov ve školním roce 1940/41, které nesly nacifikační a germanizační rysy, zažádal o penzionování, kterému bylo vyhověno. 1.8 1940 odešel do penze. | + | Mimo administrativní a účetní agendu, zvládal i přednášení čtyř předmětů ve IV. ročníku. Po změně osnov ve školním roce 1940/41, které nesly nacifikační a germanizační rysy, zažádal o penzionování, kterému bylo vyhověno. 1.8 1940 odešel do penze. |
| − | + | Již v roce 1939 se zapojil do Obrany národa a později byl členem Sousedíkovy odbojové organizace v níž zastával funkci organizačního a zpravodajského důstojníka. Počátkem roku 1944 jej Sousedík přesunul do čela zásobovací skupiny. Jako zpravodajský důstojník však působil nadále. Shromažďoval a ověřoval vojenské informace, které pak Josef Sousedík předával dál. Navázal kontakt i s [[František Haša|Františkem Hašou]] z Prostřední Bečvy a jeho prostřednictvím předal partyzánům 1.čs.part.brigády Jana Žižky triedr a busoly. | |
| + | |||
| + | V době Vsetínského povstání 4. května 1945, se stal distributorem zbraní a střeliva ve spolupráci s PBJŽ. Po osvobození nastoupil jako hospodář dělostřeleckého pluku ve Frenštátě. | ||
| + | |||
| + | Zdroje: AVOS, SOkA Vsetín, VHA | ||
Aktuální verze z 10. 8. 2023, 17:53
*19. duben 1891, Postřelmov, okr. Šumperk - †2.října 1961, Frýdek Místek
Československý voják a odbojář.
Pocházel z rodiny drobného živnostníka Matouše a Matyldy rozené Hufové. Vystudoval matiční reálku v Olomouci a v roce 1909 maturoval. Zapsal se na pražskou techniku - odbor zeměměřičství, ale v roce 1912 musel studium přerušit, kvůli úmrtí otce. Začal vypomáhat matce s vedením hostince a staral se o rodinu sestávající ještě z dvou sester.
V říjnu 1912 nastoupil službu v R-U armádě, jako jednoroční dobrovolník. Byl veden jako politicky nespolehlivý, kvůli aktivitám v Sokole. Po absolvování dvouleté vojenské služby pomáhal v domácnosti těžce nemocné matce a připravoval se na státnice. Ovšem jeho plány byly přerušeny vypuknutím první světové války. 2.srpna 1914 byl mobilizován a odeslán na ruskou frontu. V březnu 1915 byl zajat. Pracoval v hospodářství a ve zbrojním závodě na výrobu min, než se v červnu 1917 se přihlásil do Československých legií. Působil jako instruktor 7. střeleckého pluku na Ukrajině v Berezani. Absolvoval anabázi na východ Ruska a domů se vrátil až v roce 1920.
Mezitím mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu se chytal na zkoušky ze zeměměřičství, ale musel se též starat o obživu a proto nastoupil jako pomocný učitel v Postřelmově, kde T učil do května 1922. Poté na výzvu Ministerstva národní obrany nastoupil službu u hospodářsko-správního odboru vojenské nemocnice v Brně. Po šestiměsíčním praxi složil odbornou zkoušku a 1. 6 1922, byl opět aktivován jako voják z povolání. Působil jako poručík hospodářské služby u útvarů v Šumperku, Valašském Meziříčí, Hranicích, Josefově a Hodoníně. 23. září 1938 si vzal za manželku Ludmilu rozenou Kalinovou.
Po rozpuštění armády v roce 1939 byl přeřazen k min. školství a národní osvěty jako vrchní aktuárský tajemník na vyšší odborné škole strojní ve Vsetíně.
Mimo administrativní a účetní agendu, zvládal i přednášení čtyř předmětů ve IV. ročníku. Po změně osnov ve školním roce 1940/41, které nesly nacifikační a germanizační rysy, zažádal o penzionování, kterému bylo vyhověno. 1.8 1940 odešel do penze.
Již v roce 1939 se zapojil do Obrany národa a později byl členem Sousedíkovy odbojové organizace v níž zastával funkci organizačního a zpravodajského důstojníka. Počátkem roku 1944 jej Sousedík přesunul do čela zásobovací skupiny. Jako zpravodajský důstojník však působil nadále. Shromažďoval a ověřoval vojenské informace, které pak Josef Sousedík předával dál. Navázal kontakt i s Františkem Hašou z Prostřední Bečvy a jeho prostřednictvím předal partyzánům 1.čs.part.brigády Jana Žižky triedr a busoly.
V době Vsetínského povstání 4. května 1945, se stal distributorem zbraní a střeliva ve spolupráci s PBJŽ. Po osvobození nastoupil jako hospodář dělostřeleckého pluku ve Frenštátě.
Zdroje: AVOS, SOkA Vsetín, VHA