Alois Petráš: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ? | <nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ? | ||
− | Československý voják a odbojář. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a národní hrdost. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. | + | Československý voják a odbojář. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a národní hrdost. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. |
Verze z 11. 8. 2023, 16:10
*6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?
Československý voják a odbojář. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a národní hrdost. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala.