Josef Apollo Růžička: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942 Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem bru…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:Josef Apollo Růžička.jpg|náhled|JUDr.Josef Apollo Růžička]] | ||
<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942 | <nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942 | ||
Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika | Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika | ||
| + | |||
| + | |||
| + | https://prazsky.denik.cz/pribeh-prazana/josef-ruzicka-tajny-hrdina-ktery-za-valky-zachranoval-zidy-20160809.html | ||
Aktuální verze z 30. 8. 2023, 11:30
* 13. července 1889 – 23. května 1942
Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem Veleslava Wahla. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika