Jan Polách: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| − | + | Československý inženýr, legionář a odbojář. | |
| − | Československý inženýr a odbojář. | ||
V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován. | V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován. | ||
| − | Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola Františkem Skopalem. | + | Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola [[František Skopal|Františkem Skopalem]]. |
| − | Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. Bohuslav Šída nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání. | + | Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. [[Bohuslav Šída]] nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME [[Antonín Zahradníček]]. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání. |
Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje. | Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje. | ||
Aktuální verze z 31. 8. 2023, 14:04
* 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje
Československý inženýr, legionář a odbojář. V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.
Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola Františkem Skopalem.
Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. Bohuslav Šída nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje.
Spolu s Marií Dřevojánkovou pomáhali opatřovat součástky k opravě vysílačky parašutistovi Karlu Hovůrkovi, vyslanému ze SSSR.
Pomocník výsadkových skupin ze Sovětského svazu. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 27. 10. 1941.