Oldřich Maláč

5. srpna 1910 ve Velkých Karlovicích - 19. března 1991 Montego Bay

Československý voják a odbojář. Narodil se do úřednické rodiny hlásící se k českobratrskému evangelickému vyznání. Maláčův otec, MUDr. František Maláč (narozen roku 1873), pocházel z rychtářské rodiny v Heršpicích a pracoval jako obvodní lékař ve Valašském Meziříčí. Matka Ludmila (rozená Bašová) byla z rodiny obchodníka v Bolehošti v Orlických horách. Údaje o jejím pozdějším zaměstnání se v archivních materiálech nevyskytují, ale v letech 1938- 1945 se věnovala práci v domácnosti.40 Oldřich Maláč byl nejmladším ze čtyř dětí. Jeho sestra Ludmila (provdaná Mělková) vystudovala lékařství a pracovala jako lékařka zřejmě ve Valašském Meziříčí, později také v Olomouci. Bratr František se stal právníkem a někdy před rokem 1951 zemřel ve věku 31 let na zápal plic a ledvin. Jméno dalšího bratra není známo, ale víme, že zemřel ještě v dětství.

Raná školní léta

(1916-1921) strávil Oldřich Maláč na obecné škole v rodných Velkých Karlovicích. V dalších letech pak pokračoval ve studiu na osmiletém reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí, jež zakončil maturitní zkouškou. Na Valašské Meziříčí později rád vzpomínal a popisoval ho jako „krásné město v podhorském kraji.

Maláčovo druhé jméno se v pramenech vyskytuje pouze v jednom případě. Lze tedy předpokládat, že jméno Bohuslav Maláč téměř nepoužíval. Viz NA Praha, f. MV-L, kart. 78, sign. 2-1/944/1c-59, inventární číslo (dále jen inv. č.) 828, Zpráva z letiště ve Washingtonu po Maláčově příletu do USA z 2. 12. 1943 Oldřich Maláč uvádí, že jeho matka Ludmila byla příbuzná se známou šlechtickou rodinou Dohalských. Zemřela roku 1948 krátce po Maláčově zatčení za pokus o ilegální přechod státních hranic (viz dále). Předtím žila „nějakou dobu“ ve stejné domácnosti se svým synem a snachou, její manžel František Maláč byl v téže době vážně nemocný a zemřel 28. srpna 1951.Ludmila Maláčová se narodila zřejmě roku 1907. Již od dětství měl Oldřich Maláč velkou oblibu v technice, především strojírenství, a snil proto o povolání, v němž by tuto zálibu využil. To se mu bohužel nesplnilo, neboť jak uvádí, o jeho pozdější volbě právnického povolání rozhodly především „hmotné důvody“ a zřejmě také dobré studijní výsledky.Roku 1929 tak nastoupil ke studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde absolvoval osm semestrů a na základě úspěšně složených rigorózních zkoušek mu byl 27. dubna 1934 slavnostně udělen titul doktora práv. Dokumenty se však zmiňují také o tom, že Oldřich Maláč vystudoval „část vysoké školy obchodní v Praze“. Na obchodní škole absolvoval Maláč v letech 1933- 1934 tři semestry, avšak důvody, kterého ho vedly k nedokončení studia, neuvádí. Svoji oblibu a nadání pro studium cizích jazyků pak prokázal roku 1934 složením zkoušky z anglického jazyka. Na závěr svých studentských let a volbu budoucího povolání vzpomíná následovně: „Promoval jsem v roce 1934. Chtěl jsem být zaměstnán v diplomatické službě, ale nebylo to tehdy jednoduché, a tak jsem na radu konzula Smetánky zažádal o místo u policie. Odtud bych se prý po čase mohl k diplomatické službě dostat. Musil jsem ještě na vojnu, kde jsem to dotáhl až na podporučíka dělostřelectva.“ Přestože období dvouleté prezenční vojenské služby Maláč stručně shrnuje jednou větou, měli bychom se u této kapitoly jeho života více pozastavit. V dokumentech vojenské provenience je Oldřich Maláč zařazován do odvodového ročníku roku 1930. Kvůli dokončení studií si však zažádal o odklad a k výkonu povinné vojenské služby tak u 11. dělostřeleckého pluku sídlícího v Košických Malých dělostřeleckých kasárnách nastoupil až 16. července 1934. Jedenáctý pluk vznikl 1. ledna 1923 přejmenováním z Lehkého dělostřeleckého pluku a ve sledovaném období (do září 1934) byl jeho velitelem plukovník generálního štábu Josef Ladislav Bartoš. Oldřich Maláč nastoupil čtyři dny po svém příchodu, tedy 20. července, do školy pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze, kde byl školen na funkci dělovod kanónu ráže 8 centimetrů. Studium na této škole ukončil 28. února 1935 s hodnocením velmi dobrý ze závěrečné zkoušky (v pořadí šestý mezi 73 účastníky) a výtečný z praktického výcviku (třetí mezi 25). Celkově byl pak desátník Oldřich Maláč hodnocen jako „výtečně způsobilý“. K tomuto období se váže také menší nehoda, kdy Maláčovi těžké dělo přejelo chodidlo levé nohy a způsobilo mu zlomeninu malíčku. Z lékařských záznamů vyplývá, že po zlomenině na chodidle zůstala patrná stopa, ale již po měsíci léčení byl evidován jako uzdravený. O přetrvávajících potížích se prameny nezmiňují, proto se zdá, že toto zranění Maláčovi nezanechalo trvalé následky. V Opavě, kam Maláč přestoupil k 8. dělostřeleckému pluku v březnu 1935, absolvoval další kurz, tentokrát na nižšího důstojníka dělostřelectva v záloze a podle závěrečného hodnocení dosáhl výtečných výsledků. Podle zkušební komise, které předsedal plk. děl. Josef Koudelka, byl Maláč „upřímné povahy, ctižádostivý, chápavý, velmi pilný, snaživý a vytrvalý. Velmi dobře vychovaný, naprosto spolehlivý, samostatný iniciativní, energický“. Dne 10. září byl poté Oldřich Maláč na základě prokázaných schopností a znalostí jmenován důstojníkem v záloze. Poslední kvalifikace vypovídající o kvalitách mladého vojáka se týká období od 1. prosince 1935 do 27. června 1936, kdy působil jako velitel čety u 6. dělostřeleckého pluku55 ve Znojmě. V závěru celkové kvalifikace výkonů Oldřicha Maláče figurují slova „velmi dobrý“ s připsanou poznámkou o jeho výborných instruktorských a řidičských schopnostech. 56 Oldřich Maláč ukončil vojenskou službu dne 16. července 1936, kdy byl přeložen do zálohy. Jak je patrné, Oldřich Maláč absolvoval dvouletou povinnou vojenskou službu s velmi pozitivním hodnocením nejen jeho odborných, ale také osobních schopností a zaujetí pro věc. V letech 1937-1938 se ještě zúčastnil instrukčního kurzu pro důstojníky v záloze v Moravské Ostravě,57 ale v této době byl již zaměstnancem policejního ředitelství též v Moravské Ostravě.