Gerhart Wessel: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „24. prosince 1913 – 28. července 2002 Německý voják - zpravodajec. Narodil se v kněžské rodině, vystudoval dělostřeleckou školu a sloužil u…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
24. prosince 1913 – 28. července 2002 | 24. prosince 1913 – 28. července 2002 | ||
| − | Německý voják - zpravodajec. | + | Německý voják - zpravodajec. |
Narodil se v kněžské rodině, vystudoval dělostřeleckou školu a sloužil u dělostřeleckého pluku. Během druhé světové války v hodnosti podplukovníka sloužil ve 12. ředitelství generálního štábu Wehrmachtu - „Zahraniční armády východu“, které shromažďovalo zpravodajské informace o ozbrojených silách SSSR. Oddělení vedl Reinhard Gehlen , 9. dubna 1945 Gehlena na tomto postu nahradil Wessel. V této době Gehlen tajně převáží administrativní archiv do Bavorska, protože ví, že jižní Německo se stane zónou americké okupace. Na konci dubna Gehlen spolu s Wesselem a skupinou důstojníků generálního štábu dezertovali z obleženého Berlína a vzdali se americké armádě, čímž navrhli, aby Američané vytvořili novou zpravodajskou službu, která by působila proti SSSR. Wessel zpočátku pracoval v organizaci Gehlen jako vedoucí 2. oddělení (vyhodnocování) a v říjnu 1952 odešel pracovat do Amt Blank , předchůdce organizace německého ministerstva obrany . Po vytvoření Bundeswehru vstoupil G. Wessel 1. listopadu 1955 do služby v Bundeswehru v hodnosti plukovníka. Od ledna 1956 do září 1957 byl prvním náčelníkem nově vytvořené Vojenské kontrarozvědky (MAD), poté působil jako zástupce ředitele II. divize (zpravodajství) Společného štábu ozbrojených sil, kde působil do října 1962. Od října 1962 do srpna 1963 velel obrněné brigádě v Brunswicku , v srpnu 1963 obdržel hodnost generálmajora, načež byl poslán do Washingtonu jako konzultant Stálého vojenského výboru NATO . | Narodil se v kněžské rodině, vystudoval dělostřeleckou školu a sloužil u dělostřeleckého pluku. Během druhé světové války v hodnosti podplukovníka sloužil ve 12. ředitelství generálního štábu Wehrmachtu - „Zahraniční armády východu“, které shromažďovalo zpravodajské informace o ozbrojených silách SSSR. Oddělení vedl Reinhard Gehlen , 9. dubna 1945 Gehlena na tomto postu nahradil Wessel. V této době Gehlen tajně převáží administrativní archiv do Bavorska, protože ví, že jižní Německo se stane zónou americké okupace. Na konci dubna Gehlen spolu s Wesselem a skupinou důstojníků generálního štábu dezertovali z obleženého Berlína a vzdali se americké armádě, čímž navrhli, aby Američané vytvořili novou zpravodajskou službu, která by působila proti SSSR. Wessel zpočátku pracoval v organizaci Gehlen jako vedoucí 2. oddělení (vyhodnocování) a v říjnu 1952 odešel pracovat do Amt Blank , předchůdce organizace německého ministerstva obrany . Po vytvoření Bundeswehru vstoupil G. Wessel 1. listopadu 1955 do služby v Bundeswehru v hodnosti plukovníka. Od ledna 1956 do září 1957 byl prvním náčelníkem nově vytvořené Vojenské kontrarozvědky (MAD), poté působil jako zástupce ředitele II. divize (zpravodajství) Společného štábu ozbrojených sil, kde působil do října 1962. Od října 1962 do srpna 1963 velel obrněné brigádě v Brunswicku , v srpnu 1963 obdržel hodnost generálmajora, načež byl poslán do Washingtonu jako konzultant Stálého vojenského výboru NATO . | ||
Za německého kancléře K. Kiesingera začala výměna šéfů všech německých zpravodajských služeb. 1. května 1968 se Gehlenovým nástupcem v čele BND stal Gerhard Wessel, v té době generálporučík ve výslužbě. Za deset let svého vedení reorganizoval a modernizoval BND, zejména odstranil zastaralá oddělení a vytvořil čtyři nová (I - sběr informací, II - technologie, III - analýza a hodnocení, IV - hlavní směry). Spolu s inteligencí přikládal velký význam technické inteligenci: | Za německého kancléře K. Kiesingera začala výměna šéfů všech německých zpravodajských služeb. 1. května 1968 se Gehlenovým nástupcem v čele BND stal Gerhard Wessel, v té době generálporučík ve výslužbě. Za deset let svého vedení reorganizoval a modernizoval BND, zejména odstranil zastaralá oddělení a vytvořil čtyři nová (I - sběr informací, II - technologie, III - analýza a hodnocení, IV - hlavní směry). Spolu s inteligencí přikládal velký význam technické inteligenci: | ||
Aktuální verze z 14. 5. 2024, 15:09
24. prosince 1913 – 28. července 2002
Německý voják - zpravodajec.
Narodil se v kněžské rodině, vystudoval dělostřeleckou školu a sloužil u dělostřeleckého pluku. Během druhé světové války v hodnosti podplukovníka sloužil ve 12. ředitelství generálního štábu Wehrmachtu - „Zahraniční armády východu“, které shromažďovalo zpravodajské informace o ozbrojených silách SSSR. Oddělení vedl Reinhard Gehlen , 9. dubna 1945 Gehlena na tomto postu nahradil Wessel. V této době Gehlen tajně převáží administrativní archiv do Bavorska, protože ví, že jižní Německo se stane zónou americké okupace. Na konci dubna Gehlen spolu s Wesselem a skupinou důstojníků generálního štábu dezertovali z obleženého Berlína a vzdali se americké armádě, čímž navrhli, aby Američané vytvořili novou zpravodajskou službu, která by působila proti SSSR. Wessel zpočátku pracoval v organizaci Gehlen jako vedoucí 2. oddělení (vyhodnocování) a v říjnu 1952 odešel pracovat do Amt Blank , předchůdce organizace německého ministerstva obrany . Po vytvoření Bundeswehru vstoupil G. Wessel 1. listopadu 1955 do služby v Bundeswehru v hodnosti plukovníka. Od ledna 1956 do září 1957 byl prvním náčelníkem nově vytvořené Vojenské kontrarozvědky (MAD), poté působil jako zástupce ředitele II. divize (zpravodajství) Společného štábu ozbrojených sil, kde působil do října 1962. Od října 1962 do srpna 1963 velel obrněné brigádě v Brunswicku , v srpnu 1963 obdržel hodnost generálmajora, načež byl poslán do Washingtonu jako konzultant Stálého vojenského výboru NATO .
Za německého kancléře K. Kiesingera začala výměna šéfů všech německých zpravodajských služeb. 1. května 1968 se Gehlenovým nástupcem v čele BND stal Gerhard Wessel, v té době generálporučík ve výslužbě. Za deset let svého vedení reorganizoval a modernizoval BND, zejména odstranil zastaralá oddělení a vytvořil čtyři nová (I - sběr informací, II - technologie, III - analýza a hodnocení, IV - hlavní směry). Spolu s inteligencí přikládal velký význam technické inteligenci: