Theodor Oberlander

Theodor Oberländer

1. května 1905 , Meiningen , Německá říše , - 4. května 1998 , Bonn , Německo

Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933 . Specialista na východní Evropu. V roce 1941 politický vůdce praporu Nachtigal" Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergman“, který působil na severním Kavkaze. V letech 1953-1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR, aby se seznámil s jeho činností za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně těch, které spáchal prapor Nachtigal ve Lvově. V důsledku veřejného mínění, které mu odporovalo, opustil svou funkci v květnu 1960.

Vzdělání a profesní kariéra

Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Berngardinum Humanitární gymnázium v ​​Mainingenu a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově . V roce 1927 získal diplom agronoma. Poté, co rok pracoval ve své specializaci, začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu .

V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za svou disertační práci „Základy litevského zemědělství “ a o rok později se stal doktorem politických věd v Königsbergu za práci „ Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení .“

Jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG [Němec] strávil v roce 1928 šest měsíců v SSSR  . V roce 1932 za účelem zemědělské praxe opět navštívil SSSR, dále Čínu, Japonsko, Kanadu a USA.

V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku . Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu . Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu a v roce 1938 se stal zaměstnancem Abwehru .

V roce 1940 začal pracovat na katedře sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a v roce 1941 nastoupil do funkce děkana Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd.

Nacistické aktivity

Na samém počátku 20. let vstoupil do „ Černého Reichswehru “ a také do „Bund Oberland“, které v roce 1921 tvořily jádro bavorské SA .

Zúčastnil se „ Beer Hall Pusch “  .

Měl hodnost Obersturmbannführera SA. Byl také členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzívu . 1. května 1933 vstoupil do NSDAP .

Za poznáním východní Evropy

Oberlanderovou hlavní činností bylo studium východní Evropy, což bylo mimořádně důležité ve světle německé politiky navracení východních území ztracených po první světové válce . Přípravy na válku proti SSSR však vyžadovaly vypracování ekonomických a etnických plánů k nastolení „nového pořádku“ ve východní Evropě. Hlavní organizací zabývající se v té době studiem východní Evropy byl Dahlem Publications Bureau , což byla pobočka Pruského státního tajného archivu a spolupracovala s SD a Úřadem pro konsolidaci německého lidu .

Byly zde provedeny a publikovány výzkumy týkající se zejména Němců žijících v Polsku a pobaltských státech. Oberländer se stal jedním z inspirátorů etnického konceptu „nového řádu“ ve východní Evropě (Boj na frontě, 1937) a zastával názor, že hospodářský úpadek v Německu byl výsledkem akcí „východoevropského židovstva“ , což byl agent Kominterny .

Druhá světová válka

Během druhé světové války byla Oberländerova teorie, že sociální problémy jsou způsobeny přelidněním, široce používána k ospravedlnění brutality SS na okupovaných územích a nucených masových přesídlení. Hlavním principem této teorie byla potřeba vyhladit obyvatelstvo za účelem nastolení německé nadvlády.

Před válkou byl jmenován politickým vůdcem praporu Nachtigall . Od podzimu 1941 do června 1943 velel Bergmannovu praporu .

Podle sovětských historiků byl jedním ze „středních“ organizátorů četných kriminálních akcí nacistů na území SSSR a často se osobně účastnil mučení a poprav  .

Poté, co v řadě memorand kritizoval německou politiku na okupovaných územích, byl odvolán z funkce velitele a jmenován styčným důstojníkem na velitelství ROA .

Poválečné období

V letech 1945-1946 byl v americkém zajetí . Poté pracoval jako zemědělský dělník v regionu Uelzen a později jako manažer semenářského podniku v Bavorsku.

V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska [Němec] . V roce 1950 se stal jedním ze zakladatelů Svazu vyhnaných a zbavených práv (NIB) a byl zvolen do čela jeho bavorské pobočky. Od roku 1951 byl členem vedení strany (v roce 1952 přejmenované na Celoněmecký blok/Svaz vyhnaných a zbavených volebního práva [německy] ) a v letech 1954-1955. byl jejím předsedou.

V letech 1950-1953 byl jedním ze zástupců ISS v bavorském zemském sněmu . Od 3. ledna 1951 do 24. února 1953 působil jako státní tajemník pro uprchlíky na bavorském ministerstvu vnitra [německy] .

Federální politik

V roce 1953 vstoupil do Bundestagu na seznam bavorských OB/SIB.

20. října 1953 jmenoval spolkový kancléř Konrad Adenauer Oberländer ministrem pro uprchlíky . K 1. únoru 1954 bylo ministerstvo přejmenováno na Ministerstvo pro uprchlíky, vysídlené osoby a válečné oběti .

Dne 12. července 1955 oznámila takzvaná skupina Kraft  -Oberlander svůj odchod z frakce OB/SIB . 15. července se skupina připojila k frakci CDU / CSU jako pozorovatelé. V roce 1956 se členové skupiny připojili k CDU a 20. března se oficiálně stali členy její frakce.

Ve federálních volbách v roce 1957 byl zvolen poslancem Bundestagu z CDU ve volebním obvodu Hildesheim . Zároveň na něj v SSSR bylo vzneseno obvinění z vraždy Židů a vražd polských profesorů v létě 1941 ve Lvově spolu s vojáky praporu Nachtigal  .

Rezignace

Zpráva předsedovi KGB Ukrajinské SSR o provádění opatření k odhalení Oberlanderu

Kvůli opakovaným obviněním z účasti Oberländera na válečných zločinech se tlak veřejnosti na něj neustále zvyšoval.

V roce 1960 byl zejména sovětskými úřady obviněn z osobního zabití patnácti lidí ve věznici Pjatigorsk v říjnu 1942 . 29. dubna 1960 byl za popravu několika tisíc Židů a Poláků ve Lvově odsouzen v nepřítomnosti východoněmeckým soudem k doživotnímu vězení.

Oberländer napsal rezignační dopis Adenauerovi, ten jej však odmítl. Poté, co frakce SPD požadovala vytvoření parlamentní komise pro vyšetřování Oberlandera, však 4. května znovu podal demisi, která byla tentokrát přijata.

Pozdější život

Ve volbách v roce 1961 byl Oberländer zařazen na kandidátní listinu CDU v Dolním Sasku , ale byl poražen. Nicméně 9. května 1963, týden po smrti poslankyně Elisabeth Fithje [Němky] , Oberländerová zaujala své místo v Bundestagu a zůstala tam až do příštích voleb v roce 1965. V roce 1962 byl obviněn sovětskými úřady z vraždy Stepana Bandery v opozici k probíhajícímu procesu s Bogdanem Stashinským  . V 70. letech se podílel na práci Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a Svazu zahraničních Němců. V roce 1981 byl jedním ze signatářů Heidelberského manifestu, namířeného proti další imigraci do Německa. V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy . 28. listopadu 1993 berlínský soud z formálních důvodů zrušil verdikt Nejvyššího soudu NDR z 29. dubna 1960 .

V roce 1996 bylo proti Oberlanderovi zahájeno nové trestní řízení, ve kterém byl obviněn z vraždy civilisty v Kislovodsku v roce 1942  . Sám Oberlander označil tato obvinění za „sovětské lži“. Je otcem profesora historie Erwina Oberländera [Němec] a dědečkem profesora Christiana Oberländera [Němec] .

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80