Miroslav Lorenc: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <nowiki>*</nowiki> 9. června 1896 , Holešov – †11. února 1943 , Breslau | + | <nowiki>*</nowiki> 9. června 1896 , Holešov – †11. února 1943 , Breslau |
| + | |||
[[Soubor:Miroslav Lorenc (1896-1943).jpg|náhled|ing.arch Miroslav Lorenc]] | [[Soubor:Miroslav Lorenc (1896-1943).jpg|náhled|ing.arch Miroslav Lorenc]] | ||
Československý architekt , legionář a účastník protinacistického odboje . | Československý architekt , legionář a účastník protinacistického odboje . | ||
| − | Žák architekta Krejcara . Od roku 1930 působil ve Zlíně , odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa | + | Žák architekta Krejcara . Od roku 1930 působil ve Zlíně , odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa pracoval na projektech kina a hotelu . Kvůli rozporům s Tomášem Baťou ze spolupráce sešlo. Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková). Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky , které dokončoval z nezákonnost . |
V období první světové války v řadách československých legií v Itálii , Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc účastní do odboje . Později se stal okresním velitelem odbojové organizace [[Obrana národa]] ve Zlíně . Po víc než jednoletém skrývání<ref>Například v Pozděchově u Jaroslava Štacha</ref> byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau. | V období první světové války v řadách československých legií v Itálii , Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc účastní do odboje . Později se stal okresním velitelem odbojové organizace [[Obrana národa]] ve Zlíně . Po víc než jednoletém skrývání<ref>Například v Pozděchově u Jaroslava Štacha</ref> byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau. | ||
Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského | Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského | ||
| + | <references />Zdroj: Wikipedie, SOkA Vsetín, Archiv VOS | ||
Aktuální verze z 18. 8. 2024, 21:39
* 9. června 1896 , Holešov – †11. února 1943 , Breslau
.jpg)
Československý architekt , legionář a účastník protinacistického odboje .
Žák architekta Krejcara . Od roku 1930 působil ve Zlíně , odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa pracoval na projektech kina a hotelu . Kvůli rozporům s Tomášem Baťou ze spolupráce sešlo. Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková). Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky , které dokončoval z nezákonnost .
V období první světové války v řadách československých legií v Itálii , Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc účastní do odboje . Později se stal okresním velitelem odbojové organizace Obrana národa ve Zlíně . Po víc než jednoletém skrývání[1] byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau.
Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského
- ↑ Například v Pozděchově u Jaroslava Štacha
Zdroj: Wikipedie, SOkA Vsetín, Archiv VOS