Ludvík Barták: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu , když se jeho zpravodajská příslušnost prozradila, byl v ohrožení života - bylo po něm stříleno ordnery. V Liptále se oženil a začal pracovat ve Zbrojovce.
 
Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu , když se jeho zpravodajská příslušnost prozradila, byl v ohrožení života - bylo po něm stříleno ordnery. V Liptále se oženil a začal pracovat ve Zbrojovce.
 +
 +
Ludvík Barták pocházel z Jižní Moravy, ze Šatova u Znojma. V letech 1936-1938 pracoval na opevňovacích pracech v pohraničí. Již v této době byl zapojen do boje proti fašismu jako vojenský zpravodaj pod krycí značkou '''B 38'''. Kvůli své činnosti se stal terčem nastupujících nacistů v Sudetech. V září 1938 byl nucen uprchnout z domova – pod palbou z kostelní věže prchal na kole do Znojma, odkud vlakem odjel na Valašsko, do Vsetína.
 +
 +
Dne '''2. ledna 1939''' se dostal do pracovního tábora ve Velkých Karlovicích, kde se seznámil s poručíkem Floriánem Minaříkem, který byl také odpůrcem nacismu. Po rozpuštění tábora byl Ludvík přidělen do '''Liptálu''', kde získal zaměstnání ve Zbrojovce. V listopadu 1939 se zde oženil s Anežkou Hruškovou.
 +
 +
=== Odboj ve skupině "Comandos" ===
 +
Do ilegální skupiny "Comandos" se zapojil prostřednictvím manželky a jejího bratrance Stanislava Miky. Po prověrkách byl společně s manželkou pověřen ukrýváním '''tří uprchlých vojaků Rudé armády''', kteří utekli z koncentračního tábora Mauthausen. Jednalo se o kapitána '''Zachara Sirotina''', '''Genadije Piscuchina''' a '''Jefrima Pavlova'''.
 +
 +
Po třech měsících byli tito vojenští uprchlici přemístěni do bunkrů v polesí '''Liptálu''' – na Hraničích, v Hájku, v Oboře, u Pavelů a hlavně u '''Josefa Dědka č. 205''' a u '''rodiny Danů "Zavrták"''' v Kopřivném.
 +
 +
V září a říjnu 1944 byl Pavlov znovu umístěn v domě Bartákových, protože onemocněl angínou. Jeho léčení zajišťoval drogista '''Hajek ze Zlína'''. V této době byli v jejich domě navíc ubytováni němečtí vojenští specialisté skupiny '''Todtova organizace''', kteří v oblasti stavěli silniční zátarasy a protitanková postavení. I přes toto riziko Bartákovi nadále spolupracovali s odbojem a pomáhali partyzánům.
 +
 +
=== Nebezpečí a zatčení ===
 +
Po popravě konfidenta '''Šapošnikova''' v listopadu 1944 se Ludvík Barták musel začít skrývat. Dne '''20. února 1945''' proběhla v Liptále razie, během níž byl zatčen jak Ludvík, tak jeho švagr '''Josef Hruška'''. V té době Anežka Bartáková 17. února 1945 porodila druhou dceru Ludviku.
 +
 +
Dům Bartákových byl několik dní obklíčen německými vojáky a rodina byla odříznuta od okolí. Ludvík Barták byl po osmi dnech propuštěn, jeho švagr po dvanácti dnech.
 +
 +
=== Osvobození a pád nacismu ===
 +
Při osvobození Liptálu se odbojová skupina "Comandos" aktivně zapojila do bojů. Ludvík Barták pomohl dojednat s ustupujícími '''Vlasovci''', aby upustili od plánu vypálit paseky v Kopřivné a Háji. Nakonec byli Vlasovci zajati u Fryštáku.
 +
 +
Zdroj: Osvědčení 255, SOkA Vsetín

Verze z 26. 2. 2025, 18:01

18. únor 1919, Šatov okr. Znojmo - ?

Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu , když se jeho zpravodajská příslušnost prozradila, byl v ohrožení života - bylo po něm stříleno ordnery. V Liptále se oženil a začal pracovat ve Zbrojovce.

Ludvík Barták pocházel z Jižní Moravy, ze Šatova u Znojma. V letech 1936-1938 pracoval na opevňovacích pracech v pohraničí. Již v této době byl zapojen do boje proti fašismu jako vojenský zpravodaj pod krycí značkou B 38. Kvůli své činnosti se stal terčem nastupujících nacistů v Sudetech. V září 1938 byl nucen uprchnout z domova – pod palbou z kostelní věže prchal na kole do Znojma, odkud vlakem odjel na Valašsko, do Vsetína.

Dne 2. ledna 1939 se dostal do pracovního tábora ve Velkých Karlovicích, kde se seznámil s poručíkem Floriánem Minaříkem, který byl také odpůrcem nacismu. Po rozpuštění tábora byl Ludvík přidělen do Liptálu, kde získal zaměstnání ve Zbrojovce. V listopadu 1939 se zde oženil s Anežkou Hruškovou.

Odboj ve skupině "Comandos"

Do ilegální skupiny "Comandos" se zapojil prostřednictvím manželky a jejího bratrance Stanislava Miky. Po prověrkách byl společně s manželkou pověřen ukrýváním tří uprchlých vojaků Rudé armády, kteří utekli z koncentračního tábora Mauthausen. Jednalo se o kapitána Zachara Sirotina, Genadije Piscuchina a Jefrima Pavlova.

Po třech měsících byli tito vojenští uprchlici přemístěni do bunkrů v polesí Liptálu – na Hraničích, v Hájku, v Oboře, u Pavelů a hlavně u Josefa Dědka č. 205 a u rodiny Danů "Zavrták" v Kopřivném.

V září a říjnu 1944 byl Pavlov znovu umístěn v domě Bartákových, protože onemocněl angínou. Jeho léčení zajišťoval drogista Hajek ze Zlína. V této době byli v jejich domě navíc ubytováni němečtí vojenští specialisté skupiny Todtova organizace, kteří v oblasti stavěli silniční zátarasy a protitanková postavení. I přes toto riziko Bartákovi nadále spolupracovali s odbojem a pomáhali partyzánům.

Nebezpečí a zatčení

Po popravě konfidenta Šapošnikova v listopadu 1944 se Ludvík Barták musel začít skrývat. Dne 20. února 1945 proběhla v Liptále razie, během níž byl zatčen jak Ludvík, tak jeho švagr Josef Hruška. V té době Anežka Bartáková 17. února 1945 porodila druhou dceru Ludviku.

Dům Bartákových byl několik dní obklíčen německými vojáky a rodina byla odříznuta od okolí. Ludvík Barták byl po osmi dnech propuštěn, jeho švagr po dvanácti dnech.

Osvobození a pád nacismu

Při osvobození Liptálu se odbojová skupina "Comandos" aktivně zapojila do bojů. Ludvík Barták pomohl dojednat s ustupujícími Vlasovci, aby upustili od plánu vypálit paseky v Kopřivné a Háji. Nakonec byli Vlasovci zajati u Fryštáku.

Zdroj: Osvědčení 255, SOkA Vsetín