Bezpečnostní policie a SD

SIPO

BEZPEČNOSTNÍ POLICIE (Sicherheits­polizei, sipo) — Vznikla při reorganizaci německé policie v červnu 1936; v čele její centrály, Hlavního úřadu bezpečnostní po­licie (Hauptamt der Sicherheitspolizei), stál od 26. června 1936 SS-Gruppenführer R. Heydrich (současné šéf Hlavního úřadu SD). Složkami bezpečnostní policie byly -*• gestapo (Geheime Staatspolizei, Tajná státní policie) a –kriminální policie (Kri­minalpolizei, kripo). Po vzniku - Říš­ského hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) tvořilo od I. října 1939 gestapo jeho Úřad IV a kripo Úřad V. Příslušníci bezpečnostní policie přišli do českých zemí v rámci -operačních skupin bezpečnostní policie a SD nejdříve v říjnu 1938 do pohraničních oblastí a od 15. března 1939 na zbývající území Čech a Moravy. V čele bezpečnostních složek v protektoráte byl velitel bezpečnostní policie a SD, přičleněný k Úřadu říšského protektora (• Říšští protektoři v Čechách a na Moravě); od počátku vykonával pravomoc i nad - bezpečnostní službou (SD). Říšské na­řízení o výstavbě správy a německé bez­pečnostní policie v protektoráte z 1. září 1939 zakotvilo naprostou nadřazenost oku­pačních orgánů nad českým policejním aparátem a současné potvrdilo faktickou nezávislost nacistických bezpečnostních složek vůči říšskému protektorovi. Zůstala jen formální vazba, vyjádřená od 1. října 1939 názvem velitel bezpečnostní policie a SD při německém říšském protektorovi v Praze (Der Befehlshaber der Sicherheitspolizei und des SD beim Reichsprotektor im Böhmen und Mähren in Prag); spojení s úřadem protektora se navíc trvale uvolňo­valo. Úřad velitele bezpečnostní policie a SD, jemuž příslušelo řešit veškeré záleži­tosti těchto bezpečnostních složek v protek­toráte, měl podobné složení jako RSHA (kromě úřadu VII). Přímo mu navíc podlé­haly mj. Ústředna pro židovské vystěhova­lectví (-Perzekuce židů v protekto­rátu), od r. 1944 zbytek rozpuštěné úřadov­ny -abwehru (tzv. Kommando-Meldegebiet Prag)atd. Velitel bezpečnostní policie a SD jako představitel nejvyššího policej­ního úřadu v protektoráte (od r. 1944 i v tzv. sudetské župě) podléhal v tomto směru přímo RSHA v Berlíně. Současně byl podřízen vyššímu vedoucímu SS a policie K. H. Frankovi, jehož příkazy prakticky přenášel na výkonné složky. V r. 1942 se stal i velitelem neuniformované protektorátní policie (-Protektorátní bezpečnostní sbory). V zájmu prohloubení součinnosti a koncentrace sil došlo v rámci RSHA v říjnu 1944 k sloučení gestapa a kriminální policie; objevilo se nové označení — velitel bezpečnostní policie (Der Kommandeur der Sicherheitspolizei). Nejdříve tato změna proběhla v tzv. sudetské župě, velitelem v Liberci se stal SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada dr. B. Baatz. V prosinci 1944 došlo ke spojení obou složek i v Praze a Brně, kde převzali novou funkci šéfové řídících úřadoven gestapa. Jejich nadříze­ným zůstal velitel bezpečnostní policie a SD v protektoráte. V této funkci se v letech 1939—1945 vystřídali: SS-Oberführer vrch­ní vládní rada dr. O. E. Rasch (8. květen — červen 1939); SS-Oberführer a generál-major pořádkové policie vládní ředitel dr. W. Stahlecker (červen 1939 —duben 1940); SS-Obersturmbannführer(poslední hod­ností SS-Standartenführer a plukovník policie) H. Böhme(duben 1940— l.září 1942) a SS-Standartenführer (poslední hod­ností SS-Oberführer a plukovník policie) dr. E. Weinmann (1.září 1942 — 9. květen 1945).

BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBA (Sicherheitsdienst, SD) — Vznikla 19. července 1932 (v čele R. Heydrich) jako zpravodajská služba NSDAP(-»- Nacionálně socialistic­ká německá dělnická strana). Postupně však stále více srůstala se zpravodajským apa­rátem nacistického státu a po začlenění zbytku -abwehru se od léta 1944 stala jediným zpravodajským orgánem hitlerov­ského Německa. Její centrálou byl od r. 1936 Hlavní úřad bezpečnostní služby (SD-Hauptamt) a po vytvoření- Říšského hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) působila SD od 1. října 1939 v rámci jeho Úřadů II (později VII), III a VI. Do českých zemí přišli příslušníci SD s - operačními skupinami bezpečnostní policie a SD nejdříve v říjnu 1938 do okupovaného pohraničí a 15. března 1939 na zbývající území Čech a Moravy. Po skončení vojenské správy se zde od jara 1939 vytvářela i organizační síť bezpečno­stní služby. V Praze byla pro celou oblast protektorátu zřízena Ústředna bezpečnost­ní služby pro Čechy a Moravu (SD -Zentralstelle für Böhmen und Mähren), od počátku listopadu 1939 vedoucí úřadovna SD (SD-Leitabschnitt Prag). Od léta 1939 sídlila ve Washingtonové ulici č. 3 a od počátku r 1940 v Praze-Bubenči, Cesta Sasů 44 (dnešní ulice Na seníku). V čele vedoucí úřadovny SD se vystřídali SS-Obersturmbannführer (poslední hodností SS-Standartenführer a plukovník policie) H. Böhme (červenec 1939 — září 1942) a SS-Obersturmbannführer W. Jacobi (září 1942 — květen 1945). Od počátku okupace se však na bezpečnostní službu v protekto­ráte vztahovala pravomoc velitele -bez­pečnostní policie a SD. Další organizační strukturu SD tvořily služebny (SD-Dienststellen), venkovní služebny (SD-Aussenstellen) a blokové pobočky (SD-Blockstellen, někdy též nazývané SD-Anlaufstellen). Služebny SD byly po celou dobu okupace v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Moravské Ostravě, Plzni a Praze, kratší dobu existovaly v Jičíně, Jihlavě, Kladně, Klatovech, Kolíně, Měl­níku, Olomouci, Pardubicích, Táboře a ve Zlíně (v létě 1942 převážně změněny na venkovní služebny). Bezpečnostní služba, která neměla exekutivní pravomoc, shro­mažďovala a vyhodnocovala zpravodajský materiál o ilegální činnosti proti říši a předávala ho k dalšímu represivnímu řízení   gestapu. Početnou složku SD tvořili akademicky vzdělaní členové, praco­vala však i s řadou dalších odborníků a specialistů na jednotlivé problémy. Také v protektoráte si SD vytvořila širokou síť agentů a konfidentů z řad českého i německého obyvatelstva (zárodky zde vznikaly od poloviny 30. let). Takovými pomocníky byli tzv. čestní spolupracovníci (ehrenamtliche Mitarbeiter) a důvěrníci (Vertrauensmánner — VM) — vedli často i blokové pobočky — dále donašeči (Zubringer — ZB), agenti a informátoři (Gewährsmänner). Počet systemizovaných pra­covníků SD v protektoráte činil v r. 1941 přes 300 osob a počátkem r. 1945 údajně na 120 osob. SD svou činností vytvářela jak předpoklady pro represivní zásahy policej­ních složek, tak ovlivňováním názorů ve­doucích nacistických představitelů v pro­tektoráte se podílela na vytváření okupační politiky v českých zemích. V rozsudku -*■ Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku byla bezpečnostní služba (SD) označena za zločinnou organizaci.

Sicherheitdienst - SD

Zdroj: Čs. antifašismus a odboj

https://en.wikipedia.org/wiki/Sicherheitspolizei