Operace Manganese

Operace Manganese

Operace Manganese byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Velké Británie na území Slovenského státu. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového československého ministerstva národní obrany v Londýně a měl plnit spojovací a zpravodajské úkoly v souvislosti s přípravou Slovenského národního povstání.

Složení a úkoly

Výsadek tvořili:

rotmistr František Bíroš – velitel a radista

rotmistr Štefan Košina – radista a pomocník

četař aspirant Drahomír Vaňura – radista a organizátor

Jejich úkolem bylo udržovat radiové spojení s Londýnem prostřednictvím vysílačky s krycím názvem Marienka, organizovat odboj na Slovensku a navázat spolupráci s odbojovou skupinou Flóra.

Průběh výsadku

Desant odstartoval z italské letecké základny Brindisi na palubě letounu Handley Page Halifax B Mk. BS-F v 19:40 hodin spolu s britskou zpravodajskou skupinou Windproof. Vysazení proběhlo v noci z 9. na 10. června 1944, avšak místo určeného doskočiště u Piešťan skupina dopadla poblíž obce Veľké Uherce (okres Topoľčany). Při seskoku došlo ke ztrátě kontejneru s radiostanicemi.

Po seskoku se parašutisté postupně napojili na domácí odboj. Působili zejména v Brezové pod Bradlom a později v Bratislavě, kde se dostali do kontaktu s ilegální Slovenskou národní radou a tajnou vojenskou radou. Ztracená vysílačka se později dostala do rukou pplk. Jána Goliana, který její využití povolil až po vypuknutí povstání.

Činnost během SNP

Od června 1944 skupina spolupracovala s vojenským ústředím a připravovala terén pro činnost spojovacích prostředků. Dne 18. září 1944 zajišťovala doskokovou plochu pro přijetí britské zpravodajské skupiny, radiostanic a majáku Eureka, avšak akce se nezdařila.

Od 22. září 1944 byli parašutisté podřízeni velení 1. československé armády na Slovensku. Jejich hlavním úkolem se stalo zajišťování radiového spojení mezi britskými styčnými důstojníky a základnou britské armády v Itálii.

Zánik skupiny

Po porážce povstání ustupovali členové Manganese spolu s povstaleckými jednotkami na Donovaly. V noci z 1. na 2. listopadu 1944 byli u obce Bukovec zajati německou jednotkou. Drahomír Vaňura a František Bíroš byli následující den, 2. listopadu, zastřeleni v oblasti Detvanských hor. Štefan Košina se dokázal zachránit útěkem, připojil se k partyzánům a válku přežil.

Literatura

Cséfalvay, František a kol.: Vojenské osobnosti dejín Slovenska 1939 – 1945. Bratislava: Vojenský historický ústav, 2013.

Kropilák, M. a kol.: Slovenské národné povstanie. Dokumenty. Bratislava 1965.