Erich Kulka: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 21: Řádek 21:
 
Po roce 1968 se proti němu obrátila komunistická moc nastupující normalizace, jeho literární činnost byla označena za sionistické spiknutí a tak musel opustit Československo. Poté žil ve Vídni, kde našel útočiště u Simmona Wiesenthala. Působil v Radiu Svobodná Evropa a nakonec odešel do Izraele, kde pokračoval ve výzkumné činnosti na Hebrejské univerzitě.
 
Po roce 1968 se proti němu obrátila komunistická moc nastupující normalizace, jeho literární činnost byla označena za sionistické spiknutí a tak musel opustit Československo. Poté žil ve Vídni, kde našel útočiště u Simmona Wiesenthala. Působil v Radiu Svobodná Evropa a nakonec odešel do Izraele, kde pokračoval ve výzkumné činnosti na Hebrejské univerzitě.
  
−
Zde působil i jeho syn Otto, který z Československa odešel už v roce 1949 a stal se na univerzitě renomovaným historikem. V Izraeli se Kulka zabýval hlavně tématikou účasti českých a slovenských Židů v boji za osvobození Československa.
 
−
 
−
Zemřel v Jeruzalémě
 
  
 
Po sametové revoluci se Erich Kulka aktivně zasazoval za obnovení kulturních styků mezi Izraelem a Československem, podílel se také na oživení židovského komunitního života u nás. Nezapomněl ani na rodný Vsetín, kde inicioval stavbu památníků vypálené synagogy.
 
Po sametové revoluci se Erich Kulka aktivně zasazoval za obnovení kulturních styků mezi Izraelem a Československem, podílel se také na oživení židovského komunitního života u nás. Nezapomněl ani na rodný Vsetín, kde inicioval stavbu památníků vypálené synagogy.

Aktuální verze z 18. 10. 2026, 18:43

*18. února 1911 Vsetín -12. července 1995

Československý historik a spisovatel. židovské rodině ve Vsetíně, dokončil zde školní docházku a studoval na gymnáziu, poté absolvoval dřevařský kurs a v oboru začal pracovat. Ve třicátých letech spolupracoval hlavně se vsetínskou firmou Václava Juráně.

Zatčen gestapem a věznen v koncentračních táborech

Po příchodu nacistů se Erich Kulka podílel na ilegálním převádění utečenců přes protektorátní hranici, naneštěstí byl prozrazen a zatčen gestapem. Následně byl vězněn na brněnském Špilberku, později v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen, Neuengamme a v letech 1942 - 1945 ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim).

Díky tomu, že zde vedl zámečnickou dílnu, se mu podařilo přežít, v táboře se setkal se svou ženou Elly a synem Ottou, které zde dovezli z tábora v Terezíně. Během evakuace osvětimského tábora v lednu 1945 se mu podařilo zůstat se synem, ale jeho žena byla evakuována do tábora nedaleko Gdaňsku, kde zahynula.

Změnil si příjmení

Po válce si Erich nechal změnit příjmení z rodného Schön na Kulka, právě na památku své ženy. Kulkovi a jeho synovi se podařilo uprchnout z transportního vlaku v Ostravě a následně se dostal k přátelům na Valašsko, kteří je ukrývali až do konce války.

Zpět k úředničině

Po válce se Kulka vrátil ke svému původnímu povolání úředníka v dřevozpracujícím průmyslu. Začal být aktivní v sionistickém hnutí a také publikoval reportážní a dokumentační prózy zachycující situaci v koncentračním táboře.

Z Čech do Vídně a poté do Izraele

Po roce 1968 se proti němu obrátila komunistická moc nastupující normalizace, jeho literární činnost byla označena za sionistické spiknutí a tak musel opustit Československo. Poté žil ve Vídni, kde našel útočiště u Simmona Wiesenthala. Působil v Radiu Svobodná Evropa a nakonec odešel do Izraele, kde pokračoval ve výzkumné činnosti na Hebrejské univerzitě.


Po sametové revoluci se Erich Kulka aktivně zasazoval za obnovení kulturních styků mezi Izraelem a Československem, podílel se také na oživení židovského komunitního života u nás. Nezapomněl ani na rodný Vsetín, kde inicioval stavbu památníků vypálené synagogy.

Svoji životní pouť ukončil Erich Kulka v Jeruzalémě.

Zůstalo po něm velké množství knih a článků dokumentujících jednu z nejtemnějších etap lidských dějin.


Zdroj: Dušan Póč