František Vychodil: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Na podzim roku 1941 se F. Vychodil a J. Masný dohodli na zahájení aktivního odboje se zbraní v ruce a na vytvoření partyzánské skupiny, pravděpodobně první v českých zemích. Vychodil využil příkazu odjet na nucené práce do Německa a místo toho přešel do trvalé ilegality, kde vystupoval pod jménem Karel Cech. Začal kolem sebe soustřeďovat další ilegální pracovníky a za tím účelem využil chatu J. Masného u Chomýže v Hostýnských vrších, nedaleko níž byl na jaře 1942 postaven i stanový partyzánský tábor. Partyzánská skupina byla nazvána Zelený kádr. | Na podzim roku 1941 se F. Vychodil a J. Masný dohodli na zahájení aktivního odboje se zbraní v ruce a na vytvoření partyzánské skupiny, pravděpodobně první v českých zemích. Vychodil využil příkazu odjet na nucené práce do Německa a místo toho přešel do trvalé ilegality, kde vystupoval pod jménem Karel Cech. Začal kolem sebe soustřeďovat další ilegální pracovníky a za tím účelem využil chatu J. Masného u Chomýže v Hostýnských vrších, nedaleko níž byl na jaře 1942 postaven i stanový partyzánský tábor. Partyzánská skupina byla nazvána Zelený kádr. | ||
− | Partyzánské středisko u Chomýže se potupně stalo centrem v ilegalitě žijících odbojových pracovníků téměř z celé Moravy. F. Vychodil navázal napřed spojení s ilegální organizací Lvice v Ostravě, později i s odbojovou skupinou Nemo v Brně a pravděpodobně i s představiteli | + | Partyzánské středisko u Chomýže se potupně stalo centrem v ilegalitě žijících odbojových pracovníků téměř z celé Moravy. F. Vychodil navázal napřed spojení s ilegální organizací Lvice v Ostravě, později i s odbojovou skupinou [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Nemo Nemo] v Brně a pravděpodobně i s představiteli zemského vedeni KSČ na Moravě. Zelený kádr podnikl již v létě 1942 několik destrukčních a sabotážních akcí — a tak zákonitě došlo ke střetnutí s gestapem. Gestapákům se za pomoci zrádce a konfidenta podařilo v neděli 13. září 1942 proniknout až do lesní chaty, kde právě probíhala porada partyzánů. F. Vychodil se ale s velkou odvahou, měl už na jedné ruce ocelové pouto, pomocí pistole osvobodil, a přepad pro gestapáky skončil krachem. |
Po této akci však nacistické bezpečnostní složky ještě zvýšily své úsilí a partyzány ze Zeleného kádru stíhalo jedno neštěstí za druhým. Když byl 14. října lesní partyzánský tábor nedaleko Masného chaty přepaden, unikl sice Vychodil s dalšími znovu, ale celá skupina se musela rozptýlit do dalších míst. Vychodil se vrátil na Konicko a uchýlil se nejprve ke své nejstarší sestře Marii Směšné ve Dzbeli, potom k sestře Cecílii Šimkové na samotu Žleb v Budětsku, zatímco jeho kamarád Masný našel úkryt také ve Dzbeli u železničáře Bohuslava Kapounka. I tyto úkryty byly nakonec prozrazeny. | Po této akci však nacistické bezpečnostní složky ještě zvýšily své úsilí a partyzány ze Zeleného kádru stíhalo jedno neštěstí za druhým. Když byl 14. října lesní partyzánský tábor nedaleko Masného chaty přepaden, unikl sice Vychodil s dalšími znovu, ale celá skupina se musela rozptýlit do dalších míst. Vychodil se vrátil na Konicko a uchýlil se nejprve ke své nejstarší sestře Marii Směšné ve Dzbeli, potom k sestře Cecílii Šimkové na samotu Žleb v Budětsku, zatímco jeho kamarád Masný našel úkryt také ve Dzbeli u železničáře Bohuslava Kapounka. I tyto úkryty byly nakonec prozrazeny. | ||
V ranních hodinách 24. listopadu 1942 byla samota na Žlebu obklíčena příslušníky gestapa z Olomouce a Zlína. Vychodil v této bezvýchodné situaci volil raději smrt z vlastní zbraně. Několik hodin předtím skončil stejným způsobem jeho přítel Masný. Na nacistickém popravišti ve Vratislavi (Breslau) byl v roce 1943 vzat život i Vychodilovým nevlastním bratrům Josefu a Ladislavu Kopečným. | V ranních hodinách 24. listopadu 1942 byla samota na Žlebu obklíčena příslušníky gestapa z Olomouce a Zlína. Vychodil v této bezvýchodné situaci volil raději smrt z vlastní zbraně. Několik hodin předtím skončil stejným způsobem jeho přítel Masný. Na nacistickém popravišti ve Vratislavi (Breslau) byl v roce 1943 vzat život i Vychodilovým nevlastním bratrům Josefu a Ladislavu Kopečným. | ||
+ | |||
+ | Zdro: Archiv VOS, Nedokončené životopisy - J.Bartoš |
Aktuální verze z 21. 9. 2021, 19:03
*10.květen 1914 Dzbel u Konice - +24.11 1942 zastřelil se v obklíčení
Český odbojář a truhlářský dělník. Pocházel z Dzbele u Konice. Jeden z vedoucích představitelů Zeleného kádru.
František Vychodil patřil nesporně k prvním partyzánům v českých zemích. Narodil se 14. května 1915 v chudé vesničce Dzbel v severní části Drahanské vrchoviny na Koníčku. Jeho otec byl domácím tkalcem a zemřel na tuberkulózu v roce 1915. Vdově zůstalo šest dětí, z nichž František byl nejmladší, a po znovuprovdání za příležitostného dělníka Josefa Kopečného přibyly ještě tři další.
F. Vychodil se vyučil a potom pracoval v jedné stolařské dílně v Prostějově. Tam vstoupil do řad členů Federace proletářské tělovýchovy. V době vojenské základní služby se seznámil s pozdějším věrným přítelem Josefem Masným, obchodníkem z Kroměříže. Oba se již od prvních dnů nacistické okupace zapojili do protifašistického odboje.
Na podzim roku 1941 se F. Vychodil a J. Masný dohodli na zahájení aktivního odboje se zbraní v ruce a na vytvoření partyzánské skupiny, pravděpodobně první v českých zemích. Vychodil využil příkazu odjet na nucené práce do Německa a místo toho přešel do trvalé ilegality, kde vystupoval pod jménem Karel Cech. Začal kolem sebe soustřeďovat další ilegální pracovníky a za tím účelem využil chatu J. Masného u Chomýže v Hostýnských vrších, nedaleko níž byl na jaře 1942 postaven i stanový partyzánský tábor. Partyzánská skupina byla nazvána Zelený kádr.
Partyzánské středisko u Chomýže se potupně stalo centrem v ilegalitě žijících odbojových pracovníků téměř z celé Moravy. F. Vychodil navázal napřed spojení s ilegální organizací Lvice v Ostravě, později i s odbojovou skupinou Nemo v Brně a pravděpodobně i s představiteli zemského vedeni KSČ na Moravě. Zelený kádr podnikl již v létě 1942 několik destrukčních a sabotážních akcí — a tak zákonitě došlo ke střetnutí s gestapem. Gestapákům se za pomoci zrádce a konfidenta podařilo v neděli 13. září 1942 proniknout až do lesní chaty, kde právě probíhala porada partyzánů. F. Vychodil se ale s velkou odvahou, měl už na jedné ruce ocelové pouto, pomocí pistole osvobodil, a přepad pro gestapáky skončil krachem.
Po této akci však nacistické bezpečnostní složky ještě zvýšily své úsilí a partyzány ze Zeleného kádru stíhalo jedno neštěstí za druhým. Když byl 14. října lesní partyzánský tábor nedaleko Masného chaty přepaden, unikl sice Vychodil s dalšími znovu, ale celá skupina se musela rozptýlit do dalších míst. Vychodil se vrátil na Konicko a uchýlil se nejprve ke své nejstarší sestře Marii Směšné ve Dzbeli, potom k sestře Cecílii Šimkové na samotu Žleb v Budětsku, zatímco jeho kamarád Masný našel úkryt také ve Dzbeli u železničáře Bohuslava Kapounka. I tyto úkryty byly nakonec prozrazeny.
V ranních hodinách 24. listopadu 1942 byla samota na Žlebu obklíčena příslušníky gestapa z Olomouce a Zlína. Vychodil v této bezvýchodné situaci volil raději smrt z vlastní zbraně. Několik hodin předtím skončil stejným způsobem jeho přítel Masný. Na nacistickém popravišti ve Vratislavi (Breslau) byl v roce 1943 vzat život i Vychodilovým nevlastním bratrům Josefu a Ladislavu Kopečným.
Zdro: Archiv VOS, Nedokončené životopisy - J.Bartoš