Prokop Holý: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „Čs. partyzánský oddíl, jenž se vytvořil kolem R. Procházky, který byl spolu s R. Peschelem vyslán sovětskými zpravo­dajskými orgány a zahrani…“)
 
 
Řádek 1: Řádek 1:
Čs. partyzánský oddíl, jenž se vytvořil kolem R. Procházky, který byl spolu s R. Peschelem vyslán sovětskými zpravo­dajskými orgány a zahraničním vedením KSČ v Moskvě v září 1943 do českých zemí s cílem napomoci mj. rozmachu partyzán­ského hnutí v tomto prostoru. R. Procház­ka zprvu prováděl především zpravodaj­skou činnost (zprávy byly odesílány do Moskvy vysílačkou do července 1944). Při této aktivitě navázal úzkou spolupráci s buňkou ilegální ¨KSČ v adamovské Škodovce a s ilegální organizací KSČ v Brně, které se staly v podstatě základem od podzimu 1943 se vytvářejícího oddílu. Tato jednotka s výrazně revolučním zamě­řením působila v oblasti Bystřice nad Pernštejnem, v okolí Brna a na Konicku: velel jí R. Procházka, jeho zástupcem byl A. Zahajský. V jejím rámci se vytvořily 3 podskupiny — brněnská (od poloviny března 1944 vydávala vlastní časopis Boj o zítřek), bystřička a konická. Členové oddílu se zaměřovali na organizační čin­nost, protinacistickou agitaci, destrukční a bojové akce. Podle některých údajů uskutečnili na 50 bojových střetnutí a destrukcí, především na tratích Br­no—Přerov, Brno—Česká Třebová, Br­no—Vlárský průsmyk. Spolupracovali při­tom zejména s oddílem Dr. Miroslav Tyrš a hlavně s -*• ''Revoluční skupinou Předvoj''. Jednotka, jež ukončila partyzánskou čin­nost v květnu 1945, měla na 260 osob.
+
Čs. partyzánský oddíl, jenž se vytvořil kolem R. Procházky, který byl spolu s R. Peschelem vyslán sovětskými zpravo­dajskými orgány a zahraničním vedením KSČ v Moskvě v září 1943 do českých zemí s cílem napomoci mj. rozmachu partyzán­ského hnutí v tomto prostoru. R. Procház­ka zprvu prováděl především zpravodaj­skou činnost (zprávy byly odesílány do Moskvy vysílačkou do července 1944). Při této aktivitě navázal úzkou spolupráci s buňkou ilegální ¨KSČ v adamovské Škodovce a s ilegální organizací KSČ v Brně, které se staly v podstatě základem od podzimu 1943 se vytvářejícího oddílu. Tato jednotka s výrazně revolučním zamě­řením působila v oblasti Bystřice nad Pernštejnem, v okolí Brna a na Konicku: velel jí R. Procházka, jeho zástupcem byl A. Zahajský. V jejím rámci se vytvořily 3 podskupiny — brněnská (od poloviny března 1944 vydávala vlastní časopis Boj o zítřek), bystřická a konická. Členové oddílu se zaměřovali na organizační čin­nost, protinacistickou agitaci, destrukční a bojové akce. Podle některých údajů uskutečnili na 50 bojových střetnutí a destrukcí, především na tratích Br­no—Přerov, Brno—Česká Třebová, Br­no—Vlárský průsmyk. Spolupracovali při­tom zejména s oddílem Dr. Miroslav Tyrš a hlavně s -*• ''Revoluční skupinou Předvoj''. Jednotka, jež ukončila partyzánskou čin­nost v květnu 1945, měla na 260 osob.

Aktuální verze z 24. 9. 2021, 18:11

Čs. partyzánský oddíl, jenž se vytvořil kolem R. Procházky, který byl spolu s R. Peschelem vyslán sovětskými zpravo­dajskými orgány a zahraničním vedením KSČ v Moskvě v září 1943 do českých zemí s cílem napomoci mj. rozmachu partyzán­ského hnutí v tomto prostoru. R. Procház­ka zprvu prováděl především zpravodaj­skou činnost (zprávy byly odesílány do Moskvy vysílačkou do července 1944). Při této aktivitě navázal úzkou spolupráci s buňkou ilegální ¨KSČ v adamovské Škodovce a s ilegální organizací KSČ v Brně, které se staly v podstatě základem od podzimu 1943 se vytvářejícího oddílu. Tato jednotka s výrazně revolučním zamě­řením působila v oblasti Bystřice nad Pernštejnem, v okolí Brna a na Konicku: velel jí R. Procházka, jeho zástupcem byl A. Zahajský. V jejím rámci se vytvořily 3 podskupiny — brněnská (od poloviny března 1944 vydávala vlastní časopis Boj o zítřek), bystřická a konická. Členové oddílu se zaměřovali na organizační čin­nost, protinacistickou agitaci, destrukční a bojové akce. Podle některých údajů uskutečnili na 50 bojových střetnutí a destrukcí, především na tratích Br­no—Přerov, Brno—Česká Třebová, Br­no—Vlárský průsmyk. Spolupracovali při­tom zejména s oddílem Dr. Miroslav Tyrš a hlavně s -*• Revoluční skupinou Předvoj. Jednotka, jež ukončila partyzánskou čin­nost v květnu 1945, měla na 260 osob.