Josef Tomečka: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<nowiki>*</nowiki>26. únor 1894, Milenov, okr.Hranice - †24. 5. 1963, Břeclav | <nowiki>*</nowiki>26. únor 1894, Milenov, okr.Hranice - †24. 5. 1963, Břeclav | ||
− | Československý voják (major), legionář a odbojář. Studoval ve Vídni, na škole moderního umění B.Kubíka. Po vypuknutí první světové války byl nasazen na ruskou frontu, kde upadl do zajetí 2.3 1915 u Stanislavi. Po vstupu do čs. legií, zařazen do 8. střeleckého pluku Slezského. | + | Československý voják (major), legionář a odbojář. Studoval ve Vídni, na škole moderního umění B.Kubíka. Po vypuknutí první světové války byl nasazen na ruskou frontu, kde upadl do zajetí 2.3 1915 u Stanislavi. Po vstupu do čs. legií, zařazen do 8. střeleckého pluku Slezského. |
+ | |||
+ | V prvorepublikové armádě sloužil jako major. Po okupaci se zapojil do odbojové organizace Obrana národa v Bojkovicích. Podílel se na zpravodajských aktivitách, například pro plk. Cyrila Polácha z Brna.V roce 1944 se spojil s partyzánský oddílem Emila Hřiba a byl jedním z velitelů vzniknuvšího oddílu v Bojkovicích. S velkou pravděpodobností měl kontakt s organizační strukturou "Zdeny" [[Jaroslav Krátký|Jaroslava Krátkého]] na Slovensku. Rovněž se ilegálně stýkal se členy sítí Clay a Carbon. 6. dubna 1945 byl zraněn při akci a ošetřen MUDr. Františkem Maštalířem. | ||
V roce 1945 byl mjr. Josef Tomečka na návrh přijímací komise pro důstojníky přijat do činné služby a povýšen do hodnosti pplk. Od 15. 10. 1945 ho přidělili do Vojenského historického ústavu v Praze. Manželka Božena s dcerami zůstala bydlet na čas v Bojkovicích. Tomečka se realizoval zejména při práci v památníku na Vítkově. V 50. letech po procesu s dr. Maštalířem byl degradován a uvězněn. Rodina se přestěhovala do Břeclavi, kam se Josef Tomečka po propuštění z vězení vrátil. Zde také 24. 5. 1963 zemřel. | V roce 1945 byl mjr. Josef Tomečka na návrh přijímací komise pro důstojníky přijat do činné služby a povýšen do hodnosti pplk. Od 15. 10. 1945 ho přidělili do Vojenského historického ústavu v Praze. Manželka Božena s dcerami zůstala bydlet na čas v Bojkovicích. Tomečka se realizoval zejména při práci v památníku na Vítkově. V 50. letech po procesu s dr. Maštalířem byl degradován a uvězněn. Rodina se přestěhovala do Břeclavi, kam se Josef Tomečka po propuštění z vězení vrátil. Zde také 24. 5. 1963 zemřel. | ||
Řádek 8: | Řádek 10: | ||
− | Zdroj: M.Poláková - Měli odvahu žít | + | |
+ | Zdroj: M.Poláková - Měli odvahu žít, Archiv VOS |
Aktuální verze z 12. 5. 2023, 09:47
*26. únor 1894, Milenov, okr.Hranice - †24. 5. 1963, Břeclav
Československý voják (major), legionář a odbojář. Studoval ve Vídni, na škole moderního umění B.Kubíka. Po vypuknutí první světové války byl nasazen na ruskou frontu, kde upadl do zajetí 2.3 1915 u Stanislavi. Po vstupu do čs. legií, zařazen do 8. střeleckého pluku Slezského.
V prvorepublikové armádě sloužil jako major. Po okupaci se zapojil do odbojové organizace Obrana národa v Bojkovicích. Podílel se na zpravodajských aktivitách, například pro plk. Cyrila Polácha z Brna.V roce 1944 se spojil s partyzánský oddílem Emila Hřiba a byl jedním z velitelů vzniknuvšího oddílu v Bojkovicích. S velkou pravděpodobností měl kontakt s organizační strukturou "Zdeny" Jaroslava Krátkého na Slovensku. Rovněž se ilegálně stýkal se členy sítí Clay a Carbon. 6. dubna 1945 byl zraněn při akci a ošetřen MUDr. Františkem Maštalířem.
V roce 1945 byl mjr. Josef Tomečka na návrh přijímací komise pro důstojníky přijat do činné služby a povýšen do hodnosti pplk. Od 15. 10. 1945 ho přidělili do Vojenského historického ústavu v Praze. Manželka Božena s dcerami zůstala bydlet na čas v Bojkovicích. Tomečka se realizoval zejména při práci v památníku na Vítkově. V 50. letech po procesu s dr. Maštalířem byl degradován a uvězněn. Rodina se přestěhovala do Břeclavi, kam se Josef Tomečka po propuštění z vězení vrátil. Zde také 24. 5. 1963 zemřel.
Zdroj: M.Poláková - Měli odvahu žít, Archiv VOS