Ladislav Kotík: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:Ladislav Kotík (2).jpg|náhled|Ladislav Kotík]] | ||
<nowiki>*</nowiki> 13.11.1896 Lipník nad Bečvou (okres Přerov) – † 19.8.1942 Berlín-Plötzensee | <nowiki>*</nowiki> 13.11.1896 Lipník nad Bečvou (okres Přerov) – † 19.8.1942 Berlín-Plötzensee | ||
| − | Čs.voják,legionář, odbojář. Brigádní generál in memoriam a představitel Obrany národa. Působil v Zemském vojenském velitelství Morava. Blízce spolupracoval například s [ | + | Čs.voják,legionář, odbojář. Brigádní generál in memoriam a představitel [[Obrana národa|Obrany národa]]. Působil v Zemském vojenském velitelství Morava. Blízce spolupracoval například s [[Bohuslav Všetička|generálem Všetičkou]] a [[Jaroslav Gardavský|Jarosalvem Gardavským.]] |
| + | |||
| + | Pocházel z Lipníku nad Bečvou. Roku 1912 odešel za svým bratrem Cyrilem do Francie a začal zde studovat obchodní školu. Studium však přerušilo vypuknutí první světové války a L. Kotík vstoupil 28. srpna 1914 jako dobrovolník do Cizinecké legie, v jejíž řadách bojoval na západní frontě, dále během bojů o Dardanely a na frontě soluňské. V dubnu 1918 byl převelen zpět do Francie a v červnu zahájil službu u 21. střeleckého pluku československých legií. Po návratu do vlasti pokračoval ve vojenské kariéře. Po studiích na Vysoké škole válečné v Praze zde začal působit nejprve jako pomocný učitel a od 1. října 1924 jakožto řádný profesor. Hodnost plukovníka generálního štábu obdržel L. Kotík k 1. lednu 1931. Uznání si získal také jako autor odborných vojenských spisů. Od září 1934 velel 30. pěšímu pluku v Michalovcích na východním Slovensku a po vyhlášení slovenské samostatnosti 14. března 1939 se zde krátce podílel na odražení maďarské agrese v rámci konfliktu označovaného termínem „malá vojna“. Koncem března pak přijel L. Kotík do Brna, kde působil jako důstojník k likvidaci velitelství III. sboru. V Roku 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála. Viz: VUA-VHA, f. Kvalifikační listiny vojenských osob, kvalifikační spis L. Kotíka. | ||
| + | |||
| + | Do protiněmeckého odboje se Ladislav Kotík zapojil hned na jaře 1939 a od července téhož roku vykonával funkci náčelníka štábu Zemského velitelství ON – Morava, v jehož čele stál brigádní generál Bohuslav Všetička. Gestapo se bohužel záhy dostalo na jeho stopu a 23. listopadu 1939 ho v jeho brněnském bytě zatklo. Následovaly kruté výslechy a dlouhé měsíce věznění, nejprve v Brně na Špilberku, od prosince 1939 v brněnských Sušilových kolejích, od června 1940 ve Vratislavi a konečně od července 1940 ve smutně proslulé berlínské věznici Alt Moabit. Před nacistickým Volksgerichtem stanul ve dnech 26. a 27. listopadu 1941 v procesu s moravským zemským velením Obrany národa. Ten ho za zločin velezrady a nadržování nepříteli odsoudil k trestu smrti. Dne 28. listopadu 1941 byl Ladislav Kotík převezen do věznice v Berlíně – Plötzensee, kde v tamních otřesných podmínkách, vystaven hladu, zimě a týrání čekal až do 19. srpna 1942, tedy přes tři čtvrtě roku (!), na vykonání rozsudku. | ||
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8190 | https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8190 | ||
Aktuální verze z 22. 12. 2021, 17:25
.jpg)
* 13.11.1896 Lipník nad Bečvou (okres Přerov) – † 19.8.1942 Berlín-Plötzensee
Čs.voják,legionář, odbojář. Brigádní generál in memoriam a představitel Obrany národa. Působil v Zemském vojenském velitelství Morava. Blízce spolupracoval například s generálem Všetičkou a Jarosalvem Gardavským.
Pocházel z Lipníku nad Bečvou. Roku 1912 odešel za svým bratrem Cyrilem do Francie a začal zde studovat obchodní školu. Studium však přerušilo vypuknutí první světové války a L. Kotík vstoupil 28. srpna 1914 jako dobrovolník do Cizinecké legie, v jejíž řadách bojoval na západní frontě, dále během bojů o Dardanely a na frontě soluňské. V dubnu 1918 byl převelen zpět do Francie a v červnu zahájil službu u 21. střeleckého pluku československých legií. Po návratu do vlasti pokračoval ve vojenské kariéře. Po studiích na Vysoké škole válečné v Praze zde začal působit nejprve jako pomocný učitel a od 1. října 1924 jakožto řádný profesor. Hodnost plukovníka generálního štábu obdržel L. Kotík k 1. lednu 1931. Uznání si získal také jako autor odborných vojenských spisů. Od září 1934 velel 30. pěšímu pluku v Michalovcích na východním Slovensku a po vyhlášení slovenské samostatnosti 14. března 1939 se zde krátce podílel na odražení maďarské agrese v rámci konfliktu označovaného termínem „malá vojna“. Koncem března pak přijel L. Kotík do Brna, kde působil jako důstojník k likvidaci velitelství III. sboru. V Roku 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála. Viz: VUA-VHA, f. Kvalifikační listiny vojenských osob, kvalifikační spis L. Kotíka.
Do protiněmeckého odboje se Ladislav Kotík zapojil hned na jaře 1939 a od července téhož roku vykonával funkci náčelníka štábu Zemského velitelství ON – Morava, v jehož čele stál brigádní generál Bohuslav Všetička. Gestapo se bohužel záhy dostalo na jeho stopu a 23. listopadu 1939 ho v jeho brněnském bytě zatklo. Následovaly kruté výslechy a dlouhé měsíce věznění, nejprve v Brně na Špilberku, od prosince 1939 v brněnských Sušilových kolejích, od června 1940 ve Vratislavi a konečně od července 1940 ve smutně proslulé berlínské věznici Alt Moabit. Před nacistickým Volksgerichtem stanul ve dnech 26. a 27. listopadu 1941 v procesu s moravským zemským velením Obrany národa. Ten ho za zločin velezrady a nadržování nepříteli odsoudil k trestu smrti. Dne 28. listopadu 1941 byl Ladislav Kotík převezen do věznice v Berlíně – Plötzensee, kde v tamních otřesných podmínkách, vystaven hladu, zimě a týrání čekal až do 19. srpna 1942, tedy přes tři čtvrtě roku (!), na vykonání rozsudku.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8190