Augustin Schramm: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem…“)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha
+
<nowiki>*</nowiki>2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha
  
−
Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené NKVD a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany. Je také pravděpodobné, že působil jako spojka mezi NKVD a StB.
+
Československý politik a odbojář německé národnosti. [[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg|náhled|Augustin Schramm]]
 +
Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.
  
−
Schramm je často obviňován z účasti na smrti ministra zahraničí Jana Masaryka 10. března 1948, předpokládá se, že Masaryk spadl (nebo byl shozen) z římsy své pracovny v přímé souvislosti s návštěvou partyzánského komanda, které vedl právě Schramm. O dva a půl měsíce později byl Schramm neznámým pachatelem zastřelen ze samopalu (za vraždu, pravděpodobně inscenovanou StB, byl odsouzen studentský vůdce Miloslav Choc, trest smrti byl bezprostředně vykonán, dnes je částečně rehabilitován), možným důvodem bylo to, že Schramm věděl příliš mnoho a byl odstraněn, aby nikdy nemohl promluvit o Masarykově smrti. Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu získali několik svědectví toto tvrzení podporujících, mimo jiné od Karla Daníčka a Františka Munzara z Liberce, kteří byli svědky toho, že to tvrdil Schrammův otec i bratr. Z vraždy Augustina Schramma byli obviněni dva zřejmě nevinní mladí lidé (příznivci Jana Masaryka, Edvarda Beneše a dr. Milady Horákové) a ve zinscenovaném procesu byli odsouzeni a později popraveni, další lidé byli odsouzeni k pobytu ve vězení. Schramm sám byl předlistopadovým režimem oslavován jako mučedník komunismu (nikoliv zločinů komunismu, ale jako komunista – oběť "reakčních piklů"). Existuje však další možné vysvětlení jeho smrti. Mohlo jít o akci Wehrwolfu nebo jiných organizací německých revanšistů, mstících se antifašistům.
+
=== Mládí a politické angažmá ===
 +
Schramm pocházel z levicově orientované rodiny a již v mládí se zapojil do aktivit rudých skautů a Federace dělnické tělocvičné jednoty, která sdružovala Čechy i Němce. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), ovlivněn bojem dělníků proti nezaměstnanosti. Díky svému vzdělání a organizačním schopnostem se stal v severních Čechách předsedou mládežnické organizace „Komsomol“. V roce 1936 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ, kde se zaměřil na sjednocování antifašistických mládežnických organizací. V Teplicích založil „Deutscher Jugendbund in der ČSR“, organizaci německé mládeže bojující proti rostoucímu nacionalismu sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si vysloužil nenávist fašisticky orientovaných kruhů.
 +
 
 +
Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.
 +
 
 +
=== Druhá světová válka a odboj ===
 +
V SSSR Schramm zpočátku pracoval ve stalingradském závodě na výrobu traktorů a později zbraní. Po zvládnutí ruštiny absolvoval důstojnickou školu Rudé armády a působil jako politický instruktor. Navštěvoval zajatecké tábory, kde německým vojákům vysvětloval pravdu o Hitlerově agresi, a od roku 1944 byl zařazen k ukrajinskému štábu partyzánského hnutí ve Svjatošinu u Kyjeva. Jako major organizoval parašutistické výsadky na území bývalého Československa, zejména na Slovensko, a spolupracoval s Rudolfem Slánským.
 +
 
 +
=== Po válce a tragický konec ===
 +
Po osvobození se Schramm vrátil do Československa s maďarskou manželkou, kterou poznal mezi partyzány. Pracoval na Ústředním výboru KSČ, kde vedl oddělení pro otázky odboje a partyzánského hnutí, a později působil na ministerstvu národní obrany. Věnoval se pomoci válkou postiženým občanům – sirotkům, vdovám a obětem nacistických lágrových hrůz.
 +
 
 +
Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“
 +
 
 +
 
 +
'''Zdroje:'''
 +
 
 +
* AVOS
 +
* [[Augustin Schramm|https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Augustin_Schramm]]

Aktuální verze z 13. 3. 2025, 01:09

*2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha

Československý politik a odbojář německé národnosti.

Augustin Schramm

Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.

Mládí a politické angažmá

Schramm pocházel z levicově orientované rodiny a již v mládí se zapojil do aktivit rudých skautů a Federace dělnické tělocvičné jednoty, která sdružovala Čechy i Němce. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), ovlivněn bojem dělníků proti nezaměstnanosti. Díky svému vzdělání a organizačním schopnostem se stal v severních Čechách předsedou mládežnické organizace „Komsomol“. V roce 1936 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ, kde se zaměřil na sjednocování antifašistických mládežnických organizací. V Teplicích založil „Deutscher Jugendbund in der ČSR“, organizaci německé mládeže bojující proti rostoucímu nacionalismu sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si vysloužil nenávist fašisticky orientovaných kruhů.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.

Druhá světová válka a odboj

V SSSR Schramm zpočátku pracoval ve stalingradském závodě na výrobu traktorů a později zbraní. Po zvládnutí ruštiny absolvoval důstojnickou školu Rudé armády a působil jako politický instruktor. Navštěvoval zajatecké tábory, kde německým vojákům vysvětloval pravdu o Hitlerově agresi, a od roku 1944 byl zařazen k ukrajinskému štábu partyzánského hnutí ve Svjatošinu u Kyjeva. Jako major organizoval parašutistické výsadky na území bývalého Československa, zejména na Slovensko, a spolupracoval s Rudolfem Slánským.

Po válce a tragický konec

Po osvobození se Schramm vrátil do Československa s maďarskou manželkou, kterou poznal mezi partyzány. Pracoval na Ústředním výboru KSČ, kde vedl oddělení pro otázky odboje a partyzánského hnutí, a později působil na ministerstvu národní obrany. Věnoval se pomoci válkou postiženým občanům – sirotkům, vdovám a obětem nacistických lágrových hrůz.

Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“


Zdroje:

Citováno z „https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Augustin_Schramm&oldid=4954“