Národní střelecká garda: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „někdy uváděna jen jako Národní garda, byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či v…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
někdy uváděna jen jako Národní gardabyla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či války pomáhat Československé armádě.
+
[[Soubor:Nsg zlín b.jpg|náhled|Národní střelecká garda Zlín NSG 99]]
 +
Národní garda byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1930 přejmenováním Svazu ozbrojených jednot RČS, který vznikl v roce 1926. Úkolem Národní gardy byla příprava svých příslušníků na pomocnou vojenskou službu Československé armádě pro případ mobilizace nebo války.
  
Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohly stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Význam Národní gardy tehdy byl zejména ve strážní službě. Po Mnichovské dohodě byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 rozpuštěna. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 Národní garda obnovila svoji činnost pouze krátce.
+
V dubnu 1936 působilo v rámci Národní gardy 112 místních organizací s 22 400 členy. Těžištěm činnosti byla strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohly stát i ženy, pokud v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti a členové se navzájem oslovovali "bratře". Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády.
 +
 
 +
V případě ohrožení republiky měla být Národní garda vyzbrojena, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. V té době byl velitelem Národních gard generál ve výslužbě [[Josef Šnejdárek]]. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Význam Národní gardy byl tehdy zejména ve strážní službě. Po Mnichovské dohodě byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 byla nařízením protektorátní vlády rozpuštěná. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 byla činnost Národní gardy pouze krátce obnovena.
 +
 
 +
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_garda_(%C4%8CSR)#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20garda%20byla%20ob%C4%8Dansk%C3%A1%20polovojensk%C3%A1,pro%20p%C5%99%C3%ADpad%20mobilizace%20nebo%20v%C3%A1lky.

Aktuální verze z 11. 2. 2025, 11:56

Národní střelecká garda Zlín NSG 99

Národní garda byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1930 přejmenováním Svazu ozbrojených jednot RČS, který vznikl v roce 1926. Úkolem Národní gardy byla příprava svých příslušníků na pomocnou vojenskou službu Československé armádě pro případ mobilizace nebo války.

V dubnu 1936 působilo v rámci Národní gardy 112 místních organizací s 22 400 členy. Těžištěm činnosti byla strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohly stát i ženy, pokud v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti a členové se navzájem oslovovali "bratře". Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády.

V případě ohrožení republiky měla být Národní garda vyzbrojena, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. V té době byl velitelem Národních gard generál ve výslužbě Josef Šnejdárek. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Význam Národní gardy byl tehdy zejména ve strážní službě. Po Mnichovské dohodě byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 byla nařízením protektorátní vlády rozpuštěná. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 byla činnost Národní gardy pouze krátce obnovena.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_garda_(%C4%8CSR)#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20garda%20byla%20ob%C4%8Dansk%C3%A1%20polovojensk%C3%A1,pro%20p%C5%99%C3%ADpad%20mobilizace%20nebo%20v%C3%A1lky.