Olga Bardinová: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:Olga Bardinová.jpg|náhled|Olga Bardinová]] | ||
<nowiki>*</nowiki>12. listopad 1921 -†2.květen 1945 | <nowiki>*</nowiki>12. listopad 1921 -†2.květen 1945 | ||
| − | Československá odbojářka a studentka. Dcera Antonína a Marie Bardinových. Květinová ul. č.p. 178. Od února 1945 byla ve spojení s Bedřichem Perůtkou a pomáhala skupině npor. Feďky(pravděpodobně Fjodor Zimin). | + | Československá odbojářka a studentka. Dcera Antonína a Marie Bardinových. Květinová ul. č.p. 178. Od února 1945 byla ve spojení s [[Bedřich Perůtka|Bedřichem Perůtkou]] a jako spojka pomáhala skupině npor. Feďky(pravděpodobně Fjodor Zimin). Zahynula na počátku května při přestřelce s ustupujícími Němci pod Tesákem. In memoriam obdržela Čs. válečný kříž 1939. |
| + | |||
| + | |||
| + | Popis smrti: | ||
| + | |||
| + | Počátkem května 1945 vydala se Olga Bardinová z Bystřice pod Hostýnem jako spojka do štábu I. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Měla doručit důležité zprávy od ilegální organizace ve městě, nějaké léky a obvazový materiál. Nebyla to její první cesta tohoto druhu, tentokrát ji doprovázel partyzán Vágner, který byl z Chvalčova a dva sovětští partyzáni. Postupovali rychle po známých stezkách vysokým lesem a dorazili téměř na vrchol Tesáku. Nechtěli přecházet přes volný prostor u turistické chaty na Tesáku, kde byli ubytováni Němci a aby nemuseli velkou oklikou obcházet, chtěli v příhodné chvíli přejít silnici. Všude kolem byl naprostý klid, jen pod Tesákem bylo v dálce slyšet motory nákladních aut. Olga se domnívala, že bude vhodnější přeběhnout na druhou stranu, než čekat v úkrytu až celá kolona přejede. | ||
| + | |||
| + | Nepočítala však s tím, že Němci, kteří se přesunovali od Vsetína jsou zkušení frontoví vojáci a že jsou vystrašeni přepadem našich partyzánů, kteří zahájili palbu na kolonu ve stoupání na “Troják”. Řidiči německých aut po zdolání Tesáku sjížděli dolů bez motorů, aby se stroje poněkud ochladily. Olga vyběhla na silnici právě v okamžiku, kdy ze zatáčky pod Tesákem tiše vyjel kamion plný německých vojáků. Vzápětí se ozvaly německé samopaly. Olga byla zasažena kulkou do nohy a okamžitě se stáhla zpět. | ||
| + | |||
| + | Zůstala chvíli v křoví a čekala až auta přejedou. Rána ji silně krvácela, ale úkol chtěla splnit za každou cenu. Jakmile provoz na silnici trochu ustal, pokusila se znovu přejít. Jen se vynořila z úkrytu padly další výstřely. Jeden z nich ji zasáhl do hlavy a statečné děvče bylo na místě mrtvé. Jak později vypověděli její průvodci, bylo stříleno z horní zatáčky, kde zůstalo v záloze jedno vojenské auto, aby zajišťovalo přesun dalších vozů kolony. Partyzáni pod palbou odnesli Olgu hlouběji do lesa, ukryli její tělo pod chvojí a mech. Oklikou a s velkým zpožděním dorazili pak do štábu, kde o všem podali zprávu. | ||
| + | |||
| + | Zdroj: VHA, AVOS | ||
Aktuální verze z 16. 3. 2025, 22:20
*12. listopad 1921 -†2.květen 1945
Československá odbojářka a studentka. Dcera Antonína a Marie Bardinových. Květinová ul. č.p. 178. Od února 1945 byla ve spojení s Bedřichem Perůtkou a jako spojka pomáhala skupině npor. Feďky(pravděpodobně Fjodor Zimin). Zahynula na počátku května při přestřelce s ustupujícími Němci pod Tesákem. In memoriam obdržela Čs. válečný kříž 1939.
Popis smrti:
Počátkem května 1945 vydala se Olga Bardinová z Bystřice pod Hostýnem jako spojka do štábu I. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Měla doručit důležité zprávy od ilegální organizace ve městě, nějaké léky a obvazový materiál. Nebyla to její první cesta tohoto druhu, tentokrát ji doprovázel partyzán Vágner, který byl z Chvalčova a dva sovětští partyzáni. Postupovali rychle po známých stezkách vysokým lesem a dorazili téměř na vrchol Tesáku. Nechtěli přecházet přes volný prostor u turistické chaty na Tesáku, kde byli ubytováni Němci a aby nemuseli velkou oklikou obcházet, chtěli v příhodné chvíli přejít silnici. Všude kolem byl naprostý klid, jen pod Tesákem bylo v dálce slyšet motory nákladních aut. Olga se domnívala, že bude vhodnější přeběhnout na druhou stranu, než čekat v úkrytu až celá kolona přejede.
Nepočítala však s tím, že Němci, kteří se přesunovali od Vsetína jsou zkušení frontoví vojáci a že jsou vystrašeni přepadem našich partyzánů, kteří zahájili palbu na kolonu ve stoupání na “Troják”. Řidiči německých aut po zdolání Tesáku sjížděli dolů bez motorů, aby se stroje poněkud ochladily. Olga vyběhla na silnici právě v okamžiku, kdy ze zatáčky pod Tesákem tiše vyjel kamion plný německých vojáků. Vzápětí se ozvaly německé samopaly. Olga byla zasažena kulkou do nohy a okamžitě se stáhla zpět.
Zůstala chvíli v křoví a čekala až auta přejedou. Rána ji silně krvácela, ale úkol chtěla splnit za každou cenu. Jakmile provoz na silnici trochu ustal, pokusila se znovu přejít. Jen se vynořila z úkrytu padly další výstřely. Jeden z nich ji zasáhl do hlavy a statečné děvče bylo na místě mrtvé. Jak později vypověděli její průvodci, bylo stříleno z horní zatáčky, kde zůstalo v záloze jedno vojenské auto, aby zajišťovalo přesun dalších vozů kolony. Partyzáni pod palbou odnesli Olgu hlouběji do lesa, ukryli její tělo pod chvojí a mech. Oklikou a s velkým zpožděním dorazili pak do štábu, kde o všem podali zprávu.
Zdroj: VHA, AVOS