Augustin Schramm: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha
+
<nowiki>*</nowiki>2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha
  
−
Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené UŠPH a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. V této činnosti spolupracoval s Rudolfem Slánským. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany.
+
Československý politik a odbojář německé národnosti. [[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg|náhled|Augustin Schramm]]
 +
Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.
  
−
Německý antifašista. Od svých 20. let pracoval v mládežnických organizacích. Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajinského štábu partyzánů. Po válce pomáhal odbojovým, partyzánským a válkou postiženým občanům.
+
=== Mládí a politické angažmá ===
 +
Schramm pocházel z levicově orientované rodiny a již v mládí se zapojil do aktivit rudých skautů a Federace dělnické tělocvičné jednoty, která sdružovala Čechy i Němce. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), ovlivněn bojem dělníků proti nezaměstnanosti. Díky svému vzdělání a organizačním schopnostem se stal v severních Čechách předsedou mládežnické organizace „Komsomol“. V roce 1936 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ, kde se zaměřil na sjednocování antifašistických mládežnických organizací. V Teplicích založil „Deutscher Jugendbund in der ČSR“, organizaci německé mládeže bojující proti rostoucímu nacionalismu sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si vysloužil nenávist fašisticky orientovaných kruhů.
  
−
·        
+
Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.
  
−
Kolem sedmé ráno odcházel 27. května 1948 do práce ze svého bytu v posledním patře činžáku v ulici Horní Stromky. Zazněl výstřel. Lidé se seběhli, ale život v něm dohasínal. Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy nevypátrali. Kolovaly dohady a smyšlenky, Schrammovi byly přisuzovány různé politické hříchy, jež se našly.
+
=== Druhá světová válka a odboj ===
 +
V SSSR Schramm zpočátku pracoval ve stalingradském závodě na výrobu traktorů a později zbraní. Po zvládnutí ruštiny absolvoval důstojnickou školu Rudé armády a působil jako politický instruktor. Navštěvoval zajatecké tábory, kde německým vojákům vysvětloval pravdu o Hitlerově agresi, a od roku 1944 byl zařazen k ukrajinskému štábu partyzánského hnutí ve Svjatošinu u Kyjeva. Jako major organizoval parašutistické výsadky na území bývalého Československa, zejména na Slovensko, a spolupracoval s Rudolfem Slánským.
  
−
Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a většinu dětství prožil u dědy a babičky v Orlických horách. Po válce se vrátil k rodičům do Liberce. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodářské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR). V Německu se vyšplhal k moci Hitler a ve Španělsku začala bitva demokracie s fašismem generála Franca.
+
=== Po válce a tragický konec ===
 +
Po osvobození se Schramm vrátil do Československa s maďarskou manželkou, kterou poznal mezi partyzány. Pracoval na Ústředním výboru KSČ, kde vedl oddělení pro otázky odboje a partyzánského hnutí, a později působil na ministerstvu národní obrany. Věnoval se pomoci válkou postiženým občanům – sirotkům, vdovám a obětem nacistických lágrových hrůz.
  
−
Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v rudých skautech Federace dělnické tělocvičné jednoty, která byla pro Čechy i Němce společná. V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce. V roce 1931 vstoupil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany Československa.
+
Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“
  
−
Měl vzdělání a organizační schopnosti, neměl práci, proto jej zvolili v severních Čechách do čela mládežnické organizace „Komsomol“. V Sudetech už volali Němce do houfu heslem „Heim ins Reich“ (domů do říše), jenže i s českým územím. Mezi Čechy, ba ani mezi prostými Němci se nevědelo, že Hitler už 5. března 1938 tajně podepsal akci „Fall Grün“, čili přepadení Československa. A protičeský povyk pak na svém sjezdu rozvířila sudetská Henleinova strana.
 
  
−
Schramm byl informován, co se chystá. V dubnu 1936 jej zvolili do Ústředního výboru KSČ, společného pro Čechy i Němce. Měl působit na sjednocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou organizaci „Svaz mladých“. V listopadu 1936 založil v Teplicích, kde zuřil německý nacionalismus, protifašistickou německou organizaci „Deutscher Jugendbund in der ČSR“ (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní sekce. Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany, což si jistě někdo z fašistů pamatoval.
+
'''Zdroje:'''
  
−
Koncem roku 1938, kdy Hitlerovi Francie a Anglie schválily v Mnichově smlouvou (29. 9. 1938), dle níž ČSR musela Německu postoupit pohraničí, pokusil se Schramm ustavit spolu se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží ilegální organizaci „Národní hnutí pracující mládeže“. Bydlel v Praze a pomáhal německým antifašistům v útěku před Hitlerem do exilu. Znal i česky. Proto pobýval celé dny v Biskupském dvoře na Letné, kde sídlil výbor pro politickou emigraci z Německa.
+
* AVOS
−
 
+
* [[Augustin Schramm|https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Augustin_Schramm]]
−
Sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy Hitlerova vojska okupovala Prahu a utéci se mu podařilo v poslední chvíli do SSSR. Zdá se, že mu to pohraniční fašisté nikdy neodpustili, protože překážel jejich fanatismu.
 
−
 
 
−
Schramm prožil léta 1939-1942 ve stalingradském závodě na výrobu traktorů, a pak zbraní. Zvládl ruštinu, proto jej zařadili do důstojnické školy Rudé armády a byl posílán do německých zajateckých táborů vysvětlovat pravý stav věci o Hitlerovi a jeho agresi. Odveleli ho k parašutistické jednotce ve Svjatošinu u Kyjeva, kde se stal od června l944 politickým instruktorem ukrajinského štábu partyzánského hnutí.
 
−
 
 
−
Domů přijel po válce i s maďarskou chotí, s níž se seznámil mezi partyzány. Přicházely tisíce lidí z německých lágrů a ze zákopů, zmrzačeni a na kost vyhublí, do Němci vybrakované, rozbité a spálené země. Zůstalo hodně sirot, vdov bez prostředků i přístřeší. V malém Československu zahynulo na 360 tisíc lidí (stejný počet jak v USA). Schramm pracoval v aparátu Ústředí KSČ, kde měl na starosti pomoc válkou postiženým.
 
−
 
 
−
V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“
 
−
 
 
−
 
 
−
Zdroje: AVOS, https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Augustin_Schramm
 

Aktuální verze z 13. 3. 2025, 01:09

*2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha

Československý politik a odbojář německé národnosti.

Augustin Schramm

Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.

Mládí a politické angažmá

Schramm pocházel z levicově orientované rodiny a již v mládí se zapojil do aktivit rudých skautů a Federace dělnické tělocvičné jednoty, která sdružovala Čechy i Němce. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), ovlivněn bojem dělníků proti nezaměstnanosti. Díky svému vzdělání a organizačním schopnostem se stal v severních Čechách předsedou mládežnické organizace „Komsomol“. V roce 1936 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ, kde se zaměřil na sjednocování antifašistických mládežnických organizací. V Teplicích založil „Deutscher Jugendbund in der ČSR“, organizaci německé mládeže bojující proti rostoucímu nacionalismu sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si vysloužil nenávist fašisticky orientovaných kruhů.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.

Druhá světová válka a odboj

V SSSR Schramm zpočátku pracoval ve stalingradském závodě na výrobu traktorů a později zbraní. Po zvládnutí ruštiny absolvoval důstojnickou školu Rudé armády a působil jako politický instruktor. Navštěvoval zajatecké tábory, kde německým vojákům vysvětloval pravdu o Hitlerově agresi, a od roku 1944 byl zařazen k ukrajinskému štábu partyzánského hnutí ve Svjatošinu u Kyjeva. Jako major organizoval parašutistické výsadky na území bývalého Československa, zejména na Slovensko, a spolupracoval s Rudolfem Slánským.

Po válce a tragický konec

Po osvobození se Schramm vrátil do Československa s maďarskou manželkou, kterou poznal mezi partyzány. Pracoval na Ústředním výboru KSČ, kde vedl oddělení pro otázky odboje a partyzánského hnutí, a později působil na ministerstvu národní obrany. Věnoval se pomoci válkou postiženým občanům – sirotkům, vdovám a obětem nacistických lágrových hrůz.

Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“


Zdroje:

Citováno z „https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Augustin_Schramm&oldid=4954“