Josef Jošt: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „30.9.1895 Praha – 2.10.1942 Josef Jošt se narodil v Praze 30. září 1895, navštěvoval základní a nižší reálku a od roku 1915 se jako voják r…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | 30.9.1895 Praha – | + | <nowiki>*</nowiki>30.9.1895 Praha – †2.10.1942 |
| − | Josef Jošt se narodil v Praze 30. září 1895, navštěvoval základní a nižší reálku a od roku 1915 se jako voják rakousko-uherské armády účastnil první světové války. Po skončení války pracoval až do roku 1930 jako státní úředník v Poštovní spořitelně v Praze. V letech 1931 až 1940 byl redaktorem „Volkzeitung“ a členem dozorčí rady obchodní společnosti. Od roku 1930 zasedal osm let v pražském zastupitelstvu jako zastupitel za Národní demokratickou stranu (ČSND). | + | Československý úředník a odbojář. Josef Jošt se narodil v Praze 30. září 1895, navštěvoval základní a nižší reálku a od roku 1915 se jako voják rakousko-uherské armády účastnil první světové války. Po skončení války pracoval až do roku 1930 jako státní úředník v Poštovní spořitelně v Praze. V letech 1931 až 1940 byl redaktorem „Volkzeitung“ a členem dozorčí rady obchodní společnosti. Od roku 1930 zasedal osm let v pražském zastupitelstvu jako zastupitel za Národní demokratickou stranu (ČSND). |
| − | Od začátku léta 1939 do května 1940 shromažďuje Jošt v "Protektorátu" domácí politické, hospodářské a kulturní zprávy a přeposílá je bývalým důstojníkům československé armády, z nichž někteří mají styky se zahraničím. S pomocí dalších mužů obviněných v tomto případě může také získat zprávy o hrozícím zatčení gestapem a varovat dotčené osoby. Prostřednictvím svých četných konexí pomáhá mnoha lidem ilegálně emigrovat do zahraničí, kde někteří z nich vstupují do čs. legií. | + | Od začátku léta 1939 do května 1940 shromažďuje Jošt v "Protektorátu" domácí politické, hospodářské a kulturní zprávy a přeposílá je bývalým důstojníkům československé armády , z nichž někteří mají styky se zahraničím. Šlo například o [[František Hieke - Stoj|Františka Hieke-Stoje]]. S pomocí dalších mužů obviněných v tomto případě může také získat zprávy o hrozícím zatčení gestapem a varovat dotčené osoby. Prostřednictvím svých četných konexí pomáhá mnoha lidem ilegálně emigrovat do zahraničí, kde někteří z nich vstupují do čs. legií. |
Josef Jošt byl v květnu 1940 zatčen a 24. dubna 1942 I. senátem „Lidového soudu“ odsouzen k trestu smrti za „zradu“, „prospěch nepřítele a přípravu velezrady“. Spolu s dalšími třemi odsouzenými byl zavražděn 2. října 1942 ve věznici Berlín-Plötzensee. | Josef Jošt byl v květnu 1940 zatčen a 24. dubna 1942 I. senátem „Lidového soudu“ odsouzen k trestu smrti za „zradu“, „prospěch nepřítele a přípravu velezrady“. Spolu s dalšími třemi odsouzenými byl zavražděn 2. října 1942 ve věznici Berlín-Plötzensee. | ||
Aktuální verze z 2. 10. 2023, 14:05
*30.9.1895 Praha – †2.10.1942
Československý úředník a odbojář. Josef Jošt se narodil v Praze 30. září 1895, navštěvoval základní a nižší reálku a od roku 1915 se jako voják rakousko-uherské armády účastnil první světové války. Po skončení války pracoval až do roku 1930 jako státní úředník v Poštovní spořitelně v Praze. V letech 1931 až 1940 byl redaktorem „Volkzeitung“ a členem dozorčí rady obchodní společnosti. Od roku 1930 zasedal osm let v pražském zastupitelstvu jako zastupitel za Národní demokratickou stranu (ČSND).
Od začátku léta 1939 do května 1940 shromažďuje Jošt v "Protektorátu" domácí politické, hospodářské a kulturní zprávy a přeposílá je bývalým důstojníkům československé armády , z nichž někteří mají styky se zahraničím. Šlo například o Františka Hieke-Stoje. S pomocí dalších mužů obviněných v tomto případě může také získat zprávy o hrozícím zatčení gestapem a varovat dotčené osoby. Prostřednictvím svých četných konexí pomáhá mnoha lidem ilegálně emigrovat do zahraničí, kde někteří z nich vstupují do čs. legií.
Josef Jošt byl v květnu 1940 zatčen a 24. dubna 1942 I. senátem „Lidového soudu“ odsouzen k trestu smrti za „zradu“, „prospěch nepřítele a přípravu velezrady“. Spolu s dalšími třemi odsouzenými byl zavražděn 2. října 1942 ve věznici Berlín-Plötzensee.