Vladimír Petřek

ThDr. Vladimír Petřek

*19. června 1908 Olomouc – †5. září 1942 Praha-Kobylisy

Svatořečen Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku spolu s dalšími novomučedníky českými při slavnostních bohoslužbách v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici 8. února 2020.

V Rožnově pod Radhoštěm poznal svou manželku Jiřinu Reinlovou, se kterou uzavřel v roce 1934 manželství. Od roku 1938 žili manželé Petřkovi v odloučeném manželství. To zachránilo paní Jiřině s dcerkou život. Absolvoval studium pravoslavné teologie na teologické fakultě univerzity v Bělehradu. V prosinci 1934 byl vysvěcen na kněze v pravoslavném katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. K tomuto chrámu byl posléze ustanoven na místo kaplana.

Od počátku druhé světové války se spolu se svým představeným farářem Václavem Čiklem zapojil do protinacistického odboje. Vydávali mj. falešné křestní listy pronásledovaným Židům. Ukrývali významného československého politika a poté čelného představitele první fáze domácího odboje JUDr. Přemysla Šámala. ThDr. Vladimír Petřek inicioval nebo alespoň pomáhal při vzniku odbojové organizace na Rožnovsku. Jeho kontaktem byl Vilém Facek.

Po atentátu (operace Anthropoid) na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha poskytla pravoslavná církev atentátníkům úkryt v kryptě svého katedrálního chrámu. Dr. Vladimír Petřek zajišťoval spojení a denní péči o ně. Po odhalení úkrytu byli vzápětí zatčeni všichni, kdož se podíleli na jejich skrývání – biskup Gorazd, farář Václav Čikl, kaplan Vladimír Petřek, ten přímo ve svém bytě v dnešní Gorazdově ulici 18. června 1942 brzy ráno, a předseda církevní obce Jan Sonnevend.

Po krátkém (relativně krátkém, podle bádání Jaroslava Čvančary a Vojtěcha Šustka trval boj nejméně 4 hodiny), ale tuhém boji ukončili parašutisté v beznadějné situaci boj sebevraždou. Vladimír Petřek byl nacisty nucen, aby se s parašutisty bránícími kryptu pokusil vyjednávat.

Vladimír Petřek byl vězněn v Pankrácké věznici, spolu se svými nadřízenými byl odsouzen mimořádným stanným soudem k smrti. Popraven byl na Kobyliské střelnici dne 5. září 1942.