Fritz Tarbuk: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
[[Robert Tarbuk]] von Sensenhorst (plukovník německého Wehrmachtu) | [[Robert Tarbuk]] von Sensenhorst (plukovník německého Wehrmachtu) | ||
− | Felix Tarbuk von Sensenhorst, (plukovník německého Wehrmachtu a důstojník kontrarozvědky) | + | [[Felix Tarbuk]] von Sensenhorst, (plukovník německého Wehrmachtu a důstojník kontrarozvědky) |
Bratři měli dvě sestry. | Bratři měli dvě sestry. | ||
− | |||
manželství | manželství | ||
„Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst byl ženatý s Marií Librowicz (rodačka z Varšavy ), dcerou Aleksandra Librowicze a Bronisławy von Lublinska. Fritz a Maria neměli děti. | „Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst byl ženatý s Marií Librowicz (rodačka z Varšavy ), dcerou Aleksandra Librowicze a Bronisławy von Lublinska. Fritz a Maria neměli děti. | ||
− | |||
Obchodní život | Obchodní život | ||
V roce 1920 Tarbuk založil obchodní dům FM Tarbuk & Co. [2] a zahájil distribuci v Rakousku pro německé značky DKW , Horch , Audi a Wanderer německého Auto Union AG [3] a také Mathis . Ve 30. letech využil svých osobních kontaktů s důstojníky, diplomaty a politiky k otevření prodejní a dílenské sítě v Rakousku a na Slovensku . | V roce 1920 Tarbuk založil obchodní dům FM Tarbuk & Co. [2] a zahájil distribuci v Rakousku pro německé značky DKW , Horch , Audi a Wanderer německého Auto Union AG [3] a také Mathis . Ve 30. letech využil svých osobních kontaktů s důstojníky, diplomaty a politiky k otevření prodejní a dílenské sítě v Rakousku a na Slovensku . | ||
− | |||
V roce 1938 vstoupil do podniku jeho partner Peter Pflaum . Během 2. světové války pracovaly dílny Tarbuk ve Vídni a Bratislavě/Pressburgu pro německý Wehrmacht . V době nedostatku ropy byla FM Tarbuk & Co. vedoucí firmou v úpravě motorových vozidel na spalování dřevoplynu (s využitím patentovaného systému Georgese Imberta ). | V roce 1938 vstoupil do podniku jeho partner Peter Pflaum . Během 2. světové války pracovaly dílny Tarbuk ve Vídni a Bratislavě/Pressburgu pro německý Wehrmacht . V době nedostatku ropy byla FM Tarbuk & Co. vedoucí firmou v úpravě motorových vozidel na spalování dřevoplynu (s využitím patentovaného systému Georgese Imberta ). | ||
Řádek 41: | Řádek 38: | ||
Po 2. světové válce Tarbuk & Co. zahájil prodejní a servisní sítě pro Aero , Praga , Škoda Auto , Tatra , Simca , Talbot , Rootes , Humber , Hillman , Sunbeam , Chrysler Corporation , Plymouth , Fargo , Dodge , Isuzu , Jensen Motors , Saab , Datsun / Nissan , MG Rover Group , Austin Motor Company , MG , Land Rover , Range Rover a Jaguar v Rakousku. | Po 2. světové válce Tarbuk & Co. zahájil prodejní a servisní sítě pro Aero , Praga , Škoda Auto , Tatra , Simca , Talbot , Rootes , Humber , Hillman , Sunbeam , Chrysler Corporation , Plymouth , Fargo , Dodge , Isuzu , Jensen Motors , Saab , Datsun / Nissan , MG Rover Group , Austin Motor Company , MG , Land Rover , Range Rover a Jaguar v Rakousku. | ||
− | |||
Od roku 1950 byla v Rakousku a sousedních zemích vybudována skupina společností s přidruženými společnostmi, dílnami a prodejními místy pro 48 značek automobilového průmyslu: Fiat , Lancia , Alfa Romeo , Ford , Volvo , Subaru , Mazda , Suzuki , Opel , Daewoo , Chevrolet , Messerschmitt - Fendt , Harley Davidson , Vespa , Ducati , Hiab , Atlas Weyhausen , Massey Ferguson , Deutz -Fahr , Fiat , Zetor , JCB , Case , Kubota , SAME a Landini Benz Trac . | Od roku 1950 byla v Rakousku a sousedních zemích vybudována skupina společností s přidruženými společnostmi, dílnami a prodejními místy pro 48 značek automobilového průmyslu: Fiat , Lancia , Alfa Romeo , Ford , Volvo , Subaru , Mazda , Suzuki , Opel , Daewoo , Chevrolet , Messerschmitt - Fendt , Harley Davidson , Vespa , Ducati , Hiab , Atlas Weyhausen , Massey Ferguson , Deutz -Fahr , Fiat , Zetor , JCB , Case , Kubota , SAME a Landini Benz Trac . | ||
− | |||
Friedrich Maria „Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst zemřel v roce 1976 ve věku 79 let. | Friedrich Maria „Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst zemřel v roce 1976 ve věku 79 let. | ||
− | |||
Po jeho smrti podnik dále vzkvétal pod vedením Petera Pflauma a Tarbukových dvou synovců. Skupina společností byla později strukturována do akciové společnosti TARBUK/AG v roce 1992 pod vedením Dr. Mario Seiller-Tarbuk . Až do konce 90. let měla skupina Tarbuk 40 přidružených společností s více než 1000 zaměstnanci a byla jednou z největších a nejúspěšnějších rakouských společností. | Po jeho smrti podnik dále vzkvétal pod vedením Petera Pflauma a Tarbukových dvou synovců. Skupina společností byla později strukturována do akciové společnosti TARBUK/AG v roce 1992 pod vedením Dr. Mario Seiller-Tarbuk . Až do konce 90. let měla skupina Tarbuk 40 přidružených společností s více než 1000 zaměstnanci a byla jednou z největších a nejúspěšnějších rakouských společností. | ||
− | |||
Později ji zasáhly strukturální změny, útlum automobilového průmyslu a chyby managementu koncem 90. let. | Později ji zasáhly strukturální změny, útlum automobilového průmyslu a chyby managementu koncem 90. let. | ||
− | |||
V roce 2003 se připojil Erhard F. Grossnigg jako partner a poradce při potížích, ale bylo možné ponechat otevřenou jen hrstku autobazarů, dílen a částí obchodu se zemědělskými stroji (Deutz-Fahr Rakousko, Austro Diesel). [ Citace je zapotřebí ]Qualtinger, Helmut; Carl Merz; Traugott Krischke (1996). "Brettl vor dem Kopf" a andere Texte fürs Kabarett . Deuticke. p. 356. <nowiki>ISBN 978-3-216-30164-2</nowiki>. | V roce 2003 se připojil Erhard F. Grossnigg jako partner a poradce při potížích, ale bylo možné ponechat otevřenou jen hrstku autobazarů, dílen a částí obchodu se zemědělskými stroji (Deutz-Fahr Rakousko, Austro Diesel). [ Citace je zapotřebí ]Qualtinger, Helmut; Carl Merz; Traugott Krischke (1996). "Brettl vor dem Kopf" a andere Texte fürs Kabarett . Deuticke. p. 356. <nowiki>ISBN 978-3-216-30164-2</nowiki>. |
Aktuální verze z 11. 3. 2024, 16:42
16 August 1896 – 1 March 1976
Německý voják, zpravodajec a podnikatel rakousko - chorvatského původu. Celým jménem Friedrich Maria "Fritz" Tarbuk von Sensenhorst .
V období první světové války působil v rakousko-uherském námořnictvu a armádě. Fungoval také jako podnikatel / obchodník (založený FM Tarbuk & Co. ), jeden z nejvýznamnějších podniků v automobilovém průmyslu v Rakousku a střední a východní Evropě až do počátku 21. století.
Rodina
Tarbukova rodina byla rakouského a chorvatského původu, byla usazena jako vojenští zemědělci na rakouské hranici s Osmanskou říší na Balkáně. Jeho otec Johann Tarbuk von Sensenhorst byl polním maršálem v rakousko-uherské armádě; jeho matka byla Mathilde Josefa Bayrhammer Edle von Sensenhorst.
"Fritz" měl 4 bratry:
Karl Tarbuk von Sensenhorst (generál rakouské armády, později polní maršál v německém Wehrmachtu )
Hans Tarbuk von Sensenhorst (gen.-plukovník rakouské armády, později generál německého Wehrmachtu)
Robert Tarbuk von Sensenhorst (plukovník německého Wehrmachtu)
Felix Tarbuk von Sensenhorst, (plukovník německého Wehrmachtu a důstojník kontrarozvědky)
Bratři měli dvě sestry.
manželství
„Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst byl ženatý s Marií Librowicz (rodačka z Varšavy ), dcerou Aleksandra Librowicze a Bronisławy von Lublinska. Fritz a Maria neměli děti.
Obchodní život
V roce 1920 Tarbuk založil obchodní dům FM Tarbuk & Co. [2] a zahájil distribuci v Rakousku pro německé značky DKW , Horch , Audi a Wanderer německého Auto Union AG [3] a také Mathis . Ve 30. letech využil svých osobních kontaktů s důstojníky, diplomaty a politiky k otevření prodejní a dílenské sítě v Rakousku a na Slovensku .
V roce 1938 vstoupil do podniku jeho partner Peter Pflaum . Během 2. světové války pracovaly dílny Tarbuk ve Vídni a Bratislavě/Pressburgu pro německý Wehrmacht . V době nedostatku ropy byla FM Tarbuk & Co. vedoucí firmou v úpravě motorových vozidel na spalování dřevoplynu (s využitím patentovaného systému Georgese Imberta ).
Po 2. světové válce Tarbuk & Co. zahájil prodejní a servisní sítě pro Aero , Praga , Škoda Auto , Tatra , Simca , Talbot , Rootes , Humber , Hillman , Sunbeam , Chrysler Corporation , Plymouth , Fargo , Dodge , Isuzu , Jensen Motors , Saab , Datsun / Nissan , MG Rover Group , Austin Motor Company , MG , Land Rover , Range Rover a Jaguar v Rakousku.
Od roku 1950 byla v Rakousku a sousedních zemích vybudována skupina společností s přidruženými společnostmi, dílnami a prodejními místy pro 48 značek automobilového průmyslu: Fiat , Lancia , Alfa Romeo , Ford , Volvo , Subaru , Mazda , Suzuki , Opel , Daewoo , Chevrolet , Messerschmitt - Fendt , Harley Davidson , Vespa , Ducati , Hiab , Atlas Weyhausen , Massey Ferguson , Deutz -Fahr , Fiat , Zetor , JCB , Case , Kubota , SAME a Landini Benz Trac .
Friedrich Maria „Fritz“ Tarbuk von Sensenhorst zemřel v roce 1976 ve věku 79 let.
Po jeho smrti podnik dále vzkvétal pod vedením Petera Pflauma a Tarbukových dvou synovců. Skupina společností byla později strukturována do akciové společnosti TARBUK/AG v roce 1992 pod vedením Dr. Mario Seiller-Tarbuk . Až do konce 90. let měla skupina Tarbuk 40 přidružených společností s více než 1000 zaměstnanci a byla jednou z největších a nejúspěšnějších rakouských společností.
Později ji zasáhly strukturální změny, útlum automobilového průmyslu a chyby managementu koncem 90. let.
V roce 2003 se připojil Erhard F. Grossnigg jako partner a poradce při potížích, ale bylo možné ponechat otevřenou jen hrstku autobazarů, dílen a částí obchodu se zemědělskými stroji (Deutz-Fahr Rakousko, Austro Diesel). [ Citace je zapotřebí ]Qualtinger, Helmut; Carl Merz; Traugott Krischke (1996). "Brettl vor dem Kopf" a andere Texte fürs Kabarett . Deuticke. p. 356. ISBN 978-3-216-30164-2.
Mosser, Alois; Gerhard Bruner (2007). Automotive Austria (PDF) . Fahrzeugindustrie Wirtschaftskammer Österreich. p. 186 . Získáno 16. dubna 2009 .
Lohner, Christiane; Lea Roth; Michel Kaltschmid (2004). Mein bewegtes Leben . Braumüller. p. 40. ISBN 978-3-7003-1465-3.
„Za 400 milionů eur za 0 her“ (PDF) . Auto & Wirtschaft Österreich . září 2007. Archivováno z originálu (PDF) dne 31. května 2011 . Získáno 16. dubna 2009 .