Josef Buben: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <nowiki>*</nowiki>1891-†1955 | + | [[Soubor:Josef Buben.jpg|náhled|plukovník Josef Buben]] |
| + | <nowiki>*</nowiki>18.3.1891 (18.3.1890) Slavníč, okr. Humpolec -†1955 | ||
| − | Československý voják a odbojář. | + | Československý voják, legionář a odbojář. |
| − | Plukovník generálního štábu Po absolvování reálného gymnázia studoval na Höhere Agrikultur-Schule ve Vídni, jeho studia však přerušila světová válka. V červenci 1914 byl jako poddůstojník odeslán na ruskou frontu, kde byl raněn a v září 1914 v nemocnici zajat. Po vyléčení se v říjnu 1915 přihlásil jako dobrovolník do srbské armády, absolvoval důstojnický kurs a ve funkci velitele čety prodělal dobrudžské tažení. V lednu 1917 přešel do stavu československých legií a od července 1917 velel rotě 8. střeleckého pluku ruských legií, během bojů s bolševiky byl v listopadu 1918 přidělen k operačnímu oddělení sborového štábu a v prosinci 1919 byl jmenován velitelem oddílu evakuovaných do vlasti. V únoru 1920 se stal vojákem z povolání v hodnosti kapitána, sloužil jako inspekční důstojník a do října 1923 studoval na Válečné škole v Bělehradu. Jako důstojník generálního štábu byl zařazen do Prvního oddělení [organizačního] Hlavního štábu branné moci, od července 1925 velel praporu Pěšího pluku 31 a v prosinci 1927 se stal velitelem Hraničářského praporu 3. V květnu 1929 se stal přiděleným důstojníkem Ministerstva národní obrany při četnictvu, od září 1931 | + | Plukovník generálního štábu Po absolvování reálného gymnázia studoval na Höhere Agrikultur-Schule ve Vídni, jeho studia však přerušila světová válka. V červenci 1914 byl jako poddůstojník odeslán na ruskou frontu, kde byl raněn a v září 1914 v nemocnici zajat. Po vyléčení se v říjnu 1915 přihlásil jako dobrovolník do srbské armády, absolvoval důstojnický kurs a ve funkci velitele čety prodělal dobrudžské tažení. V lednu 1917 přešel do stavu československých legií a od července 1917 velel rotě 8. střeleckého pluku ruských legií, během bojů s bolševiky byl v listopadu 1918 přidělen k operačnímu oddělení sborového štábu a v prosinci 1919 byl jmenován velitelem oddílu evakuovaných do vlasti. V únoru 1920 se stal vojákem z povolání v hodnosti kapitána, sloužil jako inspekční důstojník a do října 1923 studoval na Válečné škole v Bělehradu. Jako důstojník generálního štábu byl zařazen do Prvního oddělení [organizačního] Hlavního štábu branné moci, od července 1925 velel praporu Pěšího pluku 31 a v prosinci 1927 se stal velitelem Hraničářského praporu 3. V květnu 1929 se stal přiděleným důstojníkem Ministerstva národní obrany při četnictvu, od září 1931 velel Pěšímu pluku 23 a v prosinci 1932 převzal funkci zástupce velitele pěchotního učiliště. V říjnu 1935 se stal velitelem Dvacáté čtvrté pěší brigády, v lednu 1938 byl jmenován zástupcem velitele Dvanácté pěší divise a za branné pohotovosti státu velel 12. pěší divisi - byl tehdy jediným velitelem divise, který nedosáhl generálské hodnosti. Tato divize byla dislokována u Vsetína a později přesunuta k Novému Jičínu. |
Po okupaci českých zemí byl penzionován, podílel se na odbojové činnosti a po skončení války již do činné služby povolán nebyl. | Po okupaci českých zemí byl penzionován, podílel se na odbojové činnosti a po skončení války již do činné služby povolán nebyl. | ||
| − | + | ||
| + | Zdroje: VÚA Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob | ||
| + | |||
| + | Encyklopedie branné moci Republiky Československé - Jiří Fiedler, Václav Sluka. | ||
| + | |||
| + | https://legie100.com/krev-legionare/15914/ | ||
| + | |||
| + | https://www.sosfalknov.cz/armada/ | ||
Aktuální verze z 14. 5. 2024, 13:04
*18.3.1891 (18.3.1890) Slavníč, okr. Humpolec -†1955
Československý voják, legionář a odbojář.
Plukovník generálního štábu Po absolvování reálného gymnázia studoval na Höhere Agrikultur-Schule ve Vídni, jeho studia však přerušila světová válka. V červenci 1914 byl jako poddůstojník odeslán na ruskou frontu, kde byl raněn a v září 1914 v nemocnici zajat. Po vyléčení se v říjnu 1915 přihlásil jako dobrovolník do srbské armády, absolvoval důstojnický kurs a ve funkci velitele čety prodělal dobrudžské tažení. V lednu 1917 přešel do stavu československých legií a od července 1917 velel rotě 8. střeleckého pluku ruských legií, během bojů s bolševiky byl v listopadu 1918 přidělen k operačnímu oddělení sborového štábu a v prosinci 1919 byl jmenován velitelem oddílu evakuovaných do vlasti. V únoru 1920 se stal vojákem z povolání v hodnosti kapitána, sloužil jako inspekční důstojník a do října 1923 studoval na Válečné škole v Bělehradu. Jako důstojník generálního štábu byl zařazen do Prvního oddělení [organizačního] Hlavního štábu branné moci, od července 1925 velel praporu Pěšího pluku 31 a v prosinci 1927 se stal velitelem Hraničářského praporu 3. V květnu 1929 se stal přiděleným důstojníkem Ministerstva národní obrany při četnictvu, od září 1931 velel Pěšímu pluku 23 a v prosinci 1932 převzal funkci zástupce velitele pěchotního učiliště. V říjnu 1935 se stal velitelem Dvacáté čtvrté pěší brigády, v lednu 1938 byl jmenován zástupcem velitele Dvanácté pěší divise a za branné pohotovosti státu velel 12. pěší divisi - byl tehdy jediným velitelem divise, který nedosáhl generálské hodnosti. Tato divize byla dislokována u Vsetína a později přesunuta k Novému Jičínu.
Po okupaci českých zemí byl penzionován, podílel se na odbojové činnosti a po skončení války již do činné služby povolán nebyl.
Zdroje: VÚA Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
Encyklopedie branné moci Republiky Československé - Jiří Fiedler, Václav Sluka.