Theodor Oberlander: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-23645-0002, Theodor Oberländer.jpg|náhled|Theodor Oberländer]]
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-23645-0002, Theodor Oberländer.jpg|náhled|Theodor Oberländer]]
−
1. května 1905 , Meiningen , Německá říše , - 4. května 1998 , Bonn , Německo  
+
'''1. května 1905, Meiningen, Německá říše – 4. května 1998, Bonn, Německo'''
  
−
Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933 . Specialista na východní Evropu. V roce 1941 politický vůdce praporu Nachtigal" Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergman“, který působil na severním Kavkaze. V letech 1953-1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR, aby se seznámil s jeho činností za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně těch, které spáchal prapor Nachtigal ve Lvově. V důsledku veřejného mínění, které mu odporovalo, opustil svou funkci v květnu 1960.
+
Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933. Specialista na východní Evropu. V roce 1941 byl politickým vůdcem praporu „Nachtigall“. Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergmann“, který operoval na severním Kavkaze. V letech 1953–1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR kvůli jeho činnosti za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně zločinů praporu „Nachtigall“ ve Lvově. Pod tlakem veřejného mínění opustil svou funkci v květnu 1960.
 +
----'''Vzdělání a profesní kariéra'''
  
 +
Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Bernhardinum, humanitní gymnázium v Meiningenu, a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově. V roce 1927 získal diplom agronoma. Po roce praxe v zemědělství začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu.
  
−
Vzdělání a profesní kariéra
+
V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za disertační práci ''Základy litevského zemědělství'' a o rok později titul doktora politických věd v Königsbergu za práci ''Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení''.
  
−
Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Berngardinum Humanitární gymnázium v ​​Mainingenu a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově . V roce 1927 získal diplom agronoma. Poté, co rok pracoval ve své specializaci, začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu .
+
V roce 1928 strávil šest měsíců v SSSR jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG. V roce 1932 opět navštívil SSSR kvůli zemědělské praxi a dále navštívil Čínu, Japonsko, Kanadu a USA.
  
−
V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za svou disertační práci „Základy litevského zemědělství “ a o rok později se stal doktorem politických věd v Königsbergu za práci „ Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení .“
+
V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku. Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu. Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu, od roku 1938 pracoval pro Abwehr.
  
−
Jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG [Němec] strávil v roce 1928 šest měsíců v SSSR  . V roce 1932 za účelem zemědělské praxe opět navštívil SSSR, dále Čínu, Japonsko, Kanadu a USA.
+
V roce 1940 nastoupil na katedru sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Roku 1941 se stal děkanem Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd.
 +
----'''Nacistické aktivity'''
  
−
V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku . Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu . Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu a v roce 1938 se stal zaměstnancem Abwehru .
+
Na počátku 20. let vstoupil do „Černého Reichswehru“ a „Bund Oberland“, který tvořil jádro bavorské SA. Zúčastnil se také „Beer Hall Putsch“.
  
−
V roce 1940 začal pracovat na katedře sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a v roce 1941 nastoupil do funkce děkana Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd.
+
Byl členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzivu. Dne 1. května 1933 vstoupil do NSDAP.
 +
----'''Za poznáním východní Evropy'''
  
−
Nacistické aktivity
+
Oberländer se zaměřoval na studium východní Evropy, což bylo důležité z hlediska německé politiky obnovy ztracených východních území. Před válkou byl jedním z hlavních teoretiků „nového pořádku“ ve východní Evropě, zahrnujícího etnické čistky a ekonomickou dominanci.
 +
----'''Druhá světová válka'''
  
−
Na samém počátku 20. let vstoupil do „ Černého Reichswehru “ a také do „Bund Oberland“, které v roce 1921 tvořily jádro bavorské SA .
+
Během války byla jeho teorie o přelidnění používána k ospravedlnění brutálních zásahů SS a nucených přesídlení. Působil jako politický vůdce praporu „Nachtigall“ a později jako velitel „Bergmannova“ praporu. Podle sovětských historiků se podílel na válečných zločinech, včetně mučení a poprav.
 +
----'''Poválečné období'''
  
−
Zúčastnil se „ Beer Hall Pusch “  .
+
Po válce byl v letech 1945–1946 v americkém zajetí. Poté pracoval jako zemědělský dělník a manažer semenářského podniku v Bavorsku.
  
−
Měl hodnost Obersturmbannführera SA. Byl také členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzívu . 1. května 1933 vstoupil do NSDAP .
+
V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska. Byl spoluzakladatelem Svazu vyhnaných a zbavených práv a stal se jeho bavorským předsedou.
 +
----'''Rezignace a pozdější život'''
  
−
Za poznáním východní Evropy
+
Kvůli obviněním z válečných zločinů, včetně vražd ve Lvově, na něj rostl tlak veřejnosti. V květnu 1960 podal rezignaci na ministerský post.
  
−
Oberlanderovou hlavní činností bylo studium východní Evropy, což bylo mimořádně důležité ve světle německé politiky navracení východních území ztracených po první světové válce . Přípravy na válku proti SSSR však vyžadovaly vypracování ekonomických a etnických plánů k nastolení „nového pořádku“ ve východní Evropě. Hlavní organizací zabývající se v té době studiem východní Evropy byl Dahlem Publications Bureau , což byla pobočka Pruského státního tajného archivu a spolupracovala s SD a Úřadem pro konsolidaci německého lidu .
+
Ve volbách v roce 1961 neuspěl, ale v roce 1963 se do Bundestagu vrátil. V 70. letech se angažoval ve Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a v dalších organizacích.
  
−
Byly zde provedeny a publikovány výzkumy týkající se zejména Němců žijících v Polsku a pobaltských státech. Oberländer se stal jedním z inspirátorů etnického konceptu „nového řádu“ ve východní Evropě (Boj na frontě, 1937) a zastával názor, že hospodářský úpadek v Německu byl výsledkem akcí „východoevropského židovstva“ , což byl agent Kominterny .
+
V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy. Zemřel v roce 1998 v Bonnu.
−
 
 
−
Druhá světová válka
 
−
 
 
−
Během druhé světové války byla Oberländerova teorie, že sociální problémy jsou způsobeny přelidněním, široce používána k ospravedlnění brutality SS na okupovaných územích a nucených masových přesídlení. Hlavním principem této teorie byla potřeba vyhladit obyvatelstvo za účelem nastolení německé nadvlády.
 
−
 
 
−
Před válkou byl jmenován politickým vůdcem praporu Nachtigall . Od podzimu 1941 do června 1943 velel Bergmannovu praporu .
 
−
 
 
−
Podle sovětských historiků byl jedním ze „středních“ organizátorů četných kriminálních akcí nacistů na území SSSR a často se osobně účastnil mučení a poprav  .
 
−
 
 
−
Poté, co v řadě memorand kritizoval německou politiku na okupovaných územích, byl odvolán z funkce velitele a jmenován styčným důstojníkem na velitelství ROA .
 
−
 
 
−
Poválečné období
 
−
 
 
−
V letech 1945-1946 byl v americkém zajetí . Poté pracoval jako zemědělský dělník v regionu Uelzen a později jako manažer semenářského podniku v Bavorsku.
 
−
 
 
−
V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska [Němec] . V roce 1950 se stal jedním ze zakladatelů Svazu vyhnaných a zbavených práv (NIB) a byl zvolen do čela jeho bavorské pobočky. Od roku 1951 byl členem vedení strany (v roce 1952 přejmenované na Celoněmecký blok/Svaz vyhnaných a zbavených volebního práva [německy] ) a v letech 1954-1955. byl jejím předsedou.
 
−
 
 
−
V letech 1950-1953 byl jedním ze zástupců ISS v bavorském zemském sněmu . Od 3. ledna 1951 do 24. února 1953 působil jako státní tajemník pro uprchlíky na bavorském ministerstvu vnitra [německy] .
 
−
 
 
−
Federální politik
 
−
 
 
−
V roce 1953 vstoupil do Bundestagu na seznam bavorských OB/SIB.
 
−
 
 
−
20. října 1953 jmenoval spolkový kancléř Konrad Adenauer Oberländer ministrem pro uprchlíky . K 1. únoru 1954 bylo ministerstvo přejmenováno na Ministerstvo pro uprchlíky, vysídlené osoby a válečné oběti .
 
−
 
 
−
Dne 12. července 1955 oznámila takzvaná skupina Kraft  -Oberlander svůj odchod z frakce OB/SIB . 15. července se skupina připojila k frakci CDU / CSU jako pozorovatelé. V roce 1956 se členové skupiny připojili k CDU a 20. března se oficiálně stali členy její frakce.
 
−
 
 
−
Ve federálních volbách v roce 1957 byl zvolen poslancem Bundestagu z CDU ve volebním obvodu Hildesheim . Zároveň na něj v SSSR bylo vzneseno obvinění z vraždy Židů a vražd polských profesorů v létě 1941 ve Lvově spolu s vojáky praporu Nachtigal  .
 
−
 
 
−
Rezignace
 
−
 
 
−
Zpráva předsedovi KGB Ukrajinské SSR o provádění opatření k odhalení Oberlanderu
 
−
 
 
−
Kvůli opakovaným obviněním z účasti Oberländera na válečných zločinech se tlak veřejnosti na něj neustále zvyšoval.
 
−
 
 
−
V roce 1960 byl zejména sovětskými úřady obviněn z osobního zabití patnácti lidí ve věznici Pjatigorsk v říjnu 1942 .  29. dubna 1960 byl za popravu několika tisíc Židů a Poláků ve Lvově odsouzen v nepřítomnosti východoněmeckým soudem k doživotnímu vězení.
 
−
 
 
−
Oberländer napsal rezignační dopis Adenauerovi, ten jej však odmítl. Poté, co frakce SPD požadovala vytvoření parlamentní komise pro vyšetřování Oberlandera, však 4. května znovu podal demisi, která byla tentokrát přijata.
 
−
 
 
−
Pozdější život
 
−
 
 
−
Ve volbách v roce 1961 byl Oberländer zařazen na kandidátní listinu CDU v Dolním Sasku , ale byl poražen. Nicméně 9. května 1963, týden po smrti poslankyně Elisabeth Fithje [Němky] , Oberländerová zaujala své místo v Bundestagu a zůstala tam až do příštích voleb v roce 1965. V roce 1962 byl obviněn sovětskými úřady z vraždy Stepana Bandery v opozici k probíhajícímu procesu s Bogdanem Stashinským  . V 70. letech se podílel na práci Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a Svazu zahraničních Němců. V roce 1981 byl jedním ze signatářů Heidelberského manifestu, namířeného proti další imigraci do Německa. V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy . 28. listopadu 1993 berlínský soud z formálních důvodů zrušil verdikt Nejvyššího soudu NDR z 29. dubna 1960 .
 
−
 
 
−
V roce 1996 bylo proti Oberlanderovi zahájeno nové trestní řízení, ve kterém byl obviněn z vraždy civilisty v Kislovodsku v roce 1942  . Sám Oberlander označil tato obvinění za „sovětské lži“. Je otcem profesora historie Erwina Oberländera [Němec] a dědečkem profesora Christiana Oberländera [Němec] .
 
  
 
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80
 
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80

Aktuální verze z 15. 1. 2025, 14:28

Theodor Oberländer

1. května 1905, Meiningen, Německá říše – 4. května 1998, Bonn, Německo

Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933. Specialista na východní Evropu. V roce 1941 byl politickým vůdcem praporu „Nachtigall“. Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergmann“, který operoval na severním Kavkaze. V letech 1953–1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR kvůli jeho činnosti za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně zločinů praporu „Nachtigall“ ve Lvově. Pod tlakem veřejného mínění opustil svou funkci v květnu 1960.


Vzdělání a profesní kariéra

Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Bernhardinum, humanitní gymnázium v Meiningenu, a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově. V roce 1927 získal diplom agronoma. Po roce praxe v zemědělství začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu.

V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za disertační práci Základy litevského zemědělství a o rok později titul doktora politických věd v Königsbergu za práci Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení.

V roce 1928 strávil šest měsíců v SSSR jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG. V roce 1932 opět navštívil SSSR kvůli zemědělské praxi a dále navštívil Čínu, Japonsko, Kanadu a USA.

V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku. Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu. Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu, od roku 1938 pracoval pro Abwehr.

V roce 1940 nastoupil na katedru sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Roku 1941 se stal děkanem Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd.


Nacistické aktivity

Na počátku 20. let vstoupil do „Černého Reichswehru“ a „Bund Oberland“, který tvořil jádro bavorské SA. Zúčastnil se také „Beer Hall Putsch“.

Byl členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzivu. Dne 1. května 1933 vstoupil do NSDAP.


Za poznáním východní Evropy

Oberländer se zaměřoval na studium východní Evropy, což bylo důležité z hlediska německé politiky obnovy ztracených východních území. Před válkou byl jedním z hlavních teoretiků „nového pořádku“ ve východní Evropě, zahrnujícího etnické čistky a ekonomickou dominanci.


Druhá světová válka

Během války byla jeho teorie o přelidnění používána k ospravedlnění brutálních zásahů SS a nucených přesídlení. Působil jako politický vůdce praporu „Nachtigall“ a později jako velitel „Bergmannova“ praporu. Podle sovětských historiků se podílel na válečných zločinech, včetně mučení a poprav.


Poválečné období

Po válce byl v letech 1945–1946 v americkém zajetí. Poté pracoval jako zemědělský dělník a manažer semenářského podniku v Bavorsku.

V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska. Byl spoluzakladatelem Svazu vyhnaných a zbavených práv a stal se jeho bavorským předsedou.


Rezignace a pozdější život

Kvůli obviněním z válečných zločinů, včetně vražd ve Lvově, na něj rostl tlak veřejnosti. V květnu 1960 podal rezignaci na ministerský post.

Ve volbách v roce 1961 neuspěl, ale v roce 1963 se do Bundestagu vrátil. V 70. letech se angažoval ve Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a v dalších organizacích.

V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy. Zemřel v roce 1998 v Bonnu.

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80