František Horáček: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
<nowiki>*</nowiki> 29.8.1891 Sezemice- † 29.9.1941 Praha, popravčí zeď jízdárny ruzyňských kasáren. | <nowiki>*</nowiki> 29.8.1891 Sezemice- † 29.9.1941 Praha, popravčí zeď jízdárny ruzyňských kasáren. | ||
| − | + | Československý voják, legionář a odbojář. Významný člen širšího velení podzemní armády [[Obrana národa|Obrany národa]], jeden z hlavních velitelů Obrany národa v pražské oblasti v období německé okupace Československa. | |
[[Soubor:František Horáček.jpg|náhled]] | [[Soubor:František Horáček.jpg|náhled]] | ||
Po vystudování vyšší reálky v roce 1911 nastoupil jako externí učitel v Sezemicích a zároveň studoval učitelský ústav v Praze. V říjnu 1912, poté co byl odveden, nastoupil do školy pro záložní důstojníky v Innsbrucku. Po třech měsících byl odeslán do zálohy. V létě 1914 byl po mobilizaci odvelen na ruskou frontu, odkud zraněný odjel v prosinci téhož roku na léčení do Vídně. Po vyléčení byl odeslán na frontu do Rumunska, kde byl v září 1916 zajat. Po vstupu do čs. legií se v roce 1918 účastnil v řadách francouzské armády řady bojů. | Po vystudování vyšší reálky v roce 1911 nastoupil jako externí učitel v Sezemicích a zároveň studoval učitelský ústav v Praze. V říjnu 1912, poté co byl odveden, nastoupil do školy pro záložní důstojníky v Innsbrucku. Po třech měsících byl odeslán do zálohy. V létě 1914 byl po mobilizaci odvelen na ruskou frontu, odkud zraněný odjel v prosinci téhož roku na léčení do Vídně. Po vyléčení byl odeslán na frontu do Rumunska, kde byl v září 1916 zajat. Po vstupu do čs. legií se v roce 1918 účastnil v řadách francouzské armády řady bojů. | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Po návratu do Československa se účastnil bojů o Těšínsko. V letech 1919-20 již jako voják z povolání pracoval jako referent na MNO. Od roku 1921 působil v různých funkcích dělostřeleckého vojska; jako velitel dělostřeleckého pluku v Litoměřicích, v Bratislavě a v hodnosti plukovníka ve funkci velitele dělostřeleckého pluku v Brně. Od konce roku 1936 působil ve funkci velitele polní dělostřelecké brigády a od roku 1937, již v hodnosti brigádního generála velel dělostřelectvu u 8. pěší divize. | Po návratu do Československa se účastnil bojů o Těšínsko. V letech 1919-20 již jako voják z povolání pracoval jako referent na MNO. Od roku 1921 působil v různých funkcích dělostřeleckého vojska; jako velitel dělostřeleckého pluku v Litoměřicích, v Bratislavě a v hodnosti plukovníka ve funkci velitele dělostřeleckého pluku v Brně. Od konce roku 1936 působil ve funkci velitele polní dělostřelecké brigády a od roku 1937, již v hodnosti brigádního generála velel dělostřelectvu u 8. pěší divize. | ||
| − | Po německé okupaci se stal jedním z vedoucích funkcionářů odbojové organizace Obrana národa (ON). Působil ve funkci velitele I. pražského kraje a zároveň dohlížel na součinnost vojenských a civilních složek odboje v prostoru Praha-východ. Koncem roku 1940 byl nucen odejít do ilegality a skrývat se. | + | Po německé okupaci se stal jedním z vedoucích funkcionářů odbojové organizace [[Obrana národa]] (ON). Působil ve funkci velitele I. pražského kraje a zároveň dohlížel na součinnost vojenských a civilních složek odboje v prostoru Praha-východ. Koncem roku 1940 byl nucen odejít do ilegality a skrývat se. |
Úder proti ON přišel v září 1941 s nástupem Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora. Ten nechal v rámci stanného práva pozatýkat stovky důstojníků bývalé čs. armády, z nichž velká část skončila na popravištích. | Úder proti ON přišel v září 1941 s nástupem Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora. Ten nechal v rámci stanného práva pozatýkat stovky důstojníků bývalé čs. armády, z nichž velká část skončila na popravištích. | ||
| − | Další údery přicházely v průběhu celého roku 1941. Díky neustálému zatýkání zbylo začátkem roku 1942 z ON pouze několik jedinců (např. škpt. Václav Morávek), kteří však měli své "náhradníky" a činnost mohla pokračovat. . Po atentátu na Heydricha při následných represích byli zatčeni další členové ON, čímž byla v podstatě završena likvidace druhé garnitury. Zálohy ON však dokázaly vybudovat další struktury - velitelem další garnitury byl gen.Zdeněk Novák. | + | Další údery přicházely v průběhu celého roku 1941. Díky neustálému zatýkání zbylo začátkem roku 1942 z ON pouze několik jedinců (např. škpt. [[Václav Morávek]]), kteří však měli své "náhradníky" a činnost mohla pokračovat. . Po atentátu na Heydricha při následných represích byli zatčeni další členové ON, čímž byla v podstatě završena likvidace druhé garnitury. Zálohy ON však dokázaly vybudovat další struktury - velitelem další garnitury byl gen.[[Zdeněk Novák]]. |
Dne 8. září 1941 byl v Praze zatčen a 29. září 1941 po vyhlášení stanného práva popraven. Posmrtně povýšen do hodnosti divizního generála. | Dne 8. září 1941 byl v Praze zatčen a 29. září 1941 po vyhlášení stanného práva popraven. Posmrtně povýšen do hodnosti divizního generála. | ||
| + | |||
| + | Zdroj: Wikipedie, AVOS | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2022, 14:52
* 29.8.1891 Sezemice- † 29.9.1941 Praha, popravčí zeď jízdárny ruzyňských kasáren.
Československý voják, legionář a odbojář. Významný člen širšího velení podzemní armády Obrany národa, jeden z hlavních velitelů Obrany národa v pražské oblasti v období německé okupace Československa.
Po vystudování vyšší reálky v roce 1911 nastoupil jako externí učitel v Sezemicích a zároveň studoval učitelský ústav v Praze. V říjnu 1912, poté co byl odveden, nastoupil do školy pro záložní důstojníky v Innsbrucku. Po třech měsících byl odeslán do zálohy. V létě 1914 byl po mobilizaci odvelen na ruskou frontu, odkud zraněný odjel v prosinci téhož roku na léčení do Vídně. Po vyléčení byl odeslán na frontu do Rumunska, kde byl v září 1916 zajat. Po vstupu do čs. legií se v roce 1918 účastnil v řadách francouzské armády řady bojů.
První republika
Po návratu do Československa se účastnil bojů o Těšínsko. V letech 1919-20 již jako voják z povolání pracoval jako referent na MNO. Od roku 1921 působil v různých funkcích dělostřeleckého vojska; jako velitel dělostřeleckého pluku v Litoměřicích, v Bratislavě a v hodnosti plukovníka ve funkci velitele dělostřeleckého pluku v Brně. Od konce roku 1936 působil ve funkci velitele polní dělostřelecké brigády a od roku 1937, již v hodnosti brigádního generála velel dělostřelectvu u 8. pěší divize.
Po německé okupaci se stal jedním z vedoucích funkcionářů odbojové organizace Obrana národa (ON). Působil ve funkci velitele I. pražského kraje a zároveň dohlížel na součinnost vojenských a civilních složek odboje v prostoru Praha-východ. Koncem roku 1940 byl nucen odejít do ilegality a skrývat se.
Úder proti ON přišel v září 1941 s nástupem Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora. Ten nechal v rámci stanného práva pozatýkat stovky důstojníků bývalé čs. armády, z nichž velká část skončila na popravištích.
Další údery přicházely v průběhu celého roku 1941. Díky neustálému zatýkání zbylo začátkem roku 1942 z ON pouze několik jedinců (např. škpt. Václav Morávek), kteří však měli své "náhradníky" a činnost mohla pokračovat. . Po atentátu na Heydricha při následných represích byli zatčeni další členové ON, čímž byla v podstatě završena likvidace druhé garnitury. Zálohy ON však dokázaly vybudovat další struktury - velitelem další garnitury byl gen.Zdeněk Novák.
Dne 8. září 1941 byl v Praze zatčen a 29. září 1941 po vyhlášení stanného práva popraven. Posmrtně povýšen do hodnosti divizního generála.
Zdroj: Wikipedie, AVOS