František Petráček: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki> 29.3.1897 Hradec Králové – † 3.1.1940 Brno, Sušilovy koleje | <nowiki>*</nowiki> 29.3.1897 Hradec Králové – † 3.1.1940 Brno, Sušilovy koleje | ||
| − | Čsl. voják a odbojář. | + | Čsl. voják a odbojář. Za první světové války bojoval na italské a srbské frontě. Po skončení války se zúčastnil bojů s Maďarskem o území jižního Slovenska, za což získal válečný kříž a divizní pochvalu. |
| + | |||
| + | Později sloužil u 2. horského pluku, pěšího pluku 13, pěšího pluku 4 Prokopa Holého, v pěchotním učilišti v Milovicích jako učitel pěchotních zbraní, na Ministerstvu národní obrany I/1 odd., u 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny v Brně (velitel roty doprovodných zbraní). Za zásluhy o zdokonalení pěchotních zbraní mu udělilo MNO šest pochvalných uznání. | ||
| + | |||
| + | Za mobilizace v roce 1938 přidělen k hlavnímu štábu MNO do Prahy. | ||
| + | |||
| + | Po okupaci byl zaměstnán jako vrchní aktuárský tajemník na Vysoké škole technické v Brně. Zapojil se do odboje v Obraně národa, skupina Brno-západ, úsek Pisárky (úsekový velitel). | ||
| + | |||
| + | Dle poválečné vzpomínky uložené v Muzeu města Brna spolupracoval s pplk. [[Tomáš Podruh|Tomášem Podruhem]], pplk. [[Jan Golda|Janem Goldou]], mjr. [[Oldřich Krampol|Oldřichem Krampolem,]] škpt. Vaškem a jinými. Gestapem byl zatčen 7. 12. 1939, vězněn v Brně v Sušilových kolejích, kde podle oznámení gestapa také zemřel. Podle propašovaných zpráv od spoluvězňů se nevrátil z výslechu. | ||
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3221 | https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3221 | ||
Aktuální verze z 21. 9. 2023, 13:43
* 29.3.1897 Hradec Králové – † 3.1.1940 Brno, Sušilovy koleje
Čsl. voják a odbojář. Za první světové války bojoval na italské a srbské frontě. Po skončení války se zúčastnil bojů s Maďarskem o území jižního Slovenska, za což získal válečný kříž a divizní pochvalu.
Později sloužil u 2. horského pluku, pěšího pluku 13, pěšího pluku 4 Prokopa Holého, v pěchotním učilišti v Milovicích jako učitel pěchotních zbraní, na Ministerstvu národní obrany I/1 odd., u 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny v Brně (velitel roty doprovodných zbraní). Za zásluhy o zdokonalení pěchotních zbraní mu udělilo MNO šest pochvalných uznání.
Za mobilizace v roce 1938 přidělen k hlavnímu štábu MNO do Prahy.
Po okupaci byl zaměstnán jako vrchní aktuárský tajemník na Vysoké škole technické v Brně. Zapojil se do odboje v Obraně národa, skupina Brno-západ, úsek Pisárky (úsekový velitel).
Dle poválečné vzpomínky uložené v Muzeu města Brna spolupracoval s pplk. Tomášem Podruhem, pplk. Janem Goldou, mjr. Oldřichem Krampolem, škpt. Vaškem a jinými. Gestapem byl zatčen 7. 12. 1939, vězněn v Brně v Sušilových kolejích, kde podle oznámení gestapa také zemřel. Podle propašovaných zpráv od spoluvězňů se nevrátil z výslechu.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3221