Rudolf Julina: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Vystudoval měšťanskou školu ve Vizovicích a již za zuřící první světové války, nastoupil jako kreslič u firmy Baťa. V roce 1918 musel v necelých osmnácti letech narukovat k pěšímu pluku č.3 do Brna. Brzy však zběhl, ale brzy byl chycen a poslán na italskou frontu. Naštěstí válka brzy skončila. V roce 1920 sloužil u horského dělostřeleckého oddílu č.259 v Žilině a v roce 1922 nastoupil k čs. četnictvu. Prodělal i hraničářský výcvik u hraničářského praporu č.9 v Rimavské Sobotě, jako příslušník Stráže obrany státu. V srpnu 1938 byl nasazen proti ordnerům v okolí Chomutova. Po hořkém zážitku Mnichovských dnů, se vrátil na kmenovou stanici v Polomce na Slovensku, odkud byl po 15. březnu 1939 vyhnán. 21. března 1939 se hlásil na ZČV Brno a byl umístěn do Vsetína. | Vystudoval měšťanskou školu ve Vizovicích a již za zuřící první světové války, nastoupil jako kreslič u firmy Baťa. V roce 1918 musel v necelých osmnácti letech narukovat k pěšímu pluku č.3 do Brna. Brzy však zběhl, ale brzy byl chycen a poslán na italskou frontu. Naštěstí válka brzy skončila. V roce 1920 sloužil u horského dělostřeleckého oddílu č.259 v Žilině a v roce 1922 nastoupil k čs. četnictvu. Prodělal i hraničářský výcvik u hraničářského praporu č.9 v Rimavské Sobotě, jako příslušník Stráže obrany státu. V srpnu 1938 byl nasazen proti ordnerům v okolí Chomutova. Po hořkém zážitku Mnichovských dnů, se vrátil na kmenovou stanici v Polomce na Slovensku, odkud byl po 15. březnu 1939 vyhnán. 21. března 1939 se hlásil na ZČV Brno a byl umístěn do Vsetína. | ||
| − | V roce 1940 byl zatčen za poslech cizího rozhlasu, čímž byl od četnictva propuštěn. Po odpykání trestu byl od září 1941 zaměstnán v soukromé laboratoři Josefa Sousedíka, který jej zasvětil do svých odbojových aktivit a Julina mu složil přísahu věrnosti. V laboratoři byl zaměstnán jen naoko a veškerou energii a čas věnoval odbojové práci po boku Valašského Edisona. Jeho úkoly v odboji spočívaly v organizační, zpravodajské a propagační práci. Další úkol dostal v roce 1942 a kvůli němu se nechal zaměstnat v místní Kablovce jako pomocný skladník. Toto zaměstnání zčásti sloužilo jako. krytí pro splnění úkolu tj. vytvoření úderného dvanáctičlenného družstva odbojářů. V čele této čety stál Antonín Olšák ze Semetína. Ve firmě Kablo měl k dispozici nákladní automobil,250 litrů benzinu, kilometry tel.kabelů, čtyři tel. přístroje, vojenské přilby, sanitní potřeby a místa pro ukrytí zbraní. Do odboje zapojil Rudolf Julina, Miroslava Klimka, který vytvořil druhé úderné družstvo pod velením Jana Šimary z Ústí. | + | V roce 1940 byl zatčen za poslech cizího rozhlasu, čímž byl od četnictva propuštěn. Po odpykání trestu byl od září 1941 zaměstnán v soukromé laboratoři Josefa Sousedíka, který jej zasvětil do svých odbojových aktivit a Julina mu složil přísahu věrnosti. V laboratoři byl zaměstnán jen naoko a veškerou energii a čas věnoval odbojové práci po boku Valašského Edisona. Jeho úkoly v odboji spočívaly v organizační, zpravodajské a propagační práci. Další úkol dostal v roce 1942 a kvůli němu se nechal zaměstnat v místní Kablovce jako pomocný skladník. Toto zaměstnání zčásti sloužilo jako. krytí pro splnění úkolu tj. vytvoření úderného dvanáctičlenného družstva odbojářů. V čele této čety stál Antonín Olšák ze Semetína. Ve firmě Kablo měl k dispozici nákladní automobil,250 litrů benzinu, kilometry tel.kabelů, čtyři tel. přístroje, vojenské přilby, sanitní potřeby a místa pro ukrytí zbraní. Do odboje zapojil Rudolf Julina, [[Miroslav Klimek|Miroslava Klimka]], který vytvořil druhé úderné družstvo pod velením Jana Šimary z Ústí. |
Zdroj: AVOS, SOkA Vsetín | Zdroj: AVOS, SOkA Vsetín | ||
Aktuální verze z 2. 2. 2022, 01:06
*18.listopad 1900, Slušovice - †24.březen 1978
Československý voják, četník a odbojář.
Vystudoval měšťanskou školu ve Vizovicích a již za zuřící první světové války, nastoupil jako kreslič u firmy Baťa. V roce 1918 musel v necelých osmnácti letech narukovat k pěšímu pluku č.3 do Brna. Brzy však zběhl, ale brzy byl chycen a poslán na italskou frontu. Naštěstí válka brzy skončila. V roce 1920 sloužil u horského dělostřeleckého oddílu č.259 v Žilině a v roce 1922 nastoupil k čs. četnictvu. Prodělal i hraničářský výcvik u hraničářského praporu č.9 v Rimavské Sobotě, jako příslušník Stráže obrany státu. V srpnu 1938 byl nasazen proti ordnerům v okolí Chomutova. Po hořkém zážitku Mnichovských dnů, se vrátil na kmenovou stanici v Polomce na Slovensku, odkud byl po 15. březnu 1939 vyhnán. 21. března 1939 se hlásil na ZČV Brno a byl umístěn do Vsetína.
V roce 1940 byl zatčen za poslech cizího rozhlasu, čímž byl od četnictva propuštěn. Po odpykání trestu byl od září 1941 zaměstnán v soukromé laboratoři Josefa Sousedíka, který jej zasvětil do svých odbojových aktivit a Julina mu složil přísahu věrnosti. V laboratoři byl zaměstnán jen naoko a veškerou energii a čas věnoval odbojové práci po boku Valašského Edisona. Jeho úkoly v odboji spočívaly v organizační, zpravodajské a propagační práci. Další úkol dostal v roce 1942 a kvůli němu se nechal zaměstnat v místní Kablovce jako pomocný skladník. Toto zaměstnání zčásti sloužilo jako. krytí pro splnění úkolu tj. vytvoření úderného dvanáctičlenného družstva odbojářů. V čele této čety stál Antonín Olšák ze Semetína. Ve firmě Kablo měl k dispozici nákladní automobil,250 litrů benzinu, kilometry tel.kabelů, čtyři tel. přístroje, vojenské přilby, sanitní potřeby a místa pro ukrytí zbraní. Do odboje zapojil Rudolf Julina, Miroslava Klimka, který vytvořil druhé úderné družstvo pod velením Jana Šimary z Ústí.
Zdroj: AVOS, SOkA Vsetín