Josef Ejem

Josef Ejem

*17. ledna 1892 Radotín – †29. září 1957 Praha

Působil jako učitel. Za první světové války bojoval na ruské frontě a byl dvakrát raněn. Po vzniku Československa se v roce 1919 zúčastnil obsazování Slovenska i bojů proti maďarským bolševikům. V roce 1928 absolvoval válečnou školu a působil na ministerstvu národní obrany. V roce 1939 byl demobilizován a pracoval jako školní rada u Zemské školní rady na Moravě. Působil jako významný člen Obrany národa na Moravě. Udržoval kontakt i s generálem Zdeňkem Novákem. Za druhé světové války byl v říjnu 1940 zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald (podle jiného zdroje prošel nejprve věznicemi v Brně, Olomouci a Vratislavi a koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald).

Po osvobození se zapojil do budování československé armády. V říjnu 1946 se stal generálem a v říjnu 1947 velitelem 7. pěší brigády. V březnu 1948 byl posádkovým velitelem Velké Prahy a v říjnu 1949 krajský vojenský velitel v Praze. V roce 1951 byl penzionován. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ostrava. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954. Zastával také funkci předsedy Krajského výboru Svazu protifašistických bojovníků. Zemřel v září 1957.

Přehled vojenské kariéry generála Ejema:

1914 - odveden k Landswehr-Infanterie-Regiment Nr. 30 velitel čety, velitel roty na ruské frontě, 2x raněn. od V. 1918 – Landswehr-Ministerium ve Vídni, nadporučík

XI. 1918 – vstoupil do čs. armády

I. 1919 – bojoval při obsazování Slovenska a proti maďarským bolševikům na Slovensku

1928– absolvoval Válečnou školu

IX. 1928 – přednosta oddělní štábu 11. divise

X. 1929 – referent Prvního oddělení (pěšího vojska) odboru MNO

IV. 1934 – referent Pátého oddělení (školské a výcvikové) Hlavního štábu branné moci

X. 1936 – přednosta oddělení štábu Čtvrtého sboru

IX. 1937 – NŠ Sedmé pěší divise

1938 - NŠ 36. hraniční oblasti

1939 – demobilisován, školní rada u Zemské školní rady na Moravě

X. 1940 – zatčen a do konce války vězněn v KT Buchenwald

1945 – NŠ VI. sboru

II. 1946 – velitel velitel 8. pěší divise

X. 1946 – jmenován generálem

X. 1947 – velitel 7. pěší brigády

III. 1948 – posádkový velitel Velké Prahy

X. 1949 – krajský vojenský velitel v Praze

1951 – pensionován

29. 9. 1957 - zemřel

Zdroje: Encyklopedie branné moci RČS 1920 – 1938, Wikipedie, ABS