Karel Jaroš

29.1.1899, Strakonice (Strakonice) – 18.12.1942

Československý policejní úředník, a odbojář. Po okupaci Československa v roce 1939 se zapojil do odbojové činnosti. Byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. byl sťat v berlínské věznici Plötzensee.

Po ukončení studia na právnické fakultě vstoupil do policejní služby. V roce 1924 nastoupil na policejní ředitelství v Košicích. Následně byl přeložen do Bratislavy, kde s stal vedoucím státně-bezpečnostního oddělení. Pak putoval do Prahy, kde převzal vedení jednoho z referátů Zpravodajské ústředny. V roce 1936 byl pověřen vedením státně-bezpečnostního oddělení na policejním ředitelství v Liberci.

Po okupaci Československa byl v prosinci 1939 jmenován zástupcem policejního ředitele v Praze-Karlíně. Již v září 1939 byl kontaktován zakladateli Obrany Národa, kteří jej získali ke spolupráci. Spolupracoval přímo s pplk. Josefem Balabánem a št. kpt. Václavem Morávkem.

3. května 1940 byl Karel Jaroš předvolán k výslechu na Gestapo. Předvoláván a vyslýchán byl často kvůli své činnosti v Liberci, ale tentokrát měl zlé tušení, proto před odchodem instruoval své spolupracovníky, co je nutno učinit, pokud se nevrátí v určený čas. Po příchodu na Gestapo byl zatčen.

Během vyšetřování vyšlo najevo, že řídil skupinu, které se podařilo dvěma nezávislými kanály infiltrovat pražskou služebnu Gestapa a získané informace předávali odboji. Rovněž bylo zjištěno, že pro potřeby Obrany Národa jeho skupina opatřovala nevyplněné a orazítkované osobní průkazy.

Zjištěný rozsah činnosti nakonec vedl k tomu, že se skupinou Lidový soudní dvůr v Berlíně zabýval v samostatném procesu. Bylo souzeno 24 osob, Rozsudek byl vynesen 11. června 1942, 9 osob bylo odsouzeno k trestu smrti, zbývajících 15 skončilo v koncentračních táborech, kde jich 6 zahynulo.

Rozsudek byl vykonán 18. prosince 1942, kdy byli sťati policejní rada JUDr. Karel Jaroš, policejní kancelářský pomocník Josef Blažek, vrchní policejní sekretář Karel Habán, vrchní ministerský komisař Ivan Křiklava, sekční rada Jiří Sedmík, zubní lékař Oldřich Hlaváč, editor Hugo Vávra, stenotypistka Luise Reichmannová. 22. prosince 1942 pak policejní inspektor František Švabík.

Od roku 1936 až do anexe Sudet na podzim 1938 vedl politické oddělení policejního ředitelství v Reichenbergu (Liberec). Poté opět působil na policejním ředitelství v Praze, naposledy jako zástupce obvodního přednosty policejní stanice Praha-Karolinental.

Po okupaci českých zemí wehrmachtem se Karel Jaroš zapojuje do národního odboje a stává se členem tajné vojenské organizace Obrana Národa (ON - Obrana národa). Předává informace od zaměstnanců policejní služby a různých orgánů „Protektorátu Čechy a Morava“ a organizuje výrobu falešných občanských průkazů.

Byl zatčen 3. května 1940 a 12. června 1942 odsouzen k trestu smrti „Lidovým soudem“ spolu s dalšími osmi obviněnými z „přípravy na spáchání velezrady“. Karel Jaroš byl zavražděn 18. prosince 1942 v Berlíně-Plötzensee.