Karel Josef Beneš

21. února 1896 Praha – 27. března 1969 Rožmitál pod Třemšínem

Československý spisovatel a scenárista. Byl autorem historických děl, psychologických románů a také autorem filmových scénářů. Publikoval taktéž články o hudbě.

Používal pseudonymy: Karel Beneš, Karel Beneš-Jizerský, K. Jizerský, K. J.

Narodil se v rodině lékaře z Královských Vinohrad Karla Beneše. V roce 1915 absolvoval klasické gymnázium v Praze. Poté narukoval jako voják do první světové války. Byl těžce zraněn a jako invalida propuštěn do civilu. Studoval přírodní vědy, filosofii, dějiny hudby a medicínu. Studium zakončil doktorátem na lékařské fakultě v roce 1921. Poté pracoval jako úředník Univerzitní knihovny (1921–1938) a poté jako ředitel Státní pedagogické knihovny Komenského.

V letech 1934–1937 souběžně řídil vydavatelskou činnost nakladatelství Družstevní práce. V dubnu 1939 se zapojil do odbojové činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V prosinci 1941 byl zatčen a odsouzen k trestu 7 let káznice (postupně věznice: Pankrác, Terezín, Gollnow, Ebrach, Straubing). Za svou odbojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Jeho manželkou byla houslová virtuoska Ervína Brokešová (1900–1987), se kterou se oženil 4. července 1925.

Po konci války byl úředníkem Státního úřadu plánovacího a rovněž pracoval pro film. Od roku 1950 se uchýlil do Rožmitálu pod Třemšínem, kde zemřel; zde je také s manželkou Ervínou pohřben