Konstantin Alexandrovič Jefremov: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 30. 3. 1899 Kyjev, podle jiných pramenů Brest Litevský, † po květnu 1945 Studoval na Právnické fakultě Univerzity sv. Vladimir…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki> 30. 3. 1899 Kyjev, podle jiných pramenů Brest Litevský, † po květnu 1945 | <nowiki>*</nowiki> 30. 3. 1899 Kyjev, podle jiných pramenů Brest Litevský, † po květnu 1945 | ||
| − | Studoval na Právnické fakultě Univerzity sv. Vladimira v Kyjevě. 30. října 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Boka Kotorská). V r. 1923 přijel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu. Absolvoval kurzy pro řidiče a v Praze jezdil jako řidič taxislužby. Od r. 1929 byl zaměstnán jako řidič u hraběte Mikuláše Des Fours Walderode v Hrubém Rohozci. Za druhé světové války byl pověřen registrací ruských emigrantů na území protektorátu Čechy a Morava na pražském Úřadu pro ruskou emigraci v Německu. Byl představitelem Ruského národního a sociálního hnutí v protektorátu a pravděpodobně členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Poslední známá svědectví o něm jsou z jara 1945, kdy pomáhal ruským emigrantům odjet z Československa do západní Evropy. O jeho dalším osudu existují rozporuplná svědectví: zemřel během Pražského povstání, byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a zemřel v gulagu, zemřel v Západních Čechách nebo se mu podařilo utéct na západ. | + | Studoval na Právnické fakultě Univerzity sv. Vladimira v Kyjevě. 30. října 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Boka Kotorská). V r. 1923 přijel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu. Absolvoval kurzy pro řidiče a v Praze jezdil jako řidič taxislužby. Od r. 1929 byl zaměstnán jako řidič u hraběte Mikuláše Des Fours Walderode v Hrubém Rohozci. Za druhé světové války byl pověřen registrací ruských emigrantů na území protektorátu Čechy a Morava na pražském Úřadu pro ruskou emigraci v Německu. Byl představitelem Ruského národního a sociálního hnutí v protektorátu a pravděpodobně členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Byl důvěrníkem SD a vedoucím tzv. Vertrauenstelle pro Ruské emigranty. Poslední známá svědectví o něm jsou z jara 1945, kdy pomáhal ruským emigrantům odjet z Československa do západní Evropy. O jeho dalším osudu existují rozporuplná svědectví: zemřel během Pražského povstání, byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a zemřel v gulagu, zemřel v Západních Čechách nebo se mu podařilo utéct na západ. |
| − | Zdroj: VOS, Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 110; Soukromý archiv A. Kopřivové. | + | |
| + | Zdroj: VOS,ABS, Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 110; Soukromý archiv A. Kopřivové. | ||
Autoři záznamuHašková Dana | Autoři záznamuHašková Dana | ||
Aktuální verze z 4. 8. 2025, 14:27
* 30. 3. 1899 Kyjev, podle jiných pramenů Brest Litevský, † po květnu 1945
Studoval na Právnické fakultě Univerzity sv. Vladimira v Kyjevě. 30. října 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Boka Kotorská). V r. 1923 přijel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu. Absolvoval kurzy pro řidiče a v Praze jezdil jako řidič taxislužby. Od r. 1929 byl zaměstnán jako řidič u hraběte Mikuláše Des Fours Walderode v Hrubém Rohozci. Za druhé světové války byl pověřen registrací ruských emigrantů na území protektorátu Čechy a Morava na pražském Úřadu pro ruskou emigraci v Německu. Byl představitelem Ruského národního a sociálního hnutí v protektorátu a pravděpodobně členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Byl důvěrníkem SD a vedoucím tzv. Vertrauenstelle pro Ruské emigranty. Poslední známá svědectví o něm jsou z jara 1945, kdy pomáhal ruským emigrantům odjet z Československa do západní Evropy. O jeho dalším osudu existují rozporuplná svědectví: zemřel během Pražského povstání, byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a zemřel v gulagu, zemřel v Západních Čechách nebo se mu podařilo utéct na západ.
Zdroj: VOS,ABS, Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 110; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Autoři záznamuHašková Dana