Jan Halíř: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „4. února 1909 Vítkovice – 29. června 1942 Luby u Klatov Československý vlastenec, pedagog a odbojář. Jan Halíř se narodil 3. února 1909 ve V…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Československý vlastenec, pedagog a odbojář. | Československý vlastenec, pedagog a odbojář. | ||
| − | Jan Halíř se narodil 3. února 1909 ve Vítkovicích (od roku 1924 součást Ostravy) v rodině dělníka Františka Halíře a jeho manželky Marie, rozené Mazelové. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Karlovu univerzitu v Praze. Po ukončení studií působil jako středoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a tělesné výchovy. | + | Jan Halíř se narodil 3. února 1909 ve Vítkovicích (od roku 1924 součást Ostravy) v rodině dělníka [[František Halíř|Františka Halíře]] a jeho manželky Marie, rozené Mazelové. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Karlovu univerzitu v Praze. Po ukončení studií působil jako středoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a tělesné výchovy. |
První republika | První republika | ||
Aktuální verze z 14. 9. 2025, 16:14
4. února 1909 Vítkovice – 29. června 1942 Luby u Klatov
Československý vlastenec, pedagog a odbojář.
Jan Halíř se narodil 3. února 1909 ve Vítkovicích (od roku 1924 součást Ostravy) v rodině dělníka Františka Halíře a jeho manželky Marie, rozené Mazelové. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Karlovu univerzitu v Praze. Po ukončení studií působil jako středoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a tělesné výchovy.
První republika
Zpočátku, vzhledem k nedostatku učitelských míst, nastoupil jako korespondent Svazu soukromých zaměstnanců v Praze. Později působil jako pomocný učitel na českých menšinových školách, nejprve v Moravské Chrastové. Byl členem Sokola, Junáka i Dělnické tělocvičné jednoty, aktivně cvičil mládež a angažoval se v Československé sociálně demokratické straně dělnické.
Působil také na české škole v převážně německé Chornici, kde se významně zapojil do kulturního života české menšiny. Roku 1937 získal místo profesora na reálném gymnáziu Jaroslava Vrchlického v Klatovech. Po Mnichovské dohodě a sjednocení politických stran se stal okresním předsedou Národní strany práce.
Německá okupace a poprava
Po okupaci Československa v březnu 1939 byla strana zrušena a Halíř ukončil svou politickou činnost. Gestapu se nelíbila jeho vlastenecká aktivita ani působení na menšinových školách. Je uváděno, že se stýkal s Bedřichem Sekyrou, členem odboje a organizátorem místní buňky ÚVODu. Gestapo předpokládalo, že Halíř o činnosti organizace věděl či se jí účastnil, ale Sekyra se po zatčení oběsil a nikoho neprozradil.
I přesto byl 26. června 1942, v období heydrichiády, na základě udání českých členů profesorského sboru klatovského gymnázia zatčen. Dne 29. června 1942 byl popraven zastřelením na vojenské střelnici Spálený les v Lubech.
Posmrtná ocenění
V roce 1945 mu byl prezidentem republiky in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939.
Byl jmenován čestným ředitelem Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech.
Gymnázium každoročně pořádá atletické přebory pod názvem Memoriál Jana Halíře.
Ve vestibulu Vyšší obchodní školy v Klatovech mu byla odhalena pamětní deska.