Jan Žůrek: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
V roce 1932 narukoval k 27. pěšímu pluku. Po absolvování poddůstojnické školy byl povýšen na svobodníka a 1. června 1933 na desátníka. V roce 1935 pak přijat k četnictvu – kde sloužil v pohotovostním oddílu v Hlučíně. 1. října 1936 povýšen na strážmistra a přidělen na kmenovou strážnici do Hošťálkové. 21. května 1938 při první mobilizaci povolán do Kutné Hory. 22. října 1938 převelen na Podkarpatskou Rus, kde se zúčastnil střetů s polskými bojůvkáři v oblasti Nižní Verecky, Podplazí a Žděnovo, okr. Svaljava. Proti Maďarům se účastnil bojů v prostoru obce Vyšní Koropec, Mukačevo, Podorjany a Činaděvo. 22. března 1939 se vrátil do Hošťálkové. | V roce 1932 narukoval k 27. pěšímu pluku. Po absolvování poddůstojnické školy byl povýšen na svobodníka a 1. června 1933 na desátníka. V roce 1935 pak přijat k četnictvu – kde sloužil v pohotovostním oddílu v Hlučíně. 1. října 1936 povýšen na strážmistra a přidělen na kmenovou strážnici do Hošťálkové. 21. května 1938 při první mobilizaci povolán do Kutné Hory. 22. října 1938 převelen na Podkarpatskou Rus, kde se zúčastnil střetů s polskými bojůvkáři v oblasti Nižní Verecky, Podplazí a Žděnovo, okr. Svaljava. Proti Maďarům se účastnil bojů v prostoru obce Vyšní Koropec, Mukačevo, Podorjany a Činaděvo. 22. března 1939 se vrátil do Hošťálkové. | ||
− | Po návratu do Hošťálkové, byl v kontaktu s [[Obrana národa|Obranou národa]] a dokonce byl i zatčen 17. srpna 1940 . Po několika dnech ve vazbě amtsgerichtu v Moravské Ostravě, byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Státní zástupce se však proti propuštění odvolal, ale i druhé přelíčení u Landesgerichtu vyznělo ve prospěch Žůrka. I přes částečnou nedůvěru okupantů, zůstal v úřadě, ale nadále podporoval odboj. Koncem roku 1940 přišel dotaz z [[Gestapo|Gestapa]], na odbojáře Emila a Alfonze Šefčákovy. Žůrek varoval jejich bratra, rovněž člena odboje Ottu Šefčáka – ten bratry varoval a těm se podařilo odejít do zahraničí. V roce 1941 navazuje Žůrek spolupráci se stržm. Jindříchem Švidrnochem | + | Po návratu do Hošťálkové, byl v kontaktu s [[Obrana národa|Obranou národa]] a dokonce byl i zatčen 17. srpna 1940 . Po několika dnech ve vazbě amtsgerichtu v Moravské Ostravě, byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Státní zástupce se však proti propuštění odvolal, ale i druhé přelíčení u Landesgerichtu vyznělo ve prospěch Žůrka. I přes částečnou nedůvěru okupantů, zůstal v úřadě, ale nadále podporoval odboj. Koncem roku 1940 přišel dotaz z [[Gestapo|Gestapa]], na odbojáře Emila a Alfonze Šefčákovy. Žůrek varoval jejich bratra, rovněž člena odboje Ottu Šefčáka – ten bratry varoval a těm se podařilo odejít do zahraničí. V roce 1941 navazuje Žůrek spolupráci se stržm. [[Jindřich Švidrnoch|Jindříchem Švidrnochem]] z četnické stanice Jablůnka. Aktivně působil v četnické organizaci [[Rudolf Gurecký|Rudolfa Gureckého]]. |
Zdroj: VHA - Fond partyzánské jednotky | Zdroj: VHA - Fond partyzánské jednotky |
Aktuální verze z 16. 10. 2021, 13:41
*22.listopad 1910, Žeravice,okr.Kyjov - †?
Československý četník a odbojář. Jeho vzdělání začalo na obecné škole v Žeravicích. Následovala měšťanka ve Vracově, pak tříletá odborná škola pokračovací v Mor.Ostravě - Vítkovicích.
V roce 1932 narukoval k 27. pěšímu pluku. Po absolvování poddůstojnické školy byl povýšen na svobodníka a 1. června 1933 na desátníka. V roce 1935 pak přijat k četnictvu – kde sloužil v pohotovostním oddílu v Hlučíně. 1. října 1936 povýšen na strážmistra a přidělen na kmenovou strážnici do Hošťálkové. 21. května 1938 při první mobilizaci povolán do Kutné Hory. 22. října 1938 převelen na Podkarpatskou Rus, kde se zúčastnil střetů s polskými bojůvkáři v oblasti Nižní Verecky, Podplazí a Žděnovo, okr. Svaljava. Proti Maďarům se účastnil bojů v prostoru obce Vyšní Koropec, Mukačevo, Podorjany a Činaděvo. 22. března 1939 se vrátil do Hošťálkové.
Po návratu do Hošťálkové, byl v kontaktu s Obranou národa a dokonce byl i zatčen 17. srpna 1940 . Po několika dnech ve vazbě amtsgerichtu v Moravské Ostravě, byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Státní zástupce se však proti propuštění odvolal, ale i druhé přelíčení u Landesgerichtu vyznělo ve prospěch Žůrka. I přes částečnou nedůvěru okupantů, zůstal v úřadě, ale nadále podporoval odboj. Koncem roku 1940 přišel dotaz z Gestapa, na odbojáře Emila a Alfonze Šefčákovy. Žůrek varoval jejich bratra, rovněž člena odboje Ottu Šefčáka – ten bratry varoval a těm se podařilo odejít do zahraničí. V roce 1941 navazuje Žůrek spolupráci se stržm. Jindříchem Švidrnochem z četnické stanice Jablůnka. Aktivně působil v četnické organizaci Rudolfa Gureckého.
Zdroj: VHA - Fond partyzánské jednotky