Vladimír Krajčík: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922, Mor.Ostrava - ? Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychoze…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922,  Mor.Ostrava - ?
 
<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922,  Mor.Ostrava - ?
  
Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně Kunčicích Kunčičkách?)
+
Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)
  
 
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace.   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.
 
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace.   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.

Verze z 18. 10. 2021, 15:31

*11. únor 1922, Mor.Ostrava - ?

Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)

V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora  Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara  a  por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace.   V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání  další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.

Zbraně získávali nejprve odzbrojováním ozbrojených kolaborantů, Němců a hajných. Později i aktivním přepadáním německých a maďarských vojáků.

Po události na Mynaříkově pile v Ratiboři z 28. 10 1944, kde zahynul V. Ševcov a jeho pobočník Pavel Pimenov se Krejčík odebral na Čeladensko, kde přenechal část svého oddílu jiné skupině PBJŽ (pravděpodobně Kuzmin). Se zbytkem se vrátil na Valašsko, kde se celá záležitost vyjasnila a „Jerryho“ lidé se začlenili do PBJŽ.