Vladimír Krajčík: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922, Mor.Ostrava - ? Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychoze…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki>11. únor 1922, Mor.Ostrava - ? | <nowiki>*</nowiki>11. únor 1922, Mor.Ostrava - ? | ||
− | Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně Kunčicích Kunčičkách?) | + | Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?) |
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara a por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace. V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo. | V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara a por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace. V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo. |
Verze z 18. 10. 2021, 15:31
*11. únor 1922, Mor.Ostrava - ?
Vychodil obecnou školu v Novém Bohumíně a tamtéž navštěvoval i měšťanskou školu. Po vychození školy byl zaměstnán ve firmě Armatoria v Moravské Ostravě a později jako hutní dělník ve Vítkovicích, kde setrval až do okupace. Za sabotování výroby byl umístěn do donucovacího pracovního tábra (kde? Pravděpodobně V Ostravě - Kunčicích? Kunčičkách?)
V květnu 1944 se rozhodl pro boj se zbraní v ruce a odebral se do Hostýnských hor, hledat partyzány. Bohužel na žádné nenarazil. Potkal pouze svého známého z donucovacího tábora Rusa Ivana Gondaševského. V červnu pak potkal Štěpána Videckého a přes něj na nadporučíka Františka Juppu , prap. Garnczara a por. Floriana Mynaříka. Všichni tři spolupracovali v rámci Sousedíkovy organizace. V domnění, že tím ztíží práci gestapu používal ke komunikaci lámané němčiny a rozšiřoval o sobě, že je Angličan, Estonec a někdy i Fin. Používal krycí jméno Jerry Tomson (v literatuře někdy Tomison). Tato okolnost vedla k problémům při jednání další skupinou partyzánů, která dorazila z Beskyd pod velením Viktora Ševcova – Grekovského. Ten při společném jednání odhalil Krajčíkovu lež a poznal, že se nejedná o cizince, ale o Čecha a tím toto extempore s cizí totožností skončilo.
Zbraně získávali nejprve odzbrojováním ozbrojených kolaborantů, Němců a hajných. Později i aktivním přepadáním německých a maďarských vojáků.
Po události na Mynaříkově pile v Ratiboři z 28. 10 1944, kde zahynul V. Ševcov a jeho pobočník Pavel Pimenov se Krejčík odebral na Čeladensko, kde přenechal část svého oddílu jiné skupině PBJŽ (pravděpodobně Kuzmin). Se zbytkem se vrátil na Valašsko, kde se celá záležitost vyjasnila a „Jerryho“ lidé se začlenili do PBJŽ.