František Foukal: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
27. červenec 1917, Martinice okr.Holešov - ?† | 27. červenec 1917, Martinice okr.Holešov - ?† | ||
| − | + | Po absolvování měšťanské školy v Holešově, se vzhledem k nemoci jeho otce, přestěhovali do Otrokovic, kde měla jeho matka činžovní dům. V roce 1933 se zúčastnil kurzu motorového létání uspořádaného Masarykovou leteckou ligou. Tam se seznámil s pilotem Václavem Brtníkem, který byl pilotem – učitelem. Po té se po poradě s leteckým mechanikem Novákem, rozhodl pro získání zkušeností v leteckém průmyslu a stal se učněm v letecké továrně v Praze Vysočanech. Tam získal řadu kontaktů s vojenskými piloty – například čet. Bajera, čet.Holubce. Jeho mistrem byl jistý Alois Tejkl a jeho kolegou, učněm u stejného mistra byl Bedřich Čech. Po jisté době se jeho mentor Novák z Otrokovic, rozhodl pro místo mechanika v letecké firmě Beneš a Mráz a Foukala tam doporučil. V době působení v Chocni, se rozjela akce „Tisíc pilotů republice“, do níž se přidal a byl zařazen do výcviku ve východočeském aeroklubu v Pardubicích – psal se rok 1936. V Pardubicích bydlel u rodiny Černých. V roce 1937 se vrátil od Otrokovic, kde byl zaměstnán ve Zlínské letecké továrně, ale po seznámení s jistou Taťánou Širkovou, kvůli které se přestěhoval do Vtelna v Čechách. Po začátku okupace se údajně chystal s jistým Krausem o útěk do Anglie, ale jmenovaný Kraus se nedostavil na smluvenou schůzku a již se neukázal. | |
| + | |||
| + | Na počátku protektorátu se měl pokusit o útěk do Anglie, ale jeho kontakt bez vysvětlení zmizel. Za protektorátu měl i několik „závadných“ známostí s Němci či říšskými příslušníky českého původu. Jedním z nich byl i Václav Brtník - pilot s nímž se znal již z období před válkou a který v době okupace pracoval i pro ministerstvo v Praze. Není vyloučeno, že tak maskoval svoji zpravodajskou činnost. Je však stejně dobře možné, že šlo o prospěchářský typ člověka, který se vždy přizpůsobil okolnostem. Stál v čele [[TVCO|TVCO.]] Jako partyzán dosáhl hodnosti kapitána. Ve své odbojové práci používal krycí jméno Horjači. Dlouhodobě čelí podezření z konfidentské činnosti pro gestapo či další německé represivní složky, ale sám se přiznal "pouze" k vyzrazení dvou radistek ukrytých u něj doma - na něž by stejně gestapo při prohlídce narazilo. Po válce se zapojil do budování republiky, působil ve spolku blízkém Francouzům. Přátelil se s generálem Filippo. Poválečné osudy Františka Foukala jsou zatím nezpracované, ale víme, že se aktivně zapojil do boje proti Banderovcům a v té době reaktivoval svoje zpravodajské sítě z doby druhé světové války. | ||
Verze z 19. 10. 2021, 15:15
27. červenec 1917, Martinice okr.Holešov - ?†
Po absolvování měšťanské školy v Holešově, se vzhledem k nemoci jeho otce, přestěhovali do Otrokovic, kde měla jeho matka činžovní dům. V roce 1933 se zúčastnil kurzu motorového létání uspořádaného Masarykovou leteckou ligou. Tam se seznámil s pilotem Václavem Brtníkem, který byl pilotem – učitelem. Po té se po poradě s leteckým mechanikem Novákem, rozhodl pro získání zkušeností v leteckém průmyslu a stal se učněm v letecké továrně v Praze Vysočanech. Tam získal řadu kontaktů s vojenskými piloty – například čet. Bajera, čet.Holubce. Jeho mistrem byl jistý Alois Tejkl a jeho kolegou, učněm u stejného mistra byl Bedřich Čech. Po jisté době se jeho mentor Novák z Otrokovic, rozhodl pro místo mechanika v letecké firmě Beneš a Mráz a Foukala tam doporučil. V době působení v Chocni, se rozjela akce „Tisíc pilotů republice“, do níž se přidal a byl zařazen do výcviku ve východočeském aeroklubu v Pardubicích – psal se rok 1936. V Pardubicích bydlel u rodiny Černých. V roce 1937 se vrátil od Otrokovic, kde byl zaměstnán ve Zlínské letecké továrně, ale po seznámení s jistou Taťánou Širkovou, kvůli které se přestěhoval do Vtelna v Čechách. Po začátku okupace se údajně chystal s jistým Krausem o útěk do Anglie, ale jmenovaný Kraus se nedostavil na smluvenou schůzku a již se neukázal.
Na počátku protektorátu se měl pokusit o útěk do Anglie, ale jeho kontakt bez vysvětlení zmizel. Za protektorátu měl i několik „závadných“ známostí s Němci či říšskými příslušníky českého původu. Jedním z nich byl i Václav Brtník - pilot s nímž se znal již z období před válkou a který v době okupace pracoval i pro ministerstvo v Praze. Není vyloučeno, že tak maskoval svoji zpravodajskou činnost. Je však stejně dobře možné, že šlo o prospěchářský typ člověka, který se vždy přizpůsobil okolnostem. Stál v čele TVCO. Jako partyzán dosáhl hodnosti kapitána. Ve své odbojové práci používal krycí jméno Horjači. Dlouhodobě čelí podezření z konfidentské činnosti pro gestapo či další německé represivní složky, ale sám se přiznal "pouze" k vyzrazení dvou radistek ukrytých u něj doma - na něž by stejně gestapo při prohlídce narazilo. Po válce se zapojil do budování republiky, působil ve spolku blízkém Francouzům. Přátelil se s generálem Filippo. Poválečné osudy Františka Foukala jsou zatím nezpracované, ale víme, že se aktivně zapojil do boje proti Banderovcům a v té době reaktivoval svoje zpravodajské sítě z doby druhé světové války.