Miroslav Lorenc: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského | Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského | ||
| + | <references />Zdroj: Wikipedie, SOkA Vsetín, Archiv VOS | ||
Verze z 4. 12. 2021, 17:49
* 9. června 1896 , Holešov – †11. února 1943 , Breslau
.jpg)
Československý architekt , legionář a účastník protinacistického odboje .
Žák architekta Krejcara . Od roku 1930 působil ve Zlíně , odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa projektové kino a hotel . Kvůli rozporům s Tomášem Baťou výstavba těchto dvou budov podle jeho projektů podporující firmu nebyla a Lorenc opustil. Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková). Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky , které dokončoval z nezákonnost .
V období první světové války v řadách československých legií v Itálii , Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc účastní do odboje . Později se stal okresním velitelem odbojové organizace Obrana národa ve Zlíně . Po víc než jednoletém skrývání[1] byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau.
Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je pojmenována jedna ze zlínských ulic. Připomenutí na pamětní sestup Je umístěn na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského
- ↑ Například v Pozděchově u Jaroslava Štacha
Zdroj: Wikipedie, SOkA Vsetín, Archiv VOS