Josef Šnejdárek: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „2. dubna 1875, Napajedla– 13. května 1945, Casablanca Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmide…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | 2. dubna 1875, Napajedla– | + | <nowiki>*</nowiki>2. dubna 1875, Napajedla– †13. května 1945, Casablanca |
Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad. | Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad. | ||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích. | Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích. | ||
+ | |||
+ | Zdroj: Wikipedie |
Aktuální verze z 2. 1. 2022, 15:40
*2. dubna 1875, Napajedla– †13. května 1945, Casablanca
Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad.
Šnejdárek se narodil v rodině mlynáře. Protože mu velice brzy zemřela matka a otce tato skutečnost psychicky zlomila, vyrůstal u svých prarodičů. Podle vyprávění se mladý Josef ve 13 letech rozhodl stát pašou v Cařihradu, utekl ze školy a dostal se až do Terstu, kde mu došly peníze, a odkud ho posléze vyzvedl strýc. Po absolvování kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády. Sloužil v Budapešti a Innsbrucku, neobvykle rychle dosáhl hodnosti poručíka. Z rakousko-uherské armády odešel a jako vojín vstoupil do francouzské Cizinecké legie, v jejíchž řadách se zúčastnil bojů v severní Africe.
V Cizinecké legii dosáhl hodnosti adjudant (přibližně rotmistr) a po absolvování školy pro důstojníky pěchoty v Saint-Maixent se stal roku 1907 důstojníkem u pluku alžírských střelců francouzské koloniální armády.
V první světové válce Šnejdárek bojoval na západní frontě, dosáhl hodnosti majora, byl několikrát raněn a vyznamenán. Působil v Československých legiích ve Francii.
Roku 1919 se Šnejdárek (jako francouzský občan) vrátil do Československa. Stal se velitelem československých vojsk operujících na Těšínsku a vedl československou armádu v sedmidenní válce s Polskem.
15. května 1920 se pokusili dva členové polské vojenské organizace Polska Organizacja Wojskowa z rozkazu jejího vedení Šnejdárka zavraždit. Šnejdárek v té době bydlel v Orlové, v bytě svého přítele ředitele spořitelny Mezery. Atentát se nezdařil - bomba údajně umístěná pod Šnejdárkovou postelí sice vybuchla, ale poškozen byl pouze dům.
Poté se stal velitelem divize v bojích proti Maďarské republice rad na Slovensku, kde zvítězil v bitvě o Zvolen a jeho vojska postupně obsadila část bývalých Uher. Nicméně až v roce 1927 Šnejdárek formálně odešel z francouzské armády a vstoupil do československé armády.
V československé armádě byl Šnejdárek jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem na Slovensku. V roce 1932 dal rozkaz k opevnění bratislavské Petržalky betonovými bunkry. V letech 1933–1935 zde vyrostlo 9 objektů. V polovině 30. let byl penzionován.
Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích.
Zdroj: Wikipedie