František Ambrož

*5. listopadu 1892 Uhřice – †1. října 1941 Praha

Československý důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

František Ambrož se narodil 5. listopadu 1892 v Uhřicích nedaleko Jevíčka. V Jevíčku vychodil mezi lety 1903 a 1910 zemskou vyšší reálku, poté absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurz v Karlíně. Do roku 1913 pracoval jako úředník ve firmě a poté narukoval jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému pluku č. 26 do Štýrského Hradce. Po vypuknutí první světové války byl v srpnu 1914 odeslán na ruskou frontu, kde byl v lednu 1915 raněn. Léčil se v Miskolci a Mariboru, kde poté působil v rámci italské fronty u náhradního praporu pluku. Dne 1. 10. 1918 byl odtud odeslán na studijní dovolenou do Prahy.

Do Československé armády se František Ambrož přihlásil 29. 10. 1918 v hodnosti nadporučíka. Absolvoval tři semestry obchodních věd na ČVUT, poté ale definitivně nastoupil službu v armádě konkrétně na pozici velitele čety v Olomouci. Následovaly služby na Slovensku, severní Moravě a v Brně, mezi lety 1921 a 1922 přitom studoval státní účetnictví na České vysoké škole technické a v roce 1924 ekvitační školu. Mezi lety 1925 a 1927 byl povolán ke studiu na Vysoké škole válečné v Praze, po kterém byl zařazen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil opět v Brně u 6. pěší divize, od října 1929 pak na ministerstvu národní obrany v Praze.  

Od 9. 1928 do 30. 9. 1929 byl zařazen u ZVV Brno jako přidělený důstojník generálního štábu ve 3. oddělení štábu ZVV. Dnem 30. 9. 1929 byl přemístěn k MNO v Praze, kde působil od 1.10.1929 jako referent šéfa prezídia prezidiálního odboru. V období od 1. 2. 1931 až do 14. 7.1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné škole, od 1.10.1934 Vysoké škole válečné v Praze. V tomto období absolvoval v roce 1931 armádní plynový kurs ve VCHÚ v Olomouci. Dnem 15.7.1936 byl odeslán na roční zkušenou u jednotek zbraní a vyšších velitelství v Jugoslávii, kterou ukončil 14. 7. 1937. Od 1. 9. 1937 až do likvidace Čs. armády v létě 1939 působil u MNO v Praze jako přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci. Za branné pohotovosti státu vykonával ve dnech 25. 9. - 2. 10. 1938 funkci náčelníka štábu Čs. vojenské mise pro Jugoslávii, od 4. do 18.10. pak funkci náčelníka štábu 5. divize v Písku. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl pplk. Ambrož dnem 10. 8. 1939 převeden jako odborový rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Ihned se zapojil do odboje v rámci Obrany národa, kde vykonával celou řadu funkcí v jejím ústředním vedení. Po rozsáhlém zatýkání na přelomu let 1939 - 1940 převzal v rámci tzv. druhé garnitury Obrany národa funkci náčelníka štábu Zemského velitelství ON Čechy u brig.gen. Václava Šáry. Dne 21. 3. 1941 byl zatčen ve svém úřadu gestapem. Byl vězněn v Praze na Pankráci. Za tzv. prvního stanného práva vyhlášeného po příchodu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl František Ambrož dne 1. října 1941 odsouzen stanným soudem při řídící úřadovně gestapa v Praze k trestu smrti. Ještě téhož dne byl zastřelen spolu s dalšími jedenácti vysokými představiteli Obrany národa v jízdárně bývalých dělostřeleckých kasáren v Praze – Ruzyni.

Dne 28. 9. 1945 mu byl Františku Ambrožovi in memoriam udělen prezidentem Československé republiky Československý válečný kříž 1939

V roce 1946 byl František Ambrož in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Zdroj: Wikipedie, Vlast a čest byla jim dražší nežli život - E.Stehlík