František Bednář: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 4.10.1904 Brno-Chrlice – † 10. duben 1945 Mauthausen Československý pedagog, odbojář, který se dal do služeb gestapa. Jeho p…“)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
Po polském záboru Těšínska se na podzim roku 1938 vrátil na Brněnsko. Do odboje se zapojil v květnu 1939 v Obraně národa (politická skupina; okres Brno-venkov, úsek Sokolnice), v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště na polské hranice, kdy byly využívány služby Bednářovy sestry Marie.
 
Po polském záboru Těšínska se na podzim roku 1938 vrátil na Brněnsko. Do odboje se zapojil v květnu 1939 v Obraně národa (politická skupina; okres Brno-venkov, úsek Sokolnice), v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště na polské hranice, kdy byly využívány služby Bednářovy sestry Marie.
  
V únoru 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka, od dubna 1940 žil v ilegalitě. V říjnu 1940, kdy onemocněl akutním revmatismem, se 8 týdnů léčil a skrýval u učitele Emila Šindelky v Ivančicích. Zatčen byl 15. 11. 1942 na silnici nedaleko Morkovic, zatčeni též Stanislav a Anna Zavřelovi z Morkovic pro podezření, že Bednářovi poskytovali ubytování a stravu. Anna Zavřelová byla propuštěna 7. 1. 1944 z ochranné vazby, podezření jí nebylo prokázáno. František Bednář byl vězněn do 8. prosince 1943, poté se stal konfidentem brněnského gestapa.
+
V únoru 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka, od dubna 1940 žil v ilegalitě. V říjnu 1940, kdy onemocněl akutním revmatismem, se 8 týdnů léčil a skrýval u učitele Emila Šindelky v Ivančicích. Ukrýval se i u [[Jaroslav Novobilský|Jaroslava Novobilského]]. Zatčen byl 15. 11. 1942 na silnici nedaleko Morkovic, zatčeni též Stanislav a Anna Zavřelovi z Morkovic pro podezření, že Bednářovi poskytovali ubytování a stravu. Anna Zavřelová byla propuštěna 7. 1. 1944 z ochranné vazby, podezření jí nebylo prokázáno. František Bednář byl vězněn do 8. prosince 1943, poté se stal konfidentem brněnského gestapa.
  
 
V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL 3 z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Jeho činnost v době okupace je dodnes předmětem mnoha sporů, po válce se dokonce objevily názory, že nebyl popraven a žil v zahraničí.
 
V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL 3 z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Jeho činnost v době okupace je dodnes předmětem mnoha sporů, po válce se dokonce objevily názory, že nebyl popraven a žil v zahraničí.
  
 
Zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5230, AVOS
 
Zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5230, AVOS

Verze z 20. 1. 2022, 10:34

* 4.10.1904 Brno-Chrlice – † 10. duben 1945 Mauthausen

Československý pedagog, odbojář, který se dal do služeb gestapa. Jeho příběh je však velmi složitý a zasloužil by si hlubší studii.

Po absolvování učitelského ústavu působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku.

Po polském záboru Těšínska se na podzim roku 1938 vrátil na Brněnsko. Do odboje se zapojil v květnu 1939 v Obraně národa (politická skupina; okres Brno-venkov, úsek Sokolnice), v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště na polské hranice, kdy byly využívány služby Bednářovy sestry Marie.

V únoru 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka, od dubna 1940 žil v ilegalitě. V říjnu 1940, kdy onemocněl akutním revmatismem, se 8 týdnů léčil a skrýval u učitele Emila Šindelky v Ivančicích. Ukrýval se i u Jaroslava Novobilského. Zatčen byl 15. 11. 1942 na silnici nedaleko Morkovic, zatčeni též Stanislav a Anna Zavřelovi z Morkovic pro podezření, že Bednářovi poskytovali ubytování a stravu. Anna Zavřelová byla propuštěna 7. 1. 1944 z ochranné vazby, podezření jí nebylo prokázáno. František Bednář byl vězněn do 8. prosince 1943, poté se stal konfidentem brněnského gestapa.

V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL 3 z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Jeho činnost v době okupace je dodnes předmětem mnoha sporů, po válce se dokonce objevily názory, že nebyl popraven a žil v zahraničí.

Zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5230, AVOS