Max Rausch

*14. října 1898 Georgenthal, Gotha - †1. března 1947 Brno - poprava

Německý nacista, příslušník SS. Velitel bezpečnostní policie - KdS - na Moravě.

Narodil se Ernstu Rauschovi a Georgině Rauschové (rozené Pruschildové). Maxův otec, Ernst Rausch pracoval na dráze jako železniční zmocněnec  Od roku 1904 do roku 1908 navštěvoval obecnou školu v Georgenthalu a kvůli absenci navazující školy v obci musel mladý Max mezi léty 1908 a 1913 chodit do reálné školy v nedalekém městečku Ohrdruf v Durynsku.  

Od jara roku 1913 začal chodit do hudební školy v Ilmenau v Durynsku , ovšem školu musel kvůli vypuknutí první světové války přerušit. Vypukla první světová válka. V srpnu 1914 školský personál poslali po mobilizaci na frontu. Rausch se přihlásil do armády.

Od 30. května 1915 bojoval v pluku jízdních myslivců č. 6 (Jager-Regiment zu PfeldNr. 6)71 na ruské frontě . Patrně v důsledku zranění došlo 10. listopadu 1915 k jeho přeřazení k dragounskému pluku č. 14   Kromě Ruska, bojoval také v Rumunsku a Francii. Dále také prošel 2. hornorýnským pěším plukem č. 99 (2. Oberrheinisches Infanterie-Regiment Nr. 99) a 4. lotrinským pěším plukem č. 136

Během celé první světové války byl třikrát zraněn - a to průstřelem bérce a odraženou střelou do ruky a břicha, za což  si vysloužil během své služby odznak za zranění, 3. třídy  Konec války jej zastihl ve Francii, a to již jako zkušeného a vyznamenaného poddůstojníka v hodnosti Vizefeldwebel u pěšího pluku č. 136.

Během první světové války získal několik vyznamenání, kupříkladu železný kříž 1. třídy a 2. třídy , či další zemská vyznamenání.

Z armády byl propuštěn počátkem ledna 1919. Jednadvacetiletý válečný veterán, vyznamenaný hrdina první světové války, Max Rausch se podle svých slov ocitl doslova před úplnou prázdnotou, uprostřed existenční tísně a v problematické společenské situaci, způsobené následky prohrané války. Proto se navrátil domů do rodného Durynska, kde necelý rok přechodně pracoval v zemědělství v obci Schwabhausen na půl cesty mezi Gothou a jeho rodnou vsí.

1. listopadu 1919 se jednadvacetiletý Max Rausch stal policejním úředníkem. Začal pracovat jako strážník u policejní správy v Gotě . 1. dubna 1920 složil zkoušky, aby se následně přidal ke kriminální policii v Gotě , zároveň svým přeřazením Rausch získal hodnost kriminálního strážmistr. O necelý rok později, 12. února 1921, se Max Rausch oženil s dvacetiletou Helenou Seifarthovou. Brzy na to, 27. prosince 1921 se manželům Rauschovým v Gotě narodila dcera Ingeborg.

Během roku 1923 ve městě Výmaru vznikl nový policejní úřad v rámci Durynské zemské kriminální policie - Zemský úřad kriminální policie ve Výmaru (Landeskriminalpolizeiamt in Weimar), ke kterému byl 1. prosince 1923 Rausch přeřazen.  A již v říjnu 1924 se na nové pozici dočkal povýšení do hodnosti kriminálního tajemníka (Kriminalsekretár).

Jeho pracovní činnosti nesestávaly jen z vyšetřování vražd, ale také v práci v zemské pátrací službě, či v politickém oddělení, kde jako kriminalista musel mít zajisté přehled o činnostech politických skupin. Lze předpokládat, že z tohoto důvodu byl dobře obeznámen s místní polickou situací, včetně znalosti vedení jednotlivých stran a hnutí. V neposlední řadě sloužil v centrále proti zahraniční a obchodní špionáži. Dle svých slov mu i přes nedokončené vzdělání byla přislíbena dráha kriminálního komisaře (Kriminalkomissar), a proto si začal doplňovat své všeobecné vzdělání, jak po stránce samostudia, tak chodil i na soukromé vyučování.

V letech 1925-26 začal koketovat s NSDAP – zřejmě na něj mělo vliv seznámení Patrně se v tomto   s vrstevníkem, členem NSDAP, gothajským právníkem, pomocným soudcem na Zemském soudu Výmar (Hilfsrichter am Landgerich Weimar) dr. Walthrem Ortleppem jenž v budoucnu hrál velkou roli v jeho kariéře. Ten byl blízkým spolupracovníkem Wilhelma Fricka. . Již na začátku roku 1930 se v Durynsku dostala k moci NSDAP, kde ve volbách získala šest křesel do zemského sněmu z padesáti tří. Brzy na to vznikla Baum-Frickova koaliční vláda.  Jednalo se o první zemskou vládu, na které se podílela NSDAP. .  Do strany Rauch vstoupil s platností od 1. května 1930, čímž získal členské číslo 236 590. Oproti svým policejním kolegům z jiných částí Německa, Rausch využil politické situace, která mu i přes jeho profesi umožnila vstup do NSDAP. Ostatním jeho kolegům tento vstup nebyl umožněn až do roku 1933. Vzhledem ke svému ranému vstupu do NSDAP se později Rausch mohl nazývat „starým bojovníkem“ (Alter Kampfer). Toto rozhodnutí mu přineslo v dalším období pro něj určitou prestiž, společenské výhody a příslib moci. Také se stal přísedícím župního soudu (Beisitzer Gaugericht) NSDAP, snad již v této rané fázi po boku Ortleppa.

Archiv bezpečnostních složek - fond 325 - 136- 3, Diplomová práce o Maxi Rauschovi - Martin Petr Tlustoš